Všechna práva © Interkom 1984 - 2004

Od času Černočerné tmy uběhlo několik let a jako se z neznámého svalovce Vina Diesela stal nový hrdina áčkových akčních filmů, i když zatím nedorostl na úroveň svých předchůdců, tak i z jeho postavy Riddicka, vraha a individualisty, se stal spasitel vesmíru a ochránce vdov a sirotků. Tedy ne že by to byl jeho životní cíl, v podstatě chtěl v klidu zmrznout na zapadlé tmavé ledové planetě kdesi na konci vesmíru, ale vymstilo se mu mé oblíbené pořekadlo: „Žádný dobrý skutek nezůstane nepotrestán.“ Když před lety zachránil před zabijáckými zvířátky Svatého muže a svěřil mu do výchovy holčičku, které všichni říkali Jack, měl tušit, že se zase objeví nějaký problém a všichni budou volat Riddicka na pomoc. Svatý muž z Heliosu ale znal Riddicka natolik, aby věděl, že prostá žádost by nepomohla, a tak si najal lovce odměn, aby mu ho zabalili a doručili až domů. Problém, který před Riddicka spolu s představitelem tajemné éterické rasy Elementálů chtěli předložit, byl ovšem docela kláda – obrovská armáda Necromongerů čili Smrtivládců si podrobuje jednu planetu po druhé a kdo se nepřidá k jejich temnému náboženství, zemře. Zrovna míří na Helios a času je málo. Riddickovi ovšem pramálo záleží na osudu cizích lidí, ale rozhodně má vztah k těm, které zachránil – a nyní již dospělá dívka Jack, která si říká Kyra, na tom taky není zrovna nejlíp.

        

       Zápletka tohoto filmu v mnohém připomíná film Conan Barbar. Částečně za to může pojetí Riddicka jako osvaleného desperáta, milujícího boj proti přesile pomocí oblíbené chladné zbraně, hlavní podobnost však tkví v hrdinových protivnících. Banda lovců odměn v čele se sympatickým Toombsem je ve stejné roli jako policisté v Černočerné tmě, ale světloplachá zvířata jsou nahrazena kmenovou hierarchií Smrtivládců, která nápadně připomíná strukturu kultu hadího boha Setha. Obojí je temné náboženství v čele s živým prorokem či polobohem, které hrozí zničit známý svět a přivést nový řád a obojí je stejně snadno zranitelné přes onoho poloboha, neexistuje adekvátní náhrada. Smrtivládci navíc vyznávají zásadu „Co zabiješ, to získáš“, což přispívá k jejich vnitřní řevnivosti a skrytému soupeření. Není také zcela jisté, že všichni konvertité, ač procházejí jakýmsi přerodem bolestí, který by měl vymazat předchozí cíle a nahradit službou řádu, jsou stoprocentně přesvědčení o správnosti cesty k Podsvětí.

        

       O kvalitách Vina Diesela v této jeho životní roli netřeba diskutovat, problém spíše vidím v jeho protivníkovi lordu Maršálovi. Colm Feore nepůsobí jako rovnocenný protivník, pokud si odmyslíme jeho získané schopnosti, podobné bojovému umění Bene Gesseritu (TV Duna). Při spatření jeho tváře mě nezamrazí, jeho proslovy mě neděsí. Když promluví Vin svým hlubokým hlasem, pocítíte to jako při koncertu metalu basovou kytaru, vibrace přímo v kostech. Naopak lord Vaako a jeho žena, to je správná dvojka, svaly a intriky. Karl Urban vypadá úplně jinak než jako Eomer ve Dvou věžích, ale charisma mu zůstalo. Kyra Alexy Davalos bohužel doplatila na to, že se tvůrci nemohli rozhodnout, jestli z ní bude ženský obraz Riddicka nebo jeho obdivovatelka, a tak se potácela mezi oběma polohami. Největší osobnost mezi herci, Judi Dench, působí jako Elemetál Aereon spíše v roli vypravěče a skutečně jakoby do příběhu nepatřila, sleduje ho zvenčí a chabé pokusy ji nějak zapojit do děje moc nefungují. O lovcích odměn jsem se už zmínil, navíc Nick Chinlund (Toombs) patří k stejnému typu padouchů jako třeba Ron Perlman, škoda, že neměl ještě víc prostoru.

       

       Film Riddick: Kronika temna doplatil na to, že tvůrci chtěli osvědčenému schématu z Černočerné tmy (zde lovci odměn, vězeňská planeta Crematoria) přidat něco většího (Smrtivládce), aby z Riddicka udělali legendu svého vesmíru. Pozapomněli přitom na fakt, že v očích fanoušků se už Riddick legendou dávno stal, zabijákem se zásadami podobně jako Leon, jen v jiném světě. Nevím, co si chtějí počít s pointou filmu, která nedává moc dobrých možností na pokračování nebo nový příběh, protože větší hrozba než Smrtivládci v tomto vesmíru už není. Snad jen to tajemné Podsvětí by mohlo vystrčit dalšího zrůdného padoucha do Riddickovy reality, ale to by asi nefungovalo. Riddick musí být osamělý desperát, jinak přestává být Riddickem, stejně jako civilizovaný barbar ztrácí schopnost bojovat.

        

Laser právě (v překladu Petra Kotrleho) vydal další román Grega Beara, možná znáte stejnojmennou povídku, která před lety vyšla v Ikarii a stala se jeho základem.

       Inteligentní lymfocity zjišťují, že tělo, které obývají (a spravují), není celý vesmír. Nastává čas změn.

       Cena: 199 Kč.