Logo rubriky
12/2004
  SF film (další) (216)
Předchozí článek Další článek Obsah čísla Obsah ročníku Index Archiv IK   
 
Všechna práva © Interkom 1984 - 2004

Vetřelec versus Predátor

Satelit korporace Weyland přelétá přes jižní pól, když tu najednou objeví na jednom z ostrovů pod ledovým příkrovem tepelnou stopu, z níž se po bližším zkoumání vyklube pyramida s prvky kambodžské, aztécké a egyptské civilizace. Přizvaní odborníci soudí, že to může být nejstarší pyramida světa, ale jejich průvodce Alexa Woodsová všechny účastníky expedice varuje před extrémními podmínkami, panujícími v Antarktidě. Když dorazí na místo, s údivem zjišťují, že k pyramidě vede tunel, který už někdo před nimi v ledu vyhloubil. Den předtím, 600 metrů hluboko. Zvědavost už zabila spoustu lidí, ale nikdo se nepoučil.
       Společné dobrodružství dvou nejzajímavějších vesmírných oblud je tady a podle mého názoru je dostačujícím spojovacím článkem mezi oběma sériemi. Většinový názor na tento film je spíše negativní, ale co se úrovně týče, nijak nezaostává za úrovní prvních dvou filmů o Predátorech, protože ta taky není bůhvíjak vysoká. Můžeme ho chápat jako závěrečný díl trilogie Predátor – odehrává se na Zemi a v současnosti a nabízí ucelený pohled či spíše legendu o původu rasy Predátorů, která má hodně společného s lidskou civilizací. Predátoři jsou lidská minulost, zatímco Vetřelci budoucnost, a jak to vypadá, Predátoři se zřejmě už na Zemi nevrátí.
       Nabízí se samozřejmě hodně nevyjasněných otázek. Proč ve dvou filmech Predátoři lovili lidi a v tomhle jim jde hlavně o Vetřelce? Pravdivá odpověď na všechny otázky o nesrovnalostech je ta, že si to autor tak napsal, režisér natočil a producent schválil a zaplatil, ale to nikdo z fanoušků slyšet nechce – jenže je to jediná odpověď, která má smysl. No dobře – v prvních dvou filmech lovili lidi dospělí Predátoři, zatímco v tomto jde o mladíky, kteří si dospělost musí zasloužit tvrdším způsobem, bojem s mnohem nebezpečnějšími Vetřelci. První Predátory lze chápat i tak, že to jsou lovecké kluby pohodlných zbohatlíků, kteří si přijeli na Zem jen tak povyrazit.
       Hodně pěkná je závěrečná pointa, i když je hodně předvídatelná; aniž bych ji prozradil, má železnou logiku – nikdy si nikdo nepamatoval, že ho v sobě má.
       Proč se líhnou Vetřelci z lidí několikrát rychleji? Protože z genetické paměti od Královny si dobře pamatují, že musí sakra spěchat. Zajímavé je, že se nikdy nikdo nepozastavoval nad tím, že po narození z člověka rostou z ničeho, že se mezi tím, než jsou velcí, ničím neživí – vždycky se živí lidmi AŽ jsou velcí. Tady je to stejné, ale nikoho to nepřekvapuje.
       Jak to, že lze Vetřelce zabít jedním bodnutím? V ostatních filmech o Vetřelcích se taky zabíjeli občas jedinou kulkou, nevidím rozdíl v tom, když vám skrz tělo udělá díru kulka nebo tlustá tyč.
       Jak se může Vetřelec utopit ve vodě? Dýchají vzduch jako my – pocházejí z nás a mají některé naše vlastnosti – a i když mají velkou výdrž, někde musí končit.
       Jeden známý se rozčiloval nad tím, že při vzájemném souboji na sebe Vetřelec s Predátorem útočí jako hráči amerického fotbalu. Osobně bych tipoval, že v maskách oblud byli hráči amerického fotbalu – už podle tupohlavé snahy pořád útočit –, ale Predátoři vždycky útočili jako lidi, protože mají stejnou stavbu těla, u Vetřelců bych spíš vzhledem k jejich plazímu tělu odhadoval útok jako u velociraptorů, zkombinovaný s bodáním ocasu škorpióna – ale také musí logicky běžet hlavou napřed, když se odráží zadními končetinami.
       Velmi jsem uvítal zpomalené sekvence, které ukazovaly detaily Vetřelců ve skoku, a uvědomil jsem si, že ten „bullet-time“ má své opodstatnění – když narážíte autem do auta před sebou, zůstane vám na sítnici a v paměti spíše statická fotka obrovských pátých dveří než průběžné video. Hodně mě pobavil dialog o tom, že „musíme přežít, protože máme děti“, půvabně zakončený rychlou smrtí obou tatínků.
       Sanaa Lathan jako Alexa Woodsová je pěkná, sympatická a docela uvěřitelná expertka na přežití a hlavní hrdinka, i když k jiným logickým kopancům přidala svůj vlastní, když na počátku hovoří o třech minutách přežití v Antarktidě bez pořádného oblečení a na konci běhá v mrazu pouze v tričku. Když už, tak mělo být na strategických místech roztrhané. Lance Henriksen jako umírající miliardář Weyland, praotec robotiky, fungoval jenom jako další předěl vedle Vetřelců do budoucnosti, jinak byl úplně nanic. Ostatní účastníci, včetně českých kaskadérů coby samopalníků, sloužili jen jako oběti, bohužel ke škodě filmu umírali za zdmi a pouze zvukově – a to tam nebylo slyšet ani vetřelčí mlaskání, hanba!
       Jinak ale film ukázal, že Predátoři si úctu nezaslouží. Když se důkladně zamyslíme nad tím, k čemu vlastně lidi používali, byl jejich „iniciační“ boj pouhou fraškou. Každý Predátor si s jakýmkoliv člověkem poradil jednou rukou (Arnolda vynechme, mluvím o homo sapiens) a Vetřelci přejímali v lidských tělech spoustu nevýhodných vlastností, které usnadňovaly Predátorům jejich lov. Jakápak to byla zkouška, když v sobě neobsahovala skutečné nebezpečí? Predátoři si nezasloužili jiný konec, než jim tento film přisoudil.
Roman Paulík

Stahovač

nejméně do poloviny jedna z nejpozoruhodnějších knih podzimu 2004 na českém trhu.
       Jedna povídky Neila Ashera vyšla v Ikarii a Pevnost přinesla dokonce práci, která se stala základem pro celý román o pozoruhodné planetě Spatterjay a její nadmíru pozoruhodné a nebezpečné biosféře.
       Konečně něco nového, co nemá šest svazků :-).
Předchozí článek Další článek Obsah čísla Obsah ročníku Index Archiv IK