Interkom: Výplata

Většinu zfilmovaných prací Philipa K. Dicka, s výjimkou Blade Runnera, tvoří povídky. Z toho logicky vyplývá, že Dick je jen zdrojem originální a znepokojivé hlavní zápletky a zbytek děje musí okolo ní vystavět scénáristé. Výsledek se pak liší podle materiálu, který použili – akce, efekty, násilí – to byl Total Recall. Klišé, recyklované motivy a omšelé temné kulisy – Impostor. Precizní pokus o futurologickou předpověď světa budoucnosti – Minority Report. Z jakého materiálu jsou svaly a kůže nabalené na povídku Výplata? John Woo na postu režiséra napoví, že akce tu bude hrát významnou roli.

Naopak díky zasazení do světa blízké budoucnosti jsou kulisy, až na pár výjimek, veskrze současné. A obsazení Bena Afflecka do hlavní role předem naznačuje, že herecký koncert nás nečeká. Když navíc prozradím, že i režisér zachovává u křivky svých výkonů stále mírně klesající tendenci, tak jsou vaše očekávání ohledně tohoto filmu nakalibrována na optimální hodnotu. Při takto nevysoko nasazené laťce lze odcházet z kinosálu vcelku spokojen, zápletka totiž obsahuje jeden vděčný prvek, který dlouho nese břímě divákova zájmu v neakčních pasážích.

O co jde? Hlavní hrdina je špičkový inženýrský analytik, který se nechává najmout na ne zcela čistou práci, aby si vzápětí nechal vymazat vzpomínky, kterými by mohl svého momentálního zaměstnavatele kompromitovat. Takto před zraky diváků efektně rozebere nejnovější vynález konkurence na běžné komponenty a z nich poskládá podobný, patentově nechráněný, výrobek srovnatelných vlastností. Pak dostane opravdu velkou nabídku – tři roky práce a výplata, která ho zabezpečí na celý zbytek života. Když se po třech právě vymazaných letech probouzí, zjistí, že se vzdal odměny a místo ní si poslal obálku plnou běžných předmětů, jakou jsou sirky, sponka nebo lak na vlasy. Zároveň po něm kvůli jeho práci, kterou si nepamatuje, jde FBI a vzápětí i lidé jeho posledního zaměstnavatele. Milovníci her typu adventura si přijdou na své – použití předmětů ve správný čas na správném místě a správným způsobem, to je jediné co může hrdinovi pomoci přežít a dovtípit se, co bylo předmětem jeho poslední zakázky a taky toho, že byl poslední tři roky do někoho zamilovaný.

Skládání hlavní části mozaiky netrvá tak dlouho, aby se nechápající divák začal nudit. Co dokáže onen poslední vynález, lze při znalosti Dickova díla odhadnout, a důsledky jeho funkce pak tvoří další osobitou část zápletky. Akční scény jsou stále na úrovni slušného standardu (škoda jen, že režisér má na víc) a doprovází je velmi originální a dynamická hudba. Futuristických efektů je zde jen pár, finále je explozívní a šťastný konec přeslazený. Postavy jsou jednorozměrné, potěší jen komická figurka hrdinova přítele, její směšnost je výjimečně věrohodná a typově přesná.