Logo rubriky
4/2004
  SF film (další) (211)
Předchozí článek Další článek Obsah čísla Obsah ročníku Index Archiv IK   
 
Všechna práva © Interkom 1984 - 2004

Velká ryba (Big Fish)

Když jsem šla do kina, vůbec jsem nevěděla, co mě vlastně čeká. Plakáty totiž nenaznačují vůbec nic a anotace v programu kin je tak povšechná, že by dokázala spíš odradit. Možná bylo dobře, že jsem nevěděla, o co jde, protože to bych se asi rozhodla do kina nejít – a to by byla škoda.
       Takhle jsem mohla shlédnout příběh, který na mě pocitově dost zapůsobil, a to přestože filmoví kritici se nějak nemůžou rozhodnout, jestli je to umění nebo kýč. Já bych řekla, že je to příjemně neobyčejný příběh ne zcela běžného života.
       Děj není právě dvakrát složitý, je to úplně banální příběh neporozumění si otce se synem. Posuďte sami: Otec Ed Bloom je proslulý neustálým vyprávěním neuvěřitelných příhod z vlastního života. V dětství ho za to syn Willy obdivuje a jeho historkám bezmezně věří, v dospělosti se ale za otce trochu stydí a nevěří mu ani trochu – a dopadne to tak, že spolu ti dva vůbec nemluví a sblíží se znovu až když otec umírá.
       A to je vlastně všechno. Že je to trochu málo? Ano, bylo by to jistě žalostně málo, kdyby neoddělitelnou součástí příběhu nebyly právě ty otcovy více či méně pravděpodobné, více či méně uvěřitelné a spíše více než méně bizarní historky a příhody. Do rámce tvořeného otcovou nemocí jsou zasazeny přibližně chronologicky, ale právě jejich mozaikovitost, útržkovitost a nesouvislost skládá otcův život do jednoho neopakovatelného velkolepého příběhu neobyčejného „obyčejného“ života. Života člověka, který se jaksi mimoděk zaplétá do situací poněkud nestandardních a ne zcela obvyklých a který je dokáže ve svém vědomí přetvořit do podoby natolik fantaskní, že pak balancují přesně na hranici mezi bájnou fabulací a nudnou pravdou.
       Kdo chce, může jim věřit, kdo nechce, ten neuvěří. Ale stačí jen trošku popustit uzdu vlastní fantazii a je vlastně docela dobře možné, že vám ryba vrátí prsten, který spolkla jako návnadu, že ve skleněném oku můžete uvidět způsob své smrti, že je možné potkat hrozivého, ale dobrosrdečného obra. Že můžete najít místo s tak hebkou travou, příjemnými a přátelskými lidmi, až příchozí už nemá touhu někam odejít. Že mnozí zdánlivě hroziví vlkodlaci jsou ve skutečnosti jen osamělí a nepochopení. Že je na světě dívka, pro kterou stojí za to udělat cokoli, aby se stala vaší ženou. A že sliby se mají plnit, i když jejich splněním nemůžete získat nic než dobrý pocit. Za to se váš život z trochu nudného a vlastně docela nezajímavého změní v legendu. V legendu takovou, že nakonec si ani vy sám nebudete úplně jistý, který příběh je skutečnější. A třeba se pak budete ve svém rybníku cítit jako opravdu velká ryba.
       Když tedy vezmete elegantně napsaný scénář s trefnými dialogy, který svěříte dostatečně citlivému režisérovi, doplníte výborným hereckým obsazením a nebudete příliš skoupí při placení náležité výpravy a zpracování odpovídajících triků, nemůže být výsledek jiný než dobrý. A to, že jsou právě ty triky někdy trošku okaté, je možno zcela jistě připsat na vrub snaze vyvolat mírnou pochybnost o tom, zda se předváděná příhoda skutečně odehrála tak, jak je líčena.
       Herecké výkony jsou na úrovni, kterou lze od jmen jako Ewan McGregor, Albert Finney, Helena Bonham Carterová či Jessica Langeová očekávat, snad až na poněkud nevýrazného Billyho Crudupa v roli Edova syna a snachy Marion Cotillardové, která vlastně neměla možnost se nějak více projevit. Naopak mě zaujala figurka ředitele cirkusu v podání Dannyho De Vita. Má v sobě přesně vyváženou směs vypočítavosti, bezohlednosti a sebevědomí se skrývanou nejistotou a osamělostí, aby se stal plně uvěřitelnou osobou.
       Pokud tedy nejste spokojeni se svým nudným životem a nevíte, jak ho pro sebe učinit zajímavějším, běžte do kina a nechejte se inspirovat tímto filmem. I když z něho nic do svého života nepřenesete, předá vám aspoň pocit, že nikdy nic není tak docela jisté – a co když právě vaše nadmíru zvědavá sousedka je ve skutečnosti tak trochu čarodějnice?
        
       Velká ryba (Big Fish), 2003
       Scénář: John August podle novely Daniela Wallace, režie: Tim Burton, hrají: Ewan McGregor, Albert Finney, Jessica Lange, Billy Crudup, Helena Bonham Carter, Alison Lohman, Marion Cotillard, Danny De Vito, Mathew McGrory a další
        
Zdena HT
Předchozí článek Další článek Obsah čísla Obsah ročníku Index Archiv IK