Všechna práva © Interkom 1984 - 2004

Fascinuje mne lenost Pražáků. Již z několika stran jsem slyšel námitky, že co není v dosahu pěšky, popřípadě pár – a to opravdu pár jako dvou – stanic některým prostředkem MHD, je daleko. A to i v případě, že se jedná třeba o deset stanic metrem bez přestupu. Nemohu při té příležitosti nevzpomenout nás, venkovských, kteří to měli do nejbližšího kina čtyři kilometry a za extra lahůdkami jezdili na kole i dvacet. V tom okamžiku se cesta metrem z jedné konečné na druhou mění v kraťoučkou vyjížďku tak na přečtení novin.

       Ne tak pro Pražany. Už několikrát jsem byl odmítnut s návrhem kina, neboť konkrétně toto je od bydliště dotyčného nepřekonatelně daleko (bydlel na Proseku a musel by zajet do Hostivaře). Co by(chom) měli říkat ti (my), pro které návštěva kina znamená díky cestování akci na celý večer, a to až hluboko do noci. Krátké dogma dnešního krátkého Dogmatu zní: Nebuďte líní chodit do kina.

        

DNY VÍNA A RŮŽÍ – Stará, černobílá, obyčejná a přitom excelentní studie alkoholismu. Jednoduchost příběhu vyvažuje dokonalý Jack Lemmon.

JEN POČKEJ! – Dvě DVD se slavným seriálem potěší jeho příznivce a dokáží, že ty nejlepší nápady tvůrci vyčerpali v prvních dvanácti dílech. Ale vidět hypermoderního vlka na ježka a s culíkem (popřípadě na kudrny a s manžetami) se také jednou dá.

KRUH 2 – O chlup slabší atmosféra a o celou vyčesanou hrst slabší bafačky, nebýt jediného dobrého nápadu s úmrtím Sadako, zůstaly by úplně všechny šance dvojky neproměněny.

MILENEC – Jean-Jacques Annaud dokázal svoji genialitu i na poli erotiky a debutující Jeanne Marchová má ve tváři a na rtech víc sexappealu než mnozí jiní… no, prostě všude jinde.