Interkom: Svět zítřka

Retro sci-fi je slovní spojení, které zní dozajista podivně. Raději to rozvedeme: stará dobrá 30. léta, ovšem se všemi těmi úžasnými vynálezy a sny jako byli obří roboti či vzducholodě kotvící u špiček mrakodrapů.

Takže, když ulicemi New Yorku pochodují zástupy obřích robotů záhadného doktora Totenkopfa, za chvíli se již éterem šíři radiové signály (stejně viditelné jako kruhy na vodě) volající na pomoc udatného pilota Joea Sullivana. A u něčeho takového nemůže chybět ani zvídavá a neohrožená reportérka Polly Perkinsová. Nepál s údolím Šangri-la pak budou jen jednou ze zastávek při jejich dobrodružném pátrání po tajemném doktorovi a jeho zkázonosném plánu.

Digitální triky umožňují oživit jakýkoli myslitelný svět, ovšem jen bezúčelná vizuální atraktivnost k dobrému filmu nestačí. V tomto případě padla šťastná volba na oživení naivně futuristických vizí z pulpů a comicsů vycházejících v oněch dnes báječně vypadajících 30.letech. Pro tuzemské diváky, kteří si zámořských příběhů z těch let včetně oněch prvních sci-fi filmů typu Flashe Gordona moc neužili, poslouží jako domácí ekvivalent roboty se hemžící díla J.M.Trosky. Pak jde půvab a naivita světa v ruku v ruce s naivitou příběhu a pro okouzlení podívanou a nostalgií si divák ani příliš neuvědomí přece jen poněkud chatrný a z epizod poskládaný příběh. Mezi ústřední dvojicí to navíc stylově jiskří a jejich vzájemné popichování také napomáhá vcelku hladkému dojezdu až na konec retro tobogánu. Důsledná výtvarná stylizace, dobově znějící hudba a barevné ladění zvláště v první půli navozují ten správně důvěrný pocit a patinu starých filmů.

Mně ovšem představitelka hlavní hrdinky na rozdíl od jejího protějšku poněkud nesedla, což je problém, když je skoro v každém záběru, a kouzelná velitelka britské vzdušné základny nedostala ve filmu rozhodně tolik prostoru co na plakátech. Také onoho popichování mezi hlavními postavami a vtipu na odlehčení by film podle mě snesl víc. Současný cynický divák si jen s naivitou a okouzlením přece jen po celý film nevystačí. Na druhou stanu, lze se nechat okouzlit a trochu i dojmout vzpomínkou na naivní a úžasná dobrodružství a víru v neomezený technický pokrok a výměnou za tyto už skoro zapomenuté pocity i přimhouřit oko nad některými vadami na kráse. Rozhodnutí je jen na vás – svět zítřka začíná již dnes! Nebo to bylo včera?