Logo rubriky
7/2004
  Recenze (další) (213)
Předchozí článek Další článek Obsah čísla Obsah ročníku Index Archiv IK   
 
Všechna práva © Interkom 1984 - 2004

Recenze křtu: Sarkofág v. 1.01

V pondělí 14. června proběhl v Luxoru na Václaváku křest nové knihy Roberta Blandy Sarkofág v. 1.01. Akce, jakých jsou dnes stovky. Přišel jsem na avízo ze Sardenu a nelitoval jsem.
       Tak především, uzřel jsem Pagiho, an fotí přístrojem, který sebral svým nebohým dětem – a v kravatě. Pěkná byla, se sponou. Pak jsem si vyslechl přednášku pana docenta z DAMU Miloslava Klímy, jenž zpětně zkritizoval přemoudřelé skeptiky, kteří po revoluci prorokovali konec knih, vydavatelství i čtenářstva. (Tedy – já osobně se spíše pamatuji na nadšené naivky, co naopak věřili ve čtenářskou revoluci :) Leč černá proroctví se nevyplnila a máme tu spoustu krásných knih :(s malými náklady). Pan profesor v knize postřehl i ozvěnu eposu o Orfeovi a Euridice (podle anotace se v knize odhaluje záhadný projekt „Styx“, avšak v každém správném příběhu by měl být – byť i neplánovaně či nepřiznaně – střípek z těch antických klád).
       Zajímavější byl výstup pana neviditelného ministra Internetu Vladimíra Mlynáře (Pagi měl nejspíš kravatu kvůli němu). Mlynář se přiznal, že knížku začal číst minulý pátek (když předtím překonal zděšení z obálky:). Dostal se do třetiny. Zjistil, že se tu mluví o soukromém státě Nettrex, který ovládá matrixový Internet (v knize „stream“, virtuální svět, provozovaný na fotonových superserverech:), o světě zahlceném informacemi, a teprve nějakou chvíli mu trvalo, než si uvědomil, že výsledky evropských voleb jsou realitou – a od té doby ještě neměl čas knížku dočíst. Autora zná ještě jako novináře (deníku Právo), o kterém si při prvním rozhovoru (už jako ministr) pomyslel, že je „docela sympatické pako“, neboť na interview přišel oděn v tričko s Quinem (Startrekáři, když tak mě opravte). Mlynář ještě prohlásil, že „kniha je schválená ministerstvem informatiky.“ No, nevím, jestli ji tím pomohl...
       Ale nejzajímavější byl autor sám. Robert Blanda (*1968) studoval dějiny umění a historie na UK, pak se živil jako novinář v ČTK a Právu. Svou první knihu – Klíč k oběma světům – vydal v Eminentu (1998). Teď je doma na mateřské, tedy rodičovské dovolené se synkem Merlinem. (A starší dcerka se zove Nerys, chudáci děti :) Podle toho by se zdálo, že Robert je nejen autorem sci-fi, ale i zarytým fanem.
       Všechno je jinak: Jak v úvodu křtu pravil autor: Kniha má být v žánru „mimožánrová literatura“ s prvky sci-fi, přičemž tu není ambice, aby byla přijmuta jako čistá scifárna, ačkoli atributy sci-fi tu nejsou jako pouhé „rekvizity“. Má být přístupná i lidem, kteří „sci-fi nemusí“. Dalo by se říci, že jde o milostný, špionážní, futuristický, technologický... román. A nakonec si autor ještě vzpomněl, že jde vlastně o sajbrpank.
       Autor se dušuje, že nápad vznikl absolutně mimo inspiraci Matrixem, že knihu začal psát dříve, a název soukromého informačního státu Nettrex se onomu Matrixu podobá jen náhodou – je dán vymyšlenou zkratkou vymyšlené softwarové firmy.
       A k tomu fanovství – autor je nesmělý fan, ještě nikdy prý nebyl (např.) ve čtvrtek ve Krakouši, tak teď se snad osmělí.
       
Jan Kovanic
Knihu vydal Triton ve své edici Trifid, kde se tak Blanda ocitl (tuším) jako třetí český autor sci-fi (cena 189 Kč, členové SFK Trifid zaplatí jen 119,-).
Předchozí článek Další článek Obsah čísla Obsah ročníku Index Archiv IK