Časem s vědou – fyzikální červen
Z událostí, které změnily náš svět

Sadi Carnot, narozený 1. června 1796 v Paříži, vydal roku 1824 svoji jedinou práci: Úvahy o hybné síle ohně a strojích vhodných k jejímu vyvolání.

V ní představil vratný cyklický proces, při kterém se přenosem daného množství tepla z teplé lázně do chladné získá maximum práce (Carnotův cyklus). Pro reálné tepelné stroje představuje Carnotův cyklus ideál, k němuž se snaží co nejvíc přiblížit.

Kniha (kde mj. předpověděl ledničky a motory s vnitřním spalováním) zcela zapadla a zklamaný autor nic dalšího nepublikoval. Nakonec šestatřicetiletý zemřel na choleru. „Úvahy“ po pár letech zpopularizoval Carnotův kolega Clapeyron a nakonec se staly základem termodynamiky.

19. století začalo v Mnichově pozoruhodnou událostí: Jednomu z místních optiků spadl dům. Nikomu se nic nestalo, v troskách zůstal jen učedník Josef Fraunhofer – sirotek, který si tady odpracovával učení. Místní kníže byl jeho zázračnou spásou pohnut tak, že mu věnoval celých osmnáct dukátů. Josífek se vyreklamoval od mistra, koupil si knihy ke studiu a brusičský stroj k obživě.

V roce 1814 už coby renomovaný řemeslník nastoupil do jiného optického podniku, aby pro něj testoval různé druhy skel na čočky. To dělal tak, že ze skel brousil hranoly a nechal jimi procházet světlo. Ke svému překvapení našel ve slunečním spektru tisíce tmavých čar různé šířky a intenzity (dnes se jim říká Fraunhoferovy). Roku 1817 sestavil první mapu slunečního spektra s 324 nejvýraznějšími liniemi.

Zemřel 7. června 1826 – devětatřicetiletý – na tuberkulózu.

Na jaře 1820 publikoval dánský fyzik Hans Christian Oersted pozorování, že zmagnetizovaná jehla umístěná vedle vodiče se vychýlí, pokud vodičem prochází elektrický proud.

To inspirovalo André-Marie Ampera k sérii jedinečných pokusů, jejichž výsledky prezentoval v pařížské Akademii věd mezi 18. září 1820 a 15. lednem 1821. Během čtyř měsíců a deseti přednášek Ampčre vysvětlil Oerstedův objev, objevil nový typ sil a formuloval zákony, kterými se tyto síly řídí. Vyrobil první umělé magnety a ten dosud tajemný magnetismus prohlásil za vzájemné působení elektrických proudů. Založil tak nový vědní obor – elektrodynamiku.

Ampere zemřel jedenašedesátiletý 10. června 1836 na školně inspekční cestě v Marseille.

Charles Auguste Coulomb přišel na svět 14. června 1736 v jihofrancouzském Angouleme. Po studiích jako vojenský inženýr devět let vedl na Martiniku opevňovací práce a podlomil si přitom zdraví.

Do Paříže se vrátil čtyřicetiletý. Tam v roce 1784 popsal metodu měření velmi malých sil pomocí vlastnoručně vynalezených torzních vážek (později nazvány Coulombovy). Jejich pomocí pak zjistil, že dva (bodové) elektrické náboje na sebe působí silou přímo úměrnou součinu jejich velikosti a nepřímo úměrnou dvojmoci jejich vzdálenosti. Šlo o vůbec první kvantitativní vztah o elektřině (Coulombův zákon). Těsně před Francouzskou revolucí pak totéž prokázal i pro náboje magnetické. NAUKA o elektřině a magnetismu se tak stala VĚDOU.

Coulomb zemřel roku 1806.

František Houdek