Odpověď Filipu Sklenářovi

Ten výhřez o Kulhánkovi (v blistech – nyní to čtu přesně tak – listy k blití!) byl vpravdě ubohý. Nechci příliš polemizovat o tomto článku – nejsem kritik, který píše své kritiky, jak by to napsal, kdyby to uměl. A to je přesně tento případ. A navíc ještě silně podbarvené závistí – jak může mít tak ubohý autor, něčeho ještě podřadnějšího než brak, takové náklady knih? Jak se můžou jeho první knihy (nyní nedostupné) prodávat za cca 5.000,- Kč? Přesně toto čtu mezi řádky tohoto uslintaného článku – když já jsem tak skvělý (a bohužel zneuznaný, celý svět mi hází klacky pod nohy!!!) autor (F. Sklenář – osobně).

Já nejsem autodidakt (a za to bych se spíše styděl – že jsem nebyl schopen dosáhnout nějakého širšího a vyššího, byť v českých podmínkách ne zcela objektivního, vzdělání!!!). Mám univerzitní vzdělání technického typu a čtení typu Kulhánka mne rozhodně neuráží a nedegraduje. Že nemá v knihách nic nového a revolučního, není pravda – to je ta ubohost tohoto článku, který píše o něčem, co zcela nechápe a nemá podložené. Jediná pravda celého slintu je, že to není literatura – je to oddechové čtení (ale na skvělé úrovni), na hranici braku (jak to chápe oficiální hodnocení literárních profesorů z UK).

Od svého dětství (od r. 1973) čtu minimálně 50% SF. Odhaduji, že jsem přečetl min. 3-5.000 knih. Doma vlastním cca 1.200 knih (min polovina SF). Myslím si tedy, že mám docela slušné podklady k nějakému hodnocení, ale přesto si to netroufnu (pokud nejsem vyprovokován). O Eduardu Martinovi jsem samozřejmě slyšel (prý měl kdysi docela slušné náklady knih – protože stařenky nevěděly, že je to „SF“, a kupovaly ho) – ale jakožto SF, je to naprosto ubohé. Takže o informaci, že kraluje české SF bych vážně pochyboval. V případě Neffa je situace lepší, ale dnes už neplatí. Ale co je nějaká záměna motorky Suzuki (či jaké značky to vlastně Kulhánek používá) oproti naprosté ignoranci a neznalosti současného sf proudu v české literatuře!

Už toto své povídání raději skončím. Dalo by se diskutovat o každé větě v článku, ale nemá to smysl. Už z vyznění celého článku jsem téměř přesvědčen, že jste člověk, který je přesvědčen, že jedině jeho pravda je svatá, že je neomylný. Člověk schopný sebereflexe, konstruktivní kritiky a přijetí i cizí pravdy, která je podložena (byť i jen plodnou diskusí), je mi daleko sympatičtější a hoden mého obdivu a úcty, byť má jiný názor. Rozhodně netrácí kredit, když přizná pravdu i jinému člověku.

S pozdravem „Jen houšť!“ Josef Giba v.r. (pepa.giba@post.cz)