Všechna práva © Interkom 1984 - 2003

Jedete autem a posloucháte rádio. Najednou se dostanete do míst, kam už signál sledované stanice nedosahuje. Přijímač chvíli chrčí, pak ale automatický vyhledávací program přeladí na novou stanici a jede se dál. Takhle nějak funguje evoluce lidského druhu v představě Grega Beara, resp. jeho hlavní hrdinky Kaye Langové.

       Kaye je genetička se specializací na retroviry v lidském genomu. Když se jeden z nich, nazvaný SHEVA, začne lavinovitě šířit v lidské populaci a působit potraty, stane se Kaye vcelku přirozeně vedoucím výzkumníkem vládního krizového týmu v USA. Stále více přitom potvrzuje svou hypotézu, že se nejedná o patogenní virus, nýbrž o speciální mechanismus, který má nastartovat novou vývojovou fázi člověka. SHEVA je totiž součástí lidského genomu od prvopočátku a tutéž roli sehrála již při přechodu od neandrtálce ke kromaňonci. Tato teorie však odporuje oficiální koncepci…

       Hlavní dějová linie se vine mezi nejrůznějšími americkými institucemi, výzkumnými laboratořemi počínaje a Kongresem konče. Boj o profesionální úspěch – na poli vědy, byznysu či politiky – je tvrdý a zdaleka ne vždy čestný. Tady si Bear zřejmě moc vymýšlet nemusel. Vedlejší dějové nitky zavedou čtenáře do mrazivých Alp i slunné Gruzie. Tyto odskoky nejsou samoúčelné; nálezy starodávných i relativně čerstvých mrtvol se současnými problémy úzce souvisejí.

       Kniha je nepoměrně čtivější než rozvláčné opusy Eon a Věčnost. Také vědecké poznatky jsou zde rozvíjeny mnohem precizněji (už se zde nejezdí na singularitách apod.). Autor šikovně využil některých vědeckých a historických záhad či událostí a propojil je do uvěřitelného celku. Novou interpretaci tak získávají nálezy „ledovcových mužů“, vymizení neandrtálců, pogromy v bývalém SSSR i jinde, přítomnost endogenních retrovirů v lidském genomu, koneckonců i Darwinova evoluční teorie. Navrhované řešení by možná vyhovovalo jak evolucionistům, tak kreacionistům.

       Ideálním překladatelem hard SF knihy s hlavní ženskou hrdinkou je odborně erudovaná autorka SF. Tyto atributy Jana Rečková bezesporu splňuje, a tak se nelehkého překladatelského úkolu zhostila úspěšně. Jen trochu ruší nezvyklé překlady zkratek (možná by stačil český ekvivalent v poznámce pod čarou) a občasné nepřesnosti (člověk kavkazského typu).

       Kniha končí částečným happyendem – narozením nového dítěte, Stelly Novy. V prostředí řízeného státního dozoru (což je eufemismus pro stanné právo) a neřízených davových projevů xenofobie jsou však „Darwinovy děti“ vystaveny trvalému nebezpečí. To už je ovšem materiál pro další knihu.

       Kniha stojí za ty nekřesťanské tři stovky. Kromě zábavy přináší i řadu zásadních biologických a etických otázek. Např. co udělá Velký Ladič (ať už jím je kdokoli či cokoli), když se mu nepodaří naladit žádnou slušnou stanici? Já v těchto chvílích vypínám rádio…

Název originálu: Darwin's radio, přeložila Jana Rečková, vydal TRITON, 2003, 596 stran, cena 299 Kč, ISBN 80-7254-432-3