Interkom: Zpráva z valné hromady Akademie SF, F a H

V pátek 27. srpna, od desáté hodiny večerní, se při Parconu v Brandýse nad Labem konala valná hromada Akademie SF, F a H, jejímž dlouho dopředu ohlašovaným cílem bylo využít blížícího se 10. ročníku této ceny k provedení změn, jež už mezi publikem i členstvem kvasily po nějakou dobu. Zde vám proto podáme počet z toho, k jakým úpravám, změnám a doufejme vylepšením přítomní akademici dospěli.

Na začátku jsem pro přehlednost a pro to, aby se všechny další návrhy a podněty držely reality možností Akademie, jak finančních, tak časových, personálních a organizačních, provedl jakýsi „pracovní snímek Akademie“, stručný výčet toho, co se kdy v „akademickém roce“ dělá, kolik je na to času, kdo to zajišťuje a podobně. Poté to Zdeněk Rampas doplnil úplným přehledem financí Akademie za uplynulých devět ročníků. (Pro nepřítomné stručně: za tuto dobu jsme utratili necelých 140 000, tedy v průměru něco přes patnáct tisíc za ročník; nyní se výdaje za ročník pohybují lehce nad 14 000.)

Co se prvních dvou témat týče, debata byla jako vždy vzrušená, ale asi nevyhnutelně bez konkrétních výstupů. Jak se přítomní shodli, věc se má tak, že Akademie nedostála snad až naivnímu nadšení, s nímž byla zakládána, v tom, že nijak pozorovatelně nepomáhá prodeji oceněných knih, ani nijak výrazně mediálně neční mimo obvyklý okruh lidí kolem SF (i když to první je těžko měřitelné a to druhé se přeci jen díky umístění na Svět knihy daří, ač v menší míře.) SF bohužel nemá přirozený zájem veřejnosti a médií a nějak se jí z fandomu ani odjinud nehrnou lidé, kteří by mediální ohlas přes tento relativní nezájem protlačili. Obvyklé metody, jež už léta organizátoři používají (dvojstupňové obesílání médií informacemi o Akademii či řídké osobní kontakty), zatím nic výraznějšího nenesou.

Co se financování týče, vše leží na bedrech SF nakladatelů a příznivců. V této souvislosti došla debata i na jev, jenž v poslední době sílí a stává se výraznějším, a totiž že SF a (především) F stále častěji vydávají nakladatelé mimo fandom (zrovinka na Parconu jako novinka Gormenghast z produkce Arga, ale k vydávání F se chystá i řada dalších, Epocha, KK), což pro budoucnost tvář Akademie může pozměnit.

Jak se dalo očekávat, nejširší debata (asi do půl jedné v noci) se rozvinula na téma systému kategorií. To je věc, ve které jsme na místě mohli ledaco udělat (na rozdíl od struktury mozků našich novinářů a na rozdíl od struktury peněženek našich SF nakladatelů), a také jsme udělali.

Předně jsme se shodli na tom, že je třeba zavést jednu vše shrnující, hlavní kategorii, která sníží nepřehlednost Akademie pro média a dá novináři něco, na co může jednoduše zaostřit. Po debatě jsme toho docílili tak, že zavedeme novou kategorii (ale nebojte se, přesto jejich počet klesne) zvanou KNIHA ROKU. Ta vznikne jednoduše tak, že ji akademici ve druhém kole vyberou ze všech knih, které z prvního kola do druhého ve všech kategoriích projdou (zcela přesná metodika bude součástí hlasovacího lístku v roce 2005). Zároveň valná hromada zrušila kategorii „nejlepší zahraniční kniha“, která byla pravda poněkud matoucí a vlastně byla jen shrnutím kategorií „Nejlepší SF“, Nejlepší F“ a „Nejlepší horor“.

Přirozeným akademickým darwinismem byly po shodě přítomných zrušeny kategorie, v nichž se hlasovalo málo, zmatečně a u nichž se dlouhodobě z řad akademiků objevují hlasy, jež je považují za zbytečné a požadují jejich exemplární likvidaci pro výstrahu ostatním kategoriím. Jde o: „Nejlepší cyklus“, „Nejlepší fanzin“ a „Nejlepší původní povídka“. Autoři povídek asi budou zuřit, ale je třeba věděti, že pro povídky se hlasovalo chabě a z prvního do druhého kola se dalo projít i na dva nebo tři hlasy, což je žalostné. Kromě toho se povídkáři mohou ukojit v řadě dalších soutěží (což například neplatí o jiných, skromných, leč významných fialkách, jako jsou třeba redaktoři, kteří se jinde než od Akademie ocenění nedočkají).

Dalšího zeštíhlení se dosáhlo sloučením kategorií původních českých a slovenských knih. Pro slovenské knihy se hlasovalo málo, navíc v poslední době vycházejí hojně zároveň (či dokonce jenom!) v češtině. Kromě toho i sami naši slovenští přátelé zhusta „svou“ kategorii ve formulářích opatřují velkými nápisy „ZRUŠIT!“. Sloučením doufejme nezanikají jejich šance na úspěch: protože čeští autoři se zaměřují hlavně na tovární produkci ság (výjimky prominou), budou-li SF intoši pilně hlasovat, nemusel by i ve sloučené kategorii být takový Hvorecký či další bez šance.

Shromáždění akademici si též odhlasovali u jedné kategorie změnu názvu a definice: někdejší „Nejlepší titul mimo beletrii“ se od nynějška bude nazývat „Nejlepší teoretický text“: bylo totiž upozorněno na to, že omezení samostatným knižním formátem tu vylučuje ze soutěže texty (předmluvy v knihách, články papírové i elektronické), které leckdy bývají pro SF teorii zásadnější než nějaké vázané kompendium typu „Všechny šupinaté obludy z Pána prstenů“.

Debatovalo se i o dalším nazrálém tématu, totiž oné nepříjemnosti, že „Mlok“ jako podoba tak řečené Ceny Akademie se tluče s Cenou Karla Čapka. S tím souhlasili všichni, nicméně zatím nikdo nepřišel s návrhem na novou výtvarnou podobu cen. Jakýkoli návrh v tomto směru vřele uvítáme!!! (Ale jakýkoli RYCHLÝ návrh: sošky je třeba hnísti či taviti či dřevořezati se značným předstihem!)

Protože jsme se hromadně převalili přes půlnoc, nějak nedošlo na otázky personální. Proto v sobotu proběhlo jednání, jehož výsledek já osobně považuji za vysloveně radostný: výkonným oudem Akademie je od nynějška trojice Richard Podaný, Zdeněk Rampas, a Martin Šust. Martina vřele vítáme, hned na zahřátí dostal na starost péči o propagaci Akademie v SF časopisech (Ikarie, Pevnost, Fantázia a další) – jistě při své nápaditosti a pracovitosti dokáže mírně sklerotizované a rutinní mozkové centrum Akademie oživit.