Všechna práva © Interkom 1984 - 2006

Z deníku BB (část druhá) – BUFFY odešla, POUTNÍK přichází

(BB = Blbá Blondýna = mimikry, které jsem objevila ve středním věku a které úspěšně zabírají zejména v pražském dopravním provozu, při komunikaci s muži apod).

Kromě blonďaté hlavy, samostatnosti a dvou puberťáků mi střední věk přinesl ještě jednu úžasnost: seriál Buffy, přemožitelka upírů. TV Nova jej od ledna vysílá ve velmi praktickém čase (obvykle kolem 14,30 hod), takže by mě asi tento skvost zcela minul, kdybych si o něm v jednom z loňských čísel Ikarie nepřečetla článek. Vám, kteří o tomto americkém fenoménu dávno víte, jej nemusím představovat, těm několika ostatním je určeno mé nadšení, které mě nutí každý den ráno nastavit video, abych se celý den s oněmi shora uvedenými puberťáky mohla těšit na příhody teenagerů se Sunnydale, klidného městečka se střední školou, kterou navštěvuje kromě jiných normálních i nenormálních smrtelníků Buffy, Willow, Alex a Cordelie (a později se přidávají další postavy) a v níž je knihovníkem okouzlující Angličan Ruppert Gilles.

Seriál si vymyslel Joss Whedon a v Americe běžel několik let před koncem tisíciletí. Hlavní upír Angel do konce pak pokračoval vlastním několik let běžícím seriálem. U nás (zatím jen Buffy) koupila televize Nova a od počátku letošního ledna ho reprizuje každý pracovní den v oněch pro zaměstnané dospělé velmi praktických časech. V prvním plánu je seriál o střední škole na malém městě, v němž žijí upíři a občas i jiná stvoření, s nimiž bojuje něžná (a blonďatá) Buffy se svými přáteli. Tolik základní dějová linie, s níž si vystačí můj šestiletý syn. V druhém plánu je seriál o hledání, nacházení a ztrácení lásky (Buffy zabíjí upíry, ale osudově miluje upíra Angela, který je chvíli dobrý a pomáhá jí, pak zlý a ubližuje jí, pak zase dobrý… tedy chová se jako každý normální chlap) a tento plán sleduje moje dvanáctiletá dcera. A konečně v třetím plánu jde o problémy s dospíváním a o skvělé hlášky, pročež seriál sleduju já. V díle, který jsem viděla předminule, bylo například možno slyšet tyto:

1) Buffy svědí ruka. Gilles: Podráždění může vyvolat krev démona nebo nová aviváž.

2) Willow: Škola teď působí depresivně. Všimli jste si toho?

Ozz: Já nevím, čtu jen nekrology.

3) Buffy k Billymu, který chce spáchat sebevraždu: Chápu tě.

Billy: Ty určitě! Osud hezký sportovní holky tě musí děsit.

4) Alex: Co to znamená, když se kluk dívá holce na prsa? To znamená, že má otevřený oči.

5) Buffy k Angelovi: Děti? Ty bys chtěl? Já vraždím i svoje akvarijní rybičky.

6) Buffy (poté, co se s ní rozešel Angel): Když jsi přemožitel, rozbít někomu hubu je útěcha.

Pokud byste si chtěli přečíst opravdu výstižný a mnoha citacemi opatřený článek nazvaný SVĚTY JOSSE WHEDONA – BUFFY, THE VAMPIRE SLAYER autorů Jiřího Pavlovského a Ondřeje „Molir“ Kratochvíla, pak doporučuji www.nightbutterfly.mysteria.cz/index2.html. Pokud je ovšem mezi vámi někdo dosud neinformovaný, jemuž jsem otevřela nové obzory, pak mám pro něj špatnou zprávu: Nova zakoupila jen první tři série (z celkem asi osmi) a v druhé polovině března seriál skončil. Takže má-li někdo z vás možnost tuto smutnou skutečnost ovlivnit, ráda ho podpořím.

Je ovšem ještě záležitost, o níž bych se ráda s vámi podělila: Znáte Dana Browna a Šifru mistra Leoparda? Zbytečná otázka, na kterou všichni odpovíte ano. Takže pokud vás on a jeho další knihy upoutaly, zpozorněte: „Šifra“ by nemusela čtenáře Interkomu s ohledem na jejich zaměření příliš zajímat, některé jeho knihy (například Pavučina lží o objevení mimozemského artefaktu nebo Digitální pevnost o dekodéru všech kódů) však ano. V těchto dnech se na pultech knihkupectví objevila kniha vydaná Knižním klubem s detailem oka (či kamery) na přebalu. Nese název Poutník a jméno autora John Twelve Hawks, což je ovšem pseudonym a o totožnosti pisatele není nic bližšího známo. Skutečností však je, že jej literární kritikové považují za pseudonym právě Dana Browna. Protože jsem přečetla všechny čtyři knihy, které u nás pod jeho jménem vyšly, nepovažuji tuto domněnku za zcela vyloučenou. Poutník je psán stejně čtivým stylem, podobně dělí kapitoly, obsahuje silné ženské hrdinky a tajemství, kterým se postupně čtenář prokousává. Nechybí útok, krev a mrtví, historické souvislosti i závěr plný naděje, chybí naopak sex a sprostá slova, a (kupodivu a chválabohu) pravopisné chyby.

Děj se odehrává v našem současném světě, dokonce částečně v Praze, byť více na druhé straně oceánu. Založen je na ztrátě soukromí, kterou pod hesly boje proti terorismu zavádí organizace zvaná Bratří jakožto projekt moderního vězení s podobnými rysy, s jakými se setkáváme zejména po 11. září – všudypřítomné kamery, identifikační kódy, otisky prstů, skenery duhovky, GPS vyhledávače apod. Bratří, kterým se též říká Mašinérie nebo Tabula, jsou infiltrováni do všech mocenských struktur a obyčejné občany spolu se zastrašováním a zveličováním nebezpečí ovlivňují vnucováním reklam a virtuálními aférami a tragédiemi, které jim imputují média. Proti tomuto zlu stojí Harlekýni, Poutníci a Hledači cesty a vedle naší reality ještě jiné světy, do kterých mohou Poutníci vstupovat. Harlekýni jsou speciálně vycvičení strážci Poutníků a Hledači cesty učitelé, kteří výjimečné jedince s těmito schopnostmi učí vstupovat do jiných světů. Příslušníci obou skupin existují na naší zemi odnepaměti, byť v současnosti vše nasvědčuje tomu, že Bratří boj vyhrávají.

Hlavní hrdinkou je Harlekýnka Maja, které Bratří zabijí v úvodu knihy v Praze otce, taktéž Harlekýna. Maja se vydává do Ameriky najít a chránit bratry Michaela a Gabriela, kteří by měli být Poutníky, byť o této skutečnosti zatím žádný z nich neví. Michael je posléze zajat Mašinérií, která jej chce použít pro své vlastní cíle. Gabriel v sobě za pomoci Mají a Hledačky cesty objevuje poutnické schopnosti a v jiném světě se setká s Michaelem. Další podrobnosti nechci prozrazovat, ale možná dojde i na mimozemšťany.

Zatím jsem nečetla na Poutníka žádnou recenzi. Je-li jeho autorem Dan Brown, pak si dovedu představit, jak by asi mohla vypadat, neboť si vzpomínám, jak kritici „Šifru“ přezíravě odsoudili. Ale upřímně: kašlu na kritiky, ty dva dny strávené s Poutníkem, od něhož jsem se jen s velkým sebeovládáním odtrhávala o půlnoci a ráno při vstupu do své kanceláře, stály za to.

7.4.2006

Vaše Blbá Blondýna

John Twelve Hawks – Poutník, vydal Knižní klub, 463 stran, 259 Kč (cena pro nečleny klubu).
Hodnocení BB: OOOOP