Všechna práva © Interkom 1984 - 2004

V pátek, 20. února 2004 odpoledne jsme se sešli s Durinem, Darmonlorem a Elemmíëm v čajovně na Strossmayeráku. Později přišla i Ancalimë a asi v půl 6 jsme vyrazili směr Dejvická. Ancalimë se projevila jako velmi užitečná, protože jak se ukázalo, Benita Juareze byla její bývalá základka. Tak nás tam zavedla nelepší a nejkratší cestou a my jsme nemuseli bloudit mezi budovami ČVUT. Kousek před nimi jsme narazili na skupinku fanů, kteří neměli domorodého průvodce, a tak bloudili. Ale jak se zdálo, na nás bylo hned vidět, co jsme zač! Ihned se nás zeptali: „Vy jdete na Pragocon?“ A když jsme kladně odpověděli, jali se nás následovat.

       Před budovou byla  velká fronta. V hale byl napravo stůl pro předem přihlášené (ke kterému vedla ta dlouhatánská fronta) a napravo pro ty nepřihlášené (u kterého to zelo prázdnotou). Chvilku jsem skoro zalitovala, že jsem se přihlašovala předem. Nicméně postupovali jsme rychle a pak už jsme jako plnoprávní účastníci conu s visačkou a igelitkou s časopisy stáli uprostřed toho rozruchu a rozhlíželi se kolem, povídali si a užívali si příjemné atmosféry. Moji pozornost brzy upoutalo Zavazadlo. Ano, skutečně to Zavazadlo s velkým Z a stovkami malých nožiček. Bylo úžasné. A potuloval se kolem něho jakýsi roztržitý chlapík ve špičatém klobouku s nápisem MÁK. Dokonalé! Tomu říkám perfektní přivítání na conu! A ještě k tomu všude kolem známé tváře, ať už důvěrně nebo od vidění. Tu a tam postával nějaký dinosaurus, tu kolem prosvištěl nějaký Shadowrunner (musím říct že Regis vypadal v tmavých brýlích, dlouhém kabátu a s pěknými špičatými upířími zuby téměř děsivě, nebo aspoň přesvědčivě), támhle procházel někdo z JCsoftu… Prostě to tam žilo!

       A my jsme tam stáli uprostřed, povídali a překáželi. Sem tam někdo z nás někam odběhl a zase se vrátil na stanoviště. Tak jsem strávila prakticky celý začátek conu. Pak se ukázal nějaký Bechyňák, známý Bechyňáků z Rodiny, a provedl nás trochu po budově. Tak jsme navštívili spoustu zajímavých míst, kam jsme v tu chvíli jít nechtěli (místnosti RPG, tělocvična, nikam nevedoucí schody, …). Ale byla to veselá procházka. Před šatnou jsme pak potkali Maril (kamarádku z Taurconu) a poté, co jsme si pěkně popovídali, přijali jsme ji s Darmonem za svou dceru*. A ten čas tak rychle utekl… blížila se půl osmá a já musela jít domů. Naštěstí se ale i Ancalimë chystala domů a Maril na nějaký sraz do hospody, tak jsme vyrazily společně. Bohužel jsme tak ale nestihly jistě perfektní přednášku LotR X SW.

       

       V sobotu jsem přišla kolem desáté ráno a akorát jsem se připojila k Rodince na přednášce o římské dobývací technice. Tak mi vyvrátili mé chybné představy o praku, katapultě a balistě. Také nám ukázali skvělého Římana v plné zbroji (který vlastně i částečně přednášel) a dva krásné meče…

       Po přednášce jsme šli dolů něco si zahrát. Tak mě Durin s Darmonlorem naučili hrát Magic: the Gathering (nebo aspoň základy). Jednou se mi dokonce podařilo vyhrát! V drtivé většině případů mě však Darmon porazil. Vyhrál dokonce i ve hře, kde jsme proti němu hráli dva, já i Durin. Měl holt lepší karty.

       Pak jsme hru přerušili, protože jsme se šli podívat na film Matrix: Remixed. Bezkonkurenční parodie na Matrix: Reloaded! Musím říct, že si autoři vyhráli. Byl to skutečně nápor na bránici… Ještě počkáme, až bude Metr X 2, abychom mohli porovnat. Každopádně má v Remixed tvrdou konkurenci.

       Po hodině a půl smíchu mi ale vyschlo v krku. Tak jsem si v bufetu koupila pití a taky pizzu a šli jsme zase hrát. U Magiců bylo plno, tak jsme šli prozkoumat jiné hry. Zastavili jsme se u jakési stolní hry Pán Prstenů. Poté, co nám bylo vysvětleno, o co jde, pustili jsme se nesměle do hry (tedy Durin směle, já nesměle – nejsem zkrátka herní typ). A Durin hned vyhrál. Pak jsme si vyměnili strany a on vyhrál znovu. Pak se přidal Elemmírë, měli jsme tedy tři strany, hrající všichni proti všem. Ale Durin nás stejně zase porazil. S ním nemá cenu hrát :-) Jenže on měl Arwen! (Není to absurdní? Arwen byla nejsilnější postavou! Silnější něž Aragorn, Uglűk i nazgűl! Nemyslitelné! Ale funguje to…) Pak jsme se ještě podívali na jakousi stolní bitvičku. Líbili se nám ti dráčci a chlapík, který měl tuhle hru na starosti, ochotně pomohl mému krásnému modrému dráčkovi vyhrát nad tím Durdovým červeným Darm a Elemmírë už někde hráli Magic. Tak jsme je nechali v klidu hrát a šli se podívat, co se kde děje. Přišli jsme akorát na konec přednášky Františky Vrbenské a Leonarda Medka v horní tělocvičně. Vůbec jsme nestihli, o co tam šlo, ale podle bouřlivého smíchu a potlesku v místnosti to asi bylo velmi zábavné. Ona to asi Františka ani jinak neumí :-) Následovala přednáška Chystané SF&F akce. Z té jsme ale odešli znovu hrát. Stůl s Magic už byl volný, tak jsme se pustili do další hry s lepšími kartami, které jsem vůbec nechápala. Objevili se ale dva kluci a začali radit (později jsem zjistila, že jeden z nich byl Nairë). Stejně jsem prohrála! Pak jsme se ale museli rozloučit s Elemmírëm, který nás už musel opustit a jít na vlak. Já, můj tatínek, můj manžel a ještě dva kamarádi jsme pak šli najít Aramora a zařídit si jednu hru D&D. Za chvíli se povedlo. Dal nám zatím za úkol vymyslet si postavu a šel někam něco řešit. Byl tam trochu zmatek… Já měla celkem jasno. Ale Durin a někdo II. Ledový (nevzpomínám si přesně kdo, pardon) si mě dobírali a já musela dokazovat, že hraničář skutečně umí chránit hranice. Oni se pochopitelně snažili dokázat opak. Tak jsme se malinko poprali (škoda, že jsem s sebou neměla Gregora – můj dřevěný meč) a pak se náš Game Master objevil a mohli jsme se pustit do vlastní tvorby postav. Průběžně nám Aramur vykládal nějaké úvahy o podstatě Dungeons and Dragons, o jeho rozdílech od Dračího Doupěte a podobně. Vytváření postav nám nakonec trvalo asi hodinu a půl a zase bylo skoro půl osmé a já musela domů. Aspoň mám vytvořenou postavu, kdybych se snad zas někdy nachomýtla k D'nD?

       

       V neděli se mi opět podařilo přijít chvilku po desáté. Tentokrát jsem Rodinku našla ve Sci-Fi místnosti (s radostí přijali mou termosku s kávou, kterou si včera objednali), kde právě promítali seriál Star Gate s amatérským dabingem. A musím uznat, že docela povedeným. Musí být těžké strefit se do originálního dabingu a vložit postavám do úst česká slova a vlastním hlasem! To nás inspirovalo a rozhodli jsme se, že nadabujeme Pána Prstenů. I náš dabing by byl lepší než ten dosavadní!

       Pak jsme si poslechli přednášku SG film X seriál. Byla zajímavá i pro ty, co seriál neviděli (třeba já…). Nakonec z ní vyplynulo očekávané, a to že film je lepší než seriál.

       To už se ale con pomalu blížil ke konci… Kluci si vzali svých pět švestek, pak jsme si došli do šatny pro bundy a tak, rozloučili se s těmi ťuťuťuňuňuňu krysičkami a opustili to skvělé místo. V Delvitě si pod mým dozorem manžel s tátou koupili na cestu něco k jídlu a pak jsem je doprovodila na nádraží. Tam jsme odbyli pár bezdomovců, porvali se o Gregora (aspoň na poslední den conu jsem ho vzala) a pak jim přijel vlak a já se vydala domů.

       Byla to fuška, reprezentovat na jednom conu 2 rodiny (moji dinosauří a Durinovu). A příště si musím doma zařídit, abych směla na conech zůstávat přes noc, vždyť večer bývají ty nejlepší přednášky! Za letošní Pragocon jsem těch přednášek moc nenavštívila, ale i tak byl bezvadný. Ono na conech vždycky nejde jen o přednášky, ale hlavně o lidi. A těch skvělých bylo tady opravdu hodně!

       

       * Abyste rozuměli, co je Durinova rodina za organizaci: zakladatelem a naším tátou (a něčím dědečkem a něčím pradědečkem) je Durin. My ostatní jsme různě posbíraní lidičky z xchatu, dřeváren, DrD, conů apod., kteří chtěli, a hlavně jim byla udělena ta čest, stát se členem. Více na www.rodina.wz.cz