Logo rubriky
10-11/2004
  SF film (další) (215)
Předchozí článek Další článek Obsah čísla Obsah ročníku Index Archiv IK   
 
Všechna práva © Interkom 1984 - 2004

DOGMA

Tak nám přišel na DVD druhý Kameňák. Kromě jiných vášní jej provází i legenda, že kritici se nad ním vztekají, zatímco lidi na něj chodí. Ani při veškerém svém sebevědomí se za filmového kritika označovat nechci, ale recenzent je, řekněme, slovo úhledné a pravdě odpovídající. A je fakt, že nad jedničkou, kterou jedinou jsem viděl, jsem se vztekal dost. (Už jenom z toho důvodu, že Troška dal průchod svým vášním, a tak zatímco stále ještě kočka Paulová je v nejodvážnější scéně oblečena v prádélku, vidíme nahatý zadek Vaška Vydry. Čtyři procenta bych prosil, pane Troško, čtyři procenta!!!)
       Jenže co jsem tak mluvil s lidem prostým, nerecenzentským a nekritickým, tak i ten nešel při hodnocení filmu (mnohdy jen na základě zhlédnuté části, neboť to déle nevydržel) pro tvrdší výraz daleko. Čili pravda bude patrně taková, že kameňácká série nezaujala i mnoho duší komerčních, které jinak s nadšením pohlížejí na vetřelecké či terminátorské klasiky, a návštěvníky kin a půjčoven tvoří sorta příznivců Novy. Jistě, „koláče“ nelžou a kinobiletářky také ne, ale to skóre opravdu nevychází v poměru kritici versus celý zbylý národ.
       Přejme proto panu režisérovi Trošku toho finančního úspěchu, protože do historie kinematografie se Kameňáci fakt zlatým písmem nezapíší – a kdo stojí o slávu v řadách novadiváků, ať si ji má. Já bych na jeho místě dal přednost slávě typu Oldřicha Lipského, ale každý pří(pa)chutě svého jména strůjcem jest. A to nechť je i dogma čísla.
        
JÁ ROBOT – Kdyby se to jmenovalo Válka robotů, nebo… nebo… nebo třeba Veselý negr, nebo tak nějak, dalo by se k tomu přistupovat smířlivěji, ale jako zfilmovaný Asimov je to jen velmi stěží koukatelné.
OHNIVÝ OCEÁN – Dobrodružka sice poplatná době a americkému pojetí svobody, leč přijatelná, výpravná a trochu obšlehnutá od klasických snímků žánru.
RIDDICK: KRONIKA TEMNA – Je to velké, je to ohlušující, je to příjemné, ale se Star Wars bych to nesrovnával. Jestliže byla Černočerná tma filmem s áčkovými nápady a béčkovým rozpočtem, tady je tomu naopak.
VE STÍNU LOVCE – Překvapivě jemný a pohledný film podle pozapomenutého klasika dobrodružné literatury Farley Mowata, natočený s minimem patosu a jen o něco málo větší dávkou předvídatelnosti. Pohodová vzpomínka na krajinu a lidi na pobřeží Severního ledového oceánu před půl stoletím.
Filip Gotfrid
Předchozí článek Další článek Obsah čísla Obsah ročníku Index Archiv IK