Všechna práva © Interkom 1984 - 2004

       Pasteurův výrok v podobě „štěstí přeje připraveným“ je dnes spolu s Galileovým údajným „a přece se točí“ pravděpodobně nejznámějším výrokem vědce. Jakkoli platí nadčasově a do značné míry všeobecně, má svou historii i autentické znění. V prosinci 1854 byla v severofrancouzském průmyslovém městě Lille založena fakulta přírodních věd a jejím děkanem byl jmenován dvaatřicetiletý chemik Louis Pasteur. V dnešní otevírací přednášce hovoří o významu praxe i teorie ve vědě a průmyslu i o některých zajímavých okolnostech slavných objevů. Závěrem dodává: „Je možné, vážení posluchači, že řeknete: éByla to náhoda.` Ale věřte mi: co se pozorování týče, náhoda přeje pouze připravené mysli!“

        

       Začalo to záhadnou nemocí bourců dovezených z Číny do Francie. Vyléčit je měl právě Pasteur, považovaný tehdy za všemocného, asistentoval mu přitom i bystrý hrabě Louis Hilaire de Chardonnet. Nechal svého šéfa léčit a sám se díval a – přemýšlel. V prosinci 1884 si do deníku mohl napsat: „Housenka bource morušového ze sebe vytlačuje vlákno, z něhož po tisíciletí vyrábíme hedvábí, nejdéle devadesát hodin života. Já to z nitrované celulózy přes bronzovou trysku dokážu pořád.“ První syntetické vlákno – umělé hedvábí – je na světě.

        

       Je 13. prosince 1934 půl páté ráno a pan Prentice se jde projít. Ne, netrpí nespavostí, ani nevlastní náročného pejska. Je amatérský astronom a noc strávil na stawmarketské hvězdárně pozorováním meteorů (připomeňme, že právě okolo 13. prosince „padají“ Geminidy). Zívající hvězdář pohlédne na nebe a... i takhle se dá objevit nova. A poněvadž se nachází v souhvězdí Herkula, dostane jméno Nova herculis. Nu, tyto vánoce hvězdozpytci své rodiny notně ošidí... Odměnou (i ta intelektuální dokáže být jaksepatří sladká) jim bude poznání, že novy jsou vlastně těsné dvojhvězdy.

        

       Svět už žije vánocemi, všichni se obracejí spíš do minulosti, ale v bostonské Brighamově nemocnici se ještě den před Štědrým dnem 1954 intenzívně proniká do budoucnosti. Chirurgové J. Murray a J. P. Merill zde provádějí historickou operaci – transplantaci orgánu člověka člověku. Historickou, protože první, historickou, přestože ledvinu si vymění „pouze“ jednovaječná dvojčata (ta mají totožný genetický kód a tudíž odpadá imunologická reakce). Ano, přátelé, věda nezná vánoc, nedělí ni státem uznaných svátků...

       

       Antarktida je suverénně nejbohatším nalezištěm meteoritů. Jednak je nemá kdo sbírat, jednak i ty staré pohyb ledu vytlačuje na povrch a činí viditelnými. V prosinci 1984 americká výprava za „nebeskými kameny“ nachází šedozelený meteorit. Dostal označení ALH84001 (místo nálezu bylo ALlan Hills, rok 1984, mezi tam nalezenými byl v pořadí první). Časem se ukázalo, že kámen je starý asi 4,5 miliardy let (tedy zhruba jako sluneční soustava) a že pochází z Marsu, odkud byl dopadem velkého tělesa před 16 miliony let vyražen, aby před 13 tisíci lety dopadl do Antarktidy. Pravou senzací se však stal až v roce 1996, kdy se veřejnost dozvěděla, že posel z Marsu obsahuje útvary a sloučeniny, které by mohly pocházet z mikroorganismů.

       Otázka života na rudé planetě je dosud nerozhodnuta, zatím to vypadá, že dřív tam byl, dnes už není.