Ještě úžasnější než úžasná dobrodružství

Michael Chabon se roku 1963 sice narodil ve Washingtonu. Jeho jméno se čte francouzsky „Šabón“, což překvapí u čtení prózy, která tak autenticky popisuje Ameriku. Chabon vystudoval anglickou literaturu a živil se jako novinář. Úžasná dobrodružství jsou jeho čtvrtá kniha, roku 2000 vyšla pod názvem Zlatý věk. O rok později za ni dostal Pulitzerovu cenu.

První, co vytane na mysli, asi bude otázka: Jak někdo může dostat Pulitzerovu cenu za román o komiksech? Odpověď je jednoduchá, komiksy jsou pouze jednou z kulis výtečného románu Michela Chabona.

Hlavním hrdinou celého románu není ani Kavalier, ani Clay, je jím druhá světová válka, která působí jako katalyzátor na oba titulní hrdiny i celý svět kolem nich.

Českému čtenáři bude kniha blízká od prvních stránek, kdy je příběh zasazen do Prahy těsně před válkou. Josef Kavalier je synem rodičů patřících k pražské židovské inteligenci, a snad právě proto je jeho osud předem nalinkován — z okupovaného města, symbolicky s pražským Golemem, prchá jako jediný z celé rodiny za hranice státu.

První — pražská — část je jakýmsi preludiem celého románu, které je nezbytné pro pochopení komplexní stavby díla. Kavalier se od dětství zajímal o kreslení, eskamotérství a úniky. V okamžiku, kdy provede únik největší, únik z obklíčeného Československa, začíná jej Josef pociťovat jako pouhý zbabělý útěk, za nímž následuje pocit viny za rodinu, která neměla to štěstí. Sebeobviňování je prakticky hmatatelné pod povrchem celého příběhu.

Zmlácený Kavalier je postaven do osobnostního konfliktu se svým americkým, obrnou postiženým bratrancem Sammy Clayem, který i přesto, že sociální zázemí jeho rodiny není ani zdaleka tak dobré, jako bylo prostředí, z něhož vyšel Josef, působí na první pohled v okamžik setkání obou jejich vesmírů jako člověk, jemuž patří celý svět. Snad právě pro tyto kontrasty si hrdinové dokonale sednou a utvoří tvůrčí tandem, který výrazně zasáhne do právě se rodícího zlatého věku komiksů.

Takto zní základní premisa části, která vypráví o komiksech. Clay touží být zdravý a silný, Kavalier touží pomoci uniknout své rodině a vůbec všem z Evropy zmítané konfliktem. Zrodí se postava Eskapisty, komiksového hrdiny, do kterého se oba mladíci mohou projektovat. Superhrdinský komiks představuje přelom třicátých a čtyřicátých let v Americe. Promítají se do něj všechny tužby, které v té době -náctiletí měli. Amerika, která překonala velkou krizi a zaznamenává ekonomický růst, je tím pravým místem pro pestře oděné nadlidi, kteří nejsou v civilním životě příliš úspěšní. Můžeme zde spatřovat symbol velmoci, která se z velkých potíží přerozuje v cosi neporazitelného. Faktická Hitlerova hrozba dala komiksům ten poslední impulz, aby se z nich stal fenomén, který otřásl celou Amerikou.

Právě na této vlně se svezou Kavalier s Clayem, kterým není ani dvacet a kteří patří k cílové skupině čtenářů vlastních komiksů. Zároveň si však uvědomí, že pokud má mít jejich hrdina úspěch, musí vymyslet druhý příběhový plán. Nějaký důvod, proč se chová tak, jak se chová. Za vzor si vezmou Batmana Boba Kanea, jemuž zabili v dětství rodiče. Paralelně s tímto příběhem se v Kavalierovi opět probudí jeho pocit viny a touha pomoci všem utlačovaným v srdci Evropy. A Eskapista to může udělat daleko lépe než chudý mladík z Čech, zároveň se však stává prostředkem, který umožňuje měnit hrdinům reálný svět.

Na pozadí tohoto příběhu o hledání amerického snu Chabon s přehledem popisuje New York té doby, jenž si svou životností díky všem popsaným detailům nezadá s opravdovostí New Yorku kupříkladu ve Velkém Gatsbym. Chabon má obrovský talent oživit všechnu dobovou parádu této metropole i s reálnými postavami kulturního světa té doby.

Všechny tyto skutečnosti sice tvoří nedílnou součást příběhu, ale hlavní linií jsou stále osobní osudy titulních postav, kteří i v New Yorku prožívají prostřednictvím svých komiksů válku velmi intenzivně. Mimo ni je Chabon nechává prožívat jejich romance, které jsou v Josefově případě zatemněny vlastním sebeobviňováním, v případě Sammyho nelehkým hledáním sexuální orientace.

Kniha je propracována do nejmenších detailů a zasloužila by rozbor na desítky stránek, vedlejších motivů a obrazů je zde nepočítaně, jednoduše řečeno — Pulitzerova cena je naprosto zasloužená, dílo patří mezi velké americké romány.

Ztráta dechu však postihuje závěrečnou část knihy, jakýsi epilog, který se odehrává až po válce. Jak bylo řečeno, ta byla hlavním hrdinou celého příběhu a pokud hlavní hrdina zemře, příběh se dá vyprávět dost obtížně. Poválečné události v podstatě spějí tam, kam musí, aby bylo učiněno za dost pravidlům příběhu, jen se zdá, že Chabon už nemá tak přesnou představu, co ještě říci a co ne. V porovnání s tím, jak skvěle používá literární zkratky v celém díle, je s podivem, jak rozplizle konec působí. To však kupodivu nekazí dojem z velkolepého díla.

Chabon se snaží v závěru symbolicky uzavřít kruh a na scénu opět přivádí pražského Golema, který stál na samém začátku Kavalierovy cesty. Truhla je však pouze plná vltavského jílu, z kterého byl Golem vyroben. Tak Chabon naznačuje konečné usmíření s minulostí a uzavírá to, co se stalo do té doby jak v životech protagonistů, tak ve světě komiksu a celém světě reálném.

Chabon sice odpoví na všechny otázky, které v románu nastolil, ale čtenáři díky silnému estetickému zážitku zůstává spousta materiálu k přemýšlení na dlouhé a dlouhé hodiny.

Richard Klíčník