Interkom: Jak vzniklo SF muzeum

Z nutnosti někam uložit tu hromadu věcí a papírů, které měly souvislost se SF. Nejdřív jsme se Zdeňkem sloučili naše knihovny – resp. ta jeho pohltila mou. Dvojáky se nějak vypařily, což mě v některých případech mrzí. Ostatní písemnosti se uchovávaly, kde se dalo – v krabicích a šanonech v ubytovně, kde Zdeněk dočasně bydlel, něco u mých, něco u jeho rodičů – pod postelí, na dně skříně… však to znáte.

V roce 1985 jsme dostali dekret na byt v Libocké ulici vedle vchodu do Obory Hvězda v domě, který podle dnešních kritérií je dům rodinný, ale tenkrát se na to hledělo úplně jinak. Takže po úmrtí nájemnice v domě, kde bydlel i můj dědeček a byl jeho spoluvlastníkem, jsme si začali upravovat 1+1 bez příslušenství. Pak se narodil Zdeněk III a zemřel můj dědeček. Jeho byt byl takzvaně „zdravotně závadný“, takže nehrozilo, že by ho národní výbor někomu přidělil, a my jsme se konečně mohli rozvinout.

Pamětníci těch nejlepších časů jistě vzpomínají, že v první místnosti visely pod stropem vedle sebe všechny čtyři parconské plakáty Houfovy tak, jak mají, nade dveřmi do druhé místnosti pak byl dvoudílný plakát Rotreklův – takto pokryté plochy byly černobílé. Nad psacím stolem byl pro změnu barevný plakát z filmu Planeta opic, příspěvek JWP. Nad klubkami se skvěl zelený Jiránkův vtípek Naučte svého psa chodit do práce.

Oba staré sekretáře byly napěchované příspěvky do CKČ, Literárkami, Kmenem, Světovou literaturou, 100+1, materiály ze SF akcí, jejich prosklené vitrínky obsahovaly SF artefakty, mezi něž patřily: velikonoční vajíčko a la létající talíř Inky Hanušové, naivní scifoidy z dětských dřevěných stavebnic vyrobené Evou Hauserovou, později moduritový drak Vilmy ještě Kadlečkové, ceny udělované redakcí Světelných roků D. a D. Čápovými, Michal Bronec věnoval muzeu dvě figurky imperiálních vojáků z SW, které dovezl z Maďarska, vedle ořezávátka provedeného jako raketoplán ležely keramické placky a ocenění z různých akcí.

Druhý pokoj byl využívaný spíše pro slavnostnější setkání (i rodinné) a ovšem pro slavné SF silvestry v SF muzeu, výzdoba byla tedy střídmější, naproti vstupním dveřím vás uvítal jenom bemík z plakátu Socconu.

Do tohoto muzea se každé pondělí stahovali scifisti. Mezi téměř každotýdenní návštěvníky patřili: Martin Ferda Hlaváč, Vilma a Martin, Petr Habala, Michael Bronec, občas JWP, Ivan Kmínek, Jarda Olša jr., Ivan Adamovič, Eva Hauserová (bouřlivé oslavy první Ikarie), Tom Štipský... Podával se čaj a co kdo přinesl, strava byla tedy téměř výhradně duševní :-).

Po roce 89 se SF muzeum ještě chvíli udrženo na stejné adrese, ale v roce 1991 jsme se se Zdeňkem a oběma syny přestěhovali do Ruzyně. Byt, kde jsme dosud bydleli, dostal můj bratr, byt, kde bylo muzeum, musel být asi po dalších dvou letech uvolněn spolumajitelům domu. Bohužel oba byty nebylo možné spojit, byl mezi nimi vklíněn třetí, který v té době nebylo možné získat, jinak bychom asi dosud pořád bydleli v Liboci.

Po zrušení muzea u Hvězdy vyvstala otázka: kam s tím? Takže jsme se rozhodli k domku v Ruzyni přistavit místnost, která se stala zčásti pracovnou, zčásti (té větší) muzeem. A to je ještě archiv ve speciálně k tomu účelu přestavěném sklepě, v obýváku SF knihy třemi řadami (je to hrozné něco najít), o plakátech v obývákovém gauči ani nemluvě. Nad gaučem visí Maxonova kresba a drobnější barevné SF obrázky, vedle dveří Rotreklovy grafiky, i na schodišti vás uvítá Rotreklův plakát.

V pracovně najdete v tomtéž starém sekretáři stejné SF artefakty jako v muzeu starém, samozřejmě přibyly nové, zbytek zaplňuje archiv Interkomů. Na plakáty moc místa není, volné stěny zdobí pouze ocenění Akademie udělené Zdeňkovi nebo Interkomu, jeden Rotrekl a jeden filmový Vetřelec. Další skříň je obsazená fanziny formátu A5 brigádníky z nejnovější SF generace krásně seřazenými a popsanými v malých archivních boxech. Sklep slouží jako archiv CKČ a starých časopisů. Však kvůli tomu zde otec zrušil svou dílnu, přemístil ji do menšího postranního sklípku, hlavní prostor jsme nechali vydláždit a otec zde svařil na míru stojany a vyrobil police. Inu, stačíme zaměstnat celou rodinu. Ale ujišťuju vás, že tykadýlka nám zatím nerostou.