Všechna práva © Interkom 1984 - 2004

První den Opatconu byl asi jako první den jakéhokoliv jiného conu. V pátek odpoledne jsem přidupal ze školy a vztekle začal balit; samozřejmě jsem plno věcí zapomněl. V 15:30 jsem dofuněl na Florenc před autobus, kde už čekala Terka. Nasedli jsme do toho čtyřkolého požírače světových zásob nafty a začalo čtyřhodinové drncání a mučení.

       Chvilinku před osmou hodinou večerní jsme konečně dorazili na druhý severní pól, neboli do Broumova. Na zastávce autobusu na nás čekal Lucas se Skeevem a mé i Terčiny končetiny se konečně protáhly desetiminutovou chůzí k ubytovně.

       Tam jsem se zcela znaven sesul na židli a hned poté mě Hujer donutil podepsat nějaké papírky a dal mi takzvaný „pitný lístek“. Zbytek večera přijížděli stále další a další účastníci a Lucas vyhlásil zahájení Opatconu.

       Po zbytek večera se narážely nové soudky, odvalovaly se vypité soudky a tak decentně každý besedoval s každým. Bohužel již kolem první hodiny nového dne jsem rezignoval a svalil se do spací místnosti, hned vedle velmi hlasitě spícího trolíka Popela.

       Ráno jsem se probudil velmi znaven, ale hlavně hladoven, tak jsme s Richardem Klíčníkem vyrazili na průzkum po krásách Broumova. Nakonec Richard jednu krásu Broumova potkal, takže jsme ji pronásledovali asi po pěti obchodech; tím pádem jsem si mohl nakoupit něco pro nasycení mého nebohého žaludku.

       Nakonec Richard se svými otázkami: „Slečno, nevíte, kde je tady v Broumově antikvariát?“ nepochodil, protože potkala svého otce :-)

       Vrátili jsme se, abychom se hned mohli jít zkulturnit do Broumovského kláštera. Prodavač lístků v klášteře zřejmě prožil podobnou noc jako my, jelikož mě celá prohlídka místo 70,- stála jen dvě pětky.

       Při prohlídkách mumií místního měšťanstva padlo pár velmi podivných návrhů, raději jsme se tedy vrátili zpět na ubytovnu. Nastala celodopolední nuda, alespoň pro mě, spojená s věčných čekáním na večer, kdy se začaly grilovat klobásky. Během tohoto čekání jsem prohodil nemálo slov s Peterem, Jolanou, raději se nepokoušel oslovit Silvera (odpoledne odjel do Polska shánět pivo Perla, oblíbený truňk Vandrovcův), s Dárečkem, a jinými. Odpoledne také proběhla menší exhibice v mlácení se dřevěnými meči. Souboj nedopadl nejlépe, protože jeden meč se zlomil a jeden bojující dostal pěknou pecku do čela. Jeho krev je v okolí dodnes, ale naštěstí to nebylo nic vážného.

       Odpoledne pár lidí (Peťo, Dáreček a možná ještě někdo) odjelo na prohlídku místních skal a zhruba v půl třetí jsem se zbytkem lidí zhlédl filmy Ghost Warrior, Gogs I a II, Choking Hazard a Nightmare before Christmas.

       Večer na stejné zvukové aparatuře, jakou byly ozvučené filmy (asi 5 repráků a jeden velkej navíc) Dáreček rozjel svoji diskotéku. Ještě před tím měl Jarda Houdek neplánovanou přednášku na téma Jak je zlé být zlým, inspirovanou alkoholem (oproti očekávání nepřijelo dost lidí, a přece se to nevyleje).

       Tak kolem pěti hodin ráno jsem už odpadl i já. Když jsem se o dvě hodiny později probudil na zemi u topení a zjistil, že mě nepříjemně bolí záda od prodlužovačky, tak už opravdu bylo kolem velmi mrtvo. Čóry spal v podobné pozici a podobném místě co já a ve spacácích okolo bylo pár pomalu se zvedajících zombií.

       Ráno se už jen uklízelo a oživovalo, ale co bylo nejhorší, ráno se i platilo :-). Naštěstí jsem si oddychl, když jsem zjistil, že mám ještě peníze na autobus do Prahy, a šel jsem si sbalit věci. Potom jsem se se všemi rozloučil a opět s Terkou jsme vyrazili na autobusovou zastávku, kde již čekalo pár lidiček, a poté jsme nastoupili do dalšího čtyřhodinového utrpení.

       Nakonec bych chtěl poděkovat Lucasovi a všem ostatním organizátorům za bezvadný con, který se vskutku vyvedl.