Všechna práva © Interkom 1984 - 2005

       4.dubna 1655 je ve slezské Lehnici pokřtěn Kristián Willenberg. Poté, co v armádě získal stavitelské znalosti, navrhl počátkem 1705 Leopoldu I. založení technické školy v Praze a sebe nabídl za jejího profesora. 1707 byla Stavovská inženýrská škola v Praze založena, výuku však zahájila až za jedenáct let. Willenberg mezitím působil u různých českých šlechticů a získal pověst výtečného inženýra. V „čekací“ době rovněž odmítl lukrativní nabídku pražské univerzity. Jako první profesor inženýrské školy působil do 1726, kdy byl pro nemoc penzionován. Zemřel 1831. Z „jeho“ školy pak časem vzniklo ČVUT.

        

       9.dubna 1880 se v Náchodě narodil Jan Letzel, žák Jana Kotěry. Poté, co u nás navrhl kupř. budovu lázní ve Mšeném či kovové prvky pražského secesního hotelu Evropa, odjel 1907 s rodinou pracovat do Japonska, kde se stal vyhledávaným architektem. Jeho stavby se nedochovaly – buď vinou zemětřesení, nebo amerického bombardování koncem druhé světové války. Výjimkou je Průmyslový palác v Hirošimě (dokončený v dubnu 1915), který jako jediná tamější stavba (dokonce nejvyší ve městě) částečně odolal výbuchu jaderné bomby. Pod názvem „Atomový dóm“ dnes pod patronací UNESCO slouží jako memento tehdejšího amerického zvěrstva.

       Letzel zemřel o vánocích 1925 v témže pokoji psychiatrické léčebny, jako předtím Bedřich Smetana.

        

       17.dubna 1945 v německém Gifhornu umírá jeden z nejvýznamnějších českých fyziků František Záviška (* 1879). Studoval v Praze, Brně a Cambridgi, v pětatřiceti se stal profesorem UK. Jeho hlavní zásluhou je pravděpodobně výklad a propagace Einsteinovy teorie relativity u nás (nicméně s Einsteinem se během jeho 16měsíčního pobytu v Praze vůbec nesetkal). Jako předseda Jednoty čs. matematiků a fyziků byl ve čtyřiačtyřicátém zatčen pro odbojovou činnost a internován v Mauthausenu. Zemřel na pochodu smrti.

        

       18.dubna 1955 v americkém Princetonu umírá Albert Einstein (* 1879), neslavnější a spolu s Newtonem nejvýznamnější fyzik všech dob. Každá z jeho prací z 1905 se stala živou vodou pro svůj obor – kvantovou teorii, statistickou atomistiku a speciální teorii relativity; jeho vůbec nejvýznamnější prací však je teorie gravitace (známá jako obecná teorie relativity) z 1915, považovaná za největší myšlenkový přínos jednotlivce přinejmenším ve fyzice.

       Lze říci, že v první polovině života, ukončené zhruba Nobelovou cenou 1921, produkoval vědecké bestsellery, ve druhé, osamělý lidsky i vědecky, světu sloužil spíš jako živoucí ikona hodného, byť excentrického vědátora.

       Z mnoha jeho výroků uveďme jediný: „Člověk chladne rychleji než jeho planeta.“

        

       23.dubna 1805 se V Českých Budějovicích narodil Vojtěch Lanna, selfmademan, jeden z nejvýznamnějších podnikatelů svého prostoročasu. Po otci pokračoval s lodní dopravou, pro niž prosadil regulaci Vltavy a Nežárky, ale posléze se angažoval v řadě dalších technických oborů, kupříkladu provozoval známou koněspřežku z Budějovic do Lince, vystavěl naše první řetězové mosty, některé železniční dráhy a nádraží (třeba Negrelliho viadukt a Masarykovo nádraží v Praze), podílel se na konstrukci první české parolodi... Počátkem 1855 uvedl do chodu první vysokou pec na Kladně (Vojtěšskou). Zemřel 1866.