Všechna práva © Interkom 1984 - 2003

Amerika potřebuje hrdiny. V realitě jich mnoho nenajdete, určitě ne mezi vojáky, o kterých se teď točí buď dokumenty o týrání zajatců a šikaně nebo psychologická dramata. Časy fascinace Divokým západem rozbily realistické kovbojky, kde jsou všichni parchanti a klaďasové se nevyskytují. Kde má prostý pojídač hamburgerů najít svůj vzor? A tak tvůrci trháků začínají sahat po literatuře typicky americké, literatuře dospělých dětí – komiksu. Samozřejmě je většina komiksových hrdinů záporná a ti kladní bývají také často pěkní vejlupci, ale zásoba je velká a může se vybírat. Navíc do filmu, zvlášť hollywoodského, se dobré vlastnosti vyzdvihnou a ty špatné upozadí. A ejhle – kladný hrdina s traumatem z dětství a z toho plynoucí potřebě dělat dobro za každou cenu je tu. A když dobro, tak třeba přes mrtvoly.

       Slepý právník nemajetných klientů Matt Murdock se v noci převtěluje za pomoci červeného koženého oblečku, jak vystřiženého ze SM katalogu pro dominy, a víceúčelové slepecké hole v Daredevila, mstitele bezpráví a samozvaného ochránce městské čtvrti Hell's Kitchen. Bohužel na tuhle čtvrť a celé město si dělá nárok tajemný šéf podsvětí Kingpin a jeho lidé a tak Daredevil má plné ruce práce. Ztrátu zraku v dětství mu nahradily ostatní smysly, zvlášť sluch, který se mu vyvinul ve zvláštní druh sonaru. Hrdina samozřejmě potřebuje partnerku a vzhledem k tomu, že ženy střídá na běžícím pásu, protože si je nepouští do soukromí, jeho dívka musí oplývat nebývalou krásou a bojovým duchem, aby byla schopna se superhrdinou držet krok. Taková je Elektra Natchios, její otec miliardář zrovna začíná mít potíže s obchodním partnerem Wilsonem Fiskem. Další děj je nasnadě.

       Daredevil je dost podobný Spidermanovi. Nehledě na to, že v marvelovských crossoverech jako právník pomůže Pavoučkovi z potíží se zákonem, mají mnoho společných rysů. Oba přišli o mužské rodinné vzory za dramatických okolností, oba bojují s dlouho neznámým protivníkem a oba balancují na hraně zákona a vlastního svědomí. Toto vše má třeba i Batman (srovnejte způsob smrti Batmanových rodičů s tímto příběhem). Navíc ale přišli oba ke svým nadlidským schopnostem díky nehodě a bohužel oba mají velmi podobný styl pohybu po městských střechách a zdech. Pavoučí muž je velkorysejší a houpe se na vlastních vláknech po velkých mrakodrapech, Nebojsa používá lanko ve své víceúčelové slepecké holi a hopsá jen po činžácích. Ovšem příšerně počítačové skákání do několikametrových výšek, které nepředvádí jen Daredevil, ale i Elektra a jejich rovnocenný protivník Bullseye, najatý Kingpinem na špinavou práci, je natolik nerealistické, že připomíná bambusové legrácky z Tygra a draka. Pár větami odbyté vylepšení ostatních smyslů by snad obhájilo Nebojsovy schopnosti, ale nepřesvědčivé bojové umění Elektry ani absolutní přesnost vrhače čehokoliv jménem Bullseye neomluví jejich gumídkovskou skákavost.

       Daredevilův supersonar trikově krásně vypadá, dešťová aplikace oplývá správnou dávkou sentimentu a dobře jsou zde ilustrována jeho omezení, ale v této schopnosti se skrývají dvě chyby. Použití supersonaru při scénách s bojovým uměním je diskutabilní, když si vzpomenete, jak pomalu se v trikových pohledech zvuk předměty šířil (ve skutečnosti je o dost rychlejší, ale to bychom se nepokochali). Hlavně si ale musíme uvědomit, z čeho jeho supersonar vychází – ze zdokonaleného sluchu. Když normálně používáte uši, slyšíte zvuky ze všech směrů, zdola i shora. Trikové pohledy pouze vpřed jsou prostě jen zrakový filtr a se sluchem nemají mnoho společného. Chápu, že na filmové plátno to jinak zobrazit nejde, ale stačilo by to naznačit třeba tak, že by Daredevil natočil jedno ucho směrem dopředu a druhé si zakryl. Také jeho „vodní“ lůžko je naprostá ptákovina. Ve vodě nebo v kovové schráně se zvuk netlumí, ale vede mnohem lépe – sami se zkuste ponořit do vany a uslyšíte dobře tlukot vlastního srdce. Navíc by byl po hodinách máchání ve vodě scvrklý jak křížala.

       Samotný příběh jen kopíruje jiné příběhy superhrdinů – viz jeho podobnost se Spidermanem nebo s Batmanem. Scéna na střeše, kde se potkává Nebojsa s Elektrou a s Bullseyem, demonstruje napřed tupost obou kladných hrdinů a potom zase úplný veletoč Elektry ukazuje na její duševní zaostalost. Občasné fórky Matta Murdocka, který zabraňuje bílou holí neopatrným chodcům ve vkročení pod kola aut, občichávání terénu či Affleckovy pověstné sexy úškleby nemohou zastřít nudný a předpověditelný děj, logická nesrovnalost mezi obhajováním chudých klientů a supervybaveným Murdockovým bytem ukazuje na nerespektování předlohy. Dobrým počinem jsou oba záporáci – úsporná a dobře natrénovaná obličejová maniakální mimika Bullseye – Colina Farrella v úvodní scéně se šipkami byla kouzelná a originální hlas Michaela Clarka Duncana – Kingpina přesně seděl k jeho postavě a roli, ale ani oni nemohli tento méně povedený film pozvednout z drahého béčka někam výš. Ještě štěstí, že jsem na tomhle filmu byl se slevou, ale poloviční vstupné by odpovídalo víc.