Polemika

dočetl jsem Interkom 12/2005 a pozoruji, žes sice jakž takž vysvětlil, jak vznikl Tvůj podivný výstup v televizi, ale neomluvil ses za něj ani náznakem. Zneužívám tímto svého (údajného) členství v redakčním kruhu Interkomu (jakož i konference SF klubů) a žádám Tě — po vzoru všelikých kverulantů, obracejících se k prezidentům, otevřeným dopisem — o zveřejnění následujícího textu:

V Interkomu 12/2005 doživotní prezident Fandomu, Zdeněk Rampas, sice popsal, jak vznikl jeho televizní výstup, ve kterém dosti příkře a naprosto nespravedlivě odsoudil české spisovatele SF, ale ani náznakem se za toto faux pas neomluvil. Zneužívám tímto toho, že jsem v tiráži Interkomu uváděn jako člen redakčního kruhu, a jménem redakce Interkomu se českým spisovatelům SF omlouvám. Všem bez výjimky, včetně těch, které jsem kdy jednotlivě kritizoval a ještě kritizovat budu: kategorický plošný odsudek byl naprosto nemístný.

Zároveň s politováním konstatuji, že vysvětlení ani omluva v Interkomu nemohou nahradit opravný výstup doživotního prezidenta v televizi — nejlépe maskovaného za obzvláště zohavenou zombii a oznamujícího, že byl fandomem za neuvážené jednání se sdělovacími prostředky odvolán z funkce.

Aby se zlé obrátilo v dobré, vyzývám ke kritickému soudu nad českými autory.

Na veřejného žalobce se již, byť neúmyslně a přičiněním televizní redaktorské svévole, pasoval Zdeněk Rampas — kritická oznámení posílejte k jeho rukám. Zdeněk — za trest, že si nedával před novináři větší pozor — vypracuje pro každé číslo Interkomu jednu obžalobu, a na ni bude — věcně a ve vztahu k dílu souzeného autora, nikoliv k osobě žalobce — reagovat obhájce. Čtenáři coby porota pak ve stylu soudce Dreda zváží žalobu a důkazy, rozhodnou, vynesou rozsudek a rovnou jej svým výběrem v knihkupectvích vykonají. Doporučuji, aby obžaloba s obhajobou dohromady vydaly na slušný Kvark, tedy aby zabraly každá asi tak dvě stránky Interkomu, u významnějších případů třeba i více.

Když jsem si to vymyslel, nabízím se dobrovolně za obhájce ex offo, i když se obávám, že nastudovat dílo autora, kterého mi redakce Interkomu přidělí, prostudovat si jeho obžalobu z pera Zdeňka Rampase a vypracovat obhajobu nezvládnu při své výkonnosti častěji než jednou do roka.

Naštěstí hned vedle mě patří k (fiktivnímu) redakčnímu kruhu Interkomu Richard Klíčník, a ten už má, tuším, zkušenosti s obhajobou Jiřího Kulhánka proti žalobci tak ubohému a nedovzdělanému, že bude lépe jej ani nejmenovat; jistě mu bude potěšením polemizovat s inteligentní a věcnou žalobou, jakou nepochybně vypracuje Zdeněk Rampas. Další procesy bychom pak mohli věnovat třeba otcům zakladatelům JFK, Zdeněk chuť vypracovat příslušné obžalovací spisy v Interkomu opakovaně naznačil.

Jako obhájci se, doufám, redakci Interkomu nadšeně přihlásí i další věhlasní kritici, již si jistě rádi vyzkoušejí nezvyklou roli zastánců těch, které obvykle spíše haní.

Měj(te) se krásně.

Honza M.

škoda, že honíš tolik zajíců najednou, i má odpověď pak bude nutně poněkud roztříštěná:

K tomu, abys měl právo publikovat v IK, nemusíš být členem redakční rady, otiskneme příspěvky každého gramotného fanouška a, je-li třeba, i negramotného, dá-li svolení k redakční úpravě. Pokud jsi v posledních letech nebyl v redakci příliš aktivní, nevyčítali jsme Ti to a respektovali jsme Tvůj mnohaletý boj s doktorskou prací. (Něco jiného je přístup i Tebou zmiňovaného druhého člena redakční rady, který sice s naším školstvím uzavřel ozbrojené příměří, ale Interkomu se příliš nevěnuje, neboť jako mnoho dalších podlehl vábení elektronických sirén a ve své mladistvé sebestřednosti se domnívá, že počítadlo přístupů něco říká o kvalitě daného textu a okamžitá reakce – a ještě lépe pochvala – třebas od hlupáka je mu milejší než naděje, že by jeho text oslovil někoho relevantního.)

Díky Ti za pronesenou omluvu, škoda, že jsi nevěnoval víc prostoru tomu, zač se vlastně omlouváš. Pokud bych to věděl, rád bych se k Tvé omluvě připojil, protože samozřejmě tuším, že má nešťastně (chceš-li hloupě) formulovaná slova způsobila hodně zbytečné hořkosti. Rád se omluvím za to, jak vyzněla, což, abych na to zase nezapoměl, zde tímto činím, nicméně nic mě zatím nepřesvědčilo, že by nebylo pravdou to, co mě k onomu vyjádření přimělo.

Mimochodem, Honzo, kdybys byl požádán, abys v hutné zkratce vyjádřil svůj osobní názor na naši spisbu jako celek, co bys řekl? (Odhlédněme od toho, že správné řešení je asi takou otázku odmítnout, co kdybys ale nemohl nebo nechtěl?)

Tvůj návrh „kritického soudu“ mi připadá jen málo proveditelný, už jen proto, že jako prvního autora navrhuješ Jiřího Kulhánka. Toho se jako jednoho z mála mé urážlivé výroky netýkaly, je to totiž profesionál, nepíše po práci, dokáže se svým psaním uživit a to je i velká část motivace, proč píše. Dokáže napsat to, co jeho čtenáři žádají; amatérští závistivci, vláčení náhodami své inspirace a sázící na štěstí, že k tomu, co se jim mnohdy spíše náhodou povede, se najdou i ochotní čtenáři, budou věc interpretovat jako střet (jejich) nespoutaného génia s literárním řemeslníkem. Ale právě pro zvládnutí řemesla, a proto, že dovede napsat to, co si dopředu naplánuje, jemu takřka jako jedinému neupírám titul spisovatele, byť jde o trochu jiný druh, než reprezentuje Umberto Eco či Thomas Mann, spíš je to takový o dost lepší Dan Brown. Naši psavci jsou povětšinou jen autory SF a fantasy, a o nich, nikoli o spisovatelích jsem mluvil.

Ještě jednou, opět v hutné zkratce:

Řemeslník dokáže rozpoznat, co čtenář chce, a umí mu to dát.

Umělec, i ten rádoby, se noří do hlubin svého nitra či hlubin své inspirace a oblažuje čtenáře tím, co tam nalezne.

A mé provinění spočívá v tom, že jsem prohlásil, že ty hlubiny nejsou často až tak hluboké.

Snad ale již v tomto čísle sepíšu svůj názor na sbírku 2005: Česká fantasy. Není to sice kritický soud nad jedním autorem, k něčemu takovému se ani necítím kvalifikován, ale třeba se mi zde lépe podaří vyjádřiť svůj pocit z tvorby našich autorů. Zde si budeš moci vyzkoušet svou schopnost obhajovat (podle mě) leckdy neobhájitelné.

Zdeněk Rampas