Všechna práva © Interkom 1984 - 2004

Měl jsem upřímnou snahu chodit do Multikina Ládví. A to ještě dávno před tím, než tam zavedli metro, a tak se na místo muselo zdlouhavě tramvají. Ale měl jsem snahu. Když mi na úplném začátku mechanický hlas v telefonu oznámil, že multikino má osm sálů, ale v provozu jsou jenom dva, řekl jsem si, že si zaslouží sto dnů hájení a že z toho nebudu dělat aféru.

       Když jsem po letech zjistil, že pokladna kina kromě lístků nabízí také VHS a DVD filmy firmy Intersonic, zajásal jsem nad možností získat konečně zamilovaný snímek Chobotnice od Stephena Sommerse v DVD kvalitě a hbitě se na něj přeptal. Nemají, ale objednají, dozvěděl jsem se a nechal tedy objednat. Za tři týdny jsem obdržel telefonát, ve kterém mi Multikino Ládví sdělovalo, že ten film Kostka na dévédéčku pro mne konečně mají. Ozřejmil jsem, že jsem objednával Chobotnici, a byl vyzván k dalšímu čekání. Za další tři týdny následoval telefonát, ve kterém mi jiný, ale opět ženský hlas sděloval, že pro mne tu kazetu s Chobotnicí konečně mají. Znovu jsem specifikoval svou objednávku a po dalším měsíci se konečně dočkal. (Díky bohu, že metoda pokusů a omylů začala na té správné straně skladu, kde přihrádka s DVD Chobotnicí byla hned třetí v řadě.)

       A konečně do třetice všeho zlého nastalo cca před měsícem, kdy jsme v naivní víře (již metrem) dojeli do multikina, abychom zhlédli Shreka 2. Deset minut před začátkem filmu byla u kasy fronta cca 30 lidí a za onu inkriminovanou dobu jich stihla slečna odbavit deset. V minutě začátku jsme čekání vzdali, na dvojku Shreka zašli o hodinu později do Flory (bez fronty) a usoudili, že v Ládví o diváky nestojí. (A to všude – ve stejnojmenné hospodě zaměstnávají servírku jakési cizí národnosti, která se při reklamaci objednaného a nepřineseného poháru napřed brání slovy, že jste přece nic neobjednával, načež se na vás utrhne a začne štěkat, zda se s ní míníte dohadovat či co.)

       Dogma měsíce proto zní: Vyhněte se Multikinu Ládví (a stejnojmenné restauraci)!

        

DEN POTÉ – Je to emmerichovsky blbé, ale aspoň je na rozdíl od Patriota pořád na co koukat. Ovšem topení knihami v knihovně, kde jsou celé kilometry dřevěných regálů, to by nemělo projít ani výdělečnému Rolandovi.

HARRY POTTER A VĚZEŇ Z AZKABANU – nepřišel mi ani lepší, ani horší než Columbusovy díly, ale jiný. Jen mě mrzí, že se Bradavice přestěhovaly – alespoň podle toho, co je vidět z exteriérů.

KILL BILL 1 – nenaštval ani nenadchl; fakt nechápu, co na tom Tarantinovi svět vidí tak úžasného.

SHREK 2 – tak zábavné, až se budu muset znova podívat na jedničku a ujasnit si, jestli ji dvojka netrumfla.

SPIDER-MAN 2 – skvělé po vizuální stránce, fantastický doktor Chobotnice a úžasné bitky a honičky, ale naprosto ubohé po spidermanovské stránce. Spidey si neustále sundavá masku a odhalí svou identitu půlce New Yorku, doktor Chobotnice je klaďas a za všechno zlé můžou jen chapadla a J. J. Jamesonovi najednou chybí Spider-Man. (A ještě jedno plus: Kirsten Dunst bude opět promočena.)

ÚSVIT MRTVÝCH – klasická zombiárna, ale rychlá, zábavná a opravdu velmi příjemně velmi krvavá; chyby v tricích s rozprskávajícími se hlavami neodhalil ani hnidopich Gotfrid.