Všechna práva © Interkom 1984 - 2004

Když jsem poprvé publikoval článek v Interkomu (6/1999, pozn. red.), pojmenoval jsem jej „Pár hnidopišských poznámek“ a kritizoval jsem v něm vyústění děje a závěr románu Ondřeje Neffa „Tma“ (četl jsem tenkrát až druhé vydání). Uběhlo více než pět let, svět kolem nás se změnil a ON také. Nespokojenost s politikou a s původní Tmou dohnaly autora k přepsání druhé poloviny románu a některých dějových linií a postav už od začátku. Z drsné, ale vcelku optimistické science fiction s politickým podtextem se stala polit-fiction s katastrofickým vyzněním a je nutno konstatovat, že verze 2.0 je lepší než verze původní.

       Změnil se také její rozsah, je o hodně delší, ale tím, že je téměř úplně vynechán motiv mimozemšťanů, je Tma 2.0 mnohem ucelenější a daleko snáz se čte – a taky se s ní můžete mnohem lépe ztotožnit. Bohužel pár kousků původní emzácké verze autorovi uteklo, jedná se o vyprávění okolo Katky. Její vnitřní svět a vývoj je drsnější, ale rozhodně reálnější, jenže hned na první straně zůstala zmínka o „létacích snech s čerty“ a to, jak víme, byli mimozemšťané z kosmické Kladky. Podobný kousek zůstal i na straně 78, ale tam ve stejném okamžiku postava Katky poprvé ukazuje nový vývoj, nejlépe poslouží citát: „Tam Katka uslyšela řeč hvězd (!), těch opravdových, na nebi. A když našla tužku a papír a mohla si malovat, byla šťastnější než kdy předtím. Ráda si malovala. Někdy kytičky a zvířátka, ale nejčastěji Pány a Paní. Bodala jim do pak obličeje, hlavně do očí a úst, taky do břicha. Hodně se pak smála. Bylo to veselé.“ Další Katčiny osudy, spojené s hlavním hrdinou Honzou Krylem, pokračují hodně podobně až do okamžiku, kdy se v České Lípě dají dohromady s Rybářem-Magorem a pak to začne mít opravdu grády. V první Tmě jsem s Katkou sympatizoval, celou dobu jí fandil a na závěr jí přál její přerod, tady se moje sympatie pomaloučku přetavovaly v lítost a nakonec v hrůzu. Skvěle napsaná postava.

       Změnila se příčina, proč elektřina přestala fungovat, ale pro vývoj románu to nemělo podstatný vliv – snad jen na prostředky udržení moci. Důležitější změny jsou v autorově pohledu na politiku a lidi všeobecně. Civilizační nános nechává ze všech spadnout mnohem rychleji a tvrději a ruku v ruce s novými pořádky vytváří vrstvu lokálních vůdců, která si od nikoho na celém světě nenechává narušovat své krutě vydobyté postavení. Pomáhá jim v tom hon na inteligenci – vědce a vzdělance všeobecně, nakonec institucionalizované v řádu Světla, ze kterého se nakonec vyklube ještě něco děsivějšího. Osobně se mi nelíbila komická vložka s podzemní organizací komunistů a Jakešova anabáze, ale z tohoto úletu se vydělila jedna z nejlepších nových vedlejších postav – Starý muž, šedá eminence a mozek dvora Jindry Hřivnáče, který víc než kdokoliv jiný v české kotlině zvrátil vývoj civilizace k feudalismu. Dostala mě pasáž z posledních dní fungování prezidenta Havla v úřadě, který tehdy byl už jen loutkou v rukou jiných, a to záchrana 999 nevinných za jednoho nevinného popraveného. Nádherná ukázka dobrých úmyslů vedoucích do pekel. Když se podíváme na změny ve vývoji, nemohly zůstat stranou ani změny charakterů postav. Jediní trochu slušní lidé umírali nejdřív a kdo zůstal, musel se zatvrdit, aby přežil. Honza Kryl a Markéta Panušková měli kolem sebe v původní Tmě na konci lidi, kteří se pokoušeli zabít Jindru Hřivnáče, aby se nestal českým králem, v této verzi se podobná skupina objevila také, ale závěr naprosto jasně ukázal, že se nedá věřit nikomu. Kdybychom se zamysleli nad dalším vývojem světa Tmy 2.0, mohlo by dojít svým způsobem k přerodu sci-fi do fantasy – vládnoucí vrstva má k dispozici technologie na to, aby udržovala ostatní bez jakékoliv technologie a časem by v očích prostých lidí, zvlášť nově narozené generace otroků a poddaných, mohly tyto technologie vypadat jako magie artefaktů, jak to používá Vladimír Šlechta ve svých románech o Oggerdovi Orlosupovi a Pěnkavkovi Gowerym.

       Tma je románem o zkoušce a o nové naději v obydleném vesmíru, Tma 2.0 je o ztrátě iluzí z pokroku a hlavně z lidí. Temný feudalismus s náboženskými pogromy a strachem se opět vrátil na svět. Ale zmizel vůbec? Co jiného představují islámští fundamentalisté nebo jejich druhá strana, absolutistická demokracie USA? Jen mírnější varianty téhož. Dějiny se pohybují jako kyvadlo a román Tma 2.0 nám předvádí jen jeden způsob, jak by se mohly zvrátit.