NEHVĚZDNÝ NEBULVÁR čili především SF

My blondýny se občas potýkáme s komplikacemi. Ač se prezident fandomu domníval, že můj výpadek ve psaní zapříčinily jakési blíže nespecifikované, leč zajisté příjemně vzrušující okolnosti, není tomu tak. Jak bych mohla opomenout, že fandom, žijící na venkově, se taky chce zviditelnit! A že bych o tom nenapsala ani řádeček? Napsala jsem, napsala – a posedlá výhodami jedenadvacátého století jsem předala dílko ducha mého Kájovi Kuntošovi, aby využil internet a příspěveček odeslal. Ten mládenec možná trpí na zájmy všeliké, ale má už po pubertě a je tedy zvyklý. Navíc přísahal, že článeček odeslal. I domnívám se, že ten slovesný útvar bloumá kdesi v mimoprostoru či ho ukořistili emzáci, tajně zkoumající naši planetu a čsl. fandom zvlášť, nebo se stalo cosi jinak záhadného. Pro jakési šediváky z opačného konce vesmíru by Nehvězdného nebulváru byla škoda. Jinak upřesňuju, že v mé přítomnosti technika selhává a že už to možná začíná fungovat i na dálku.

Kromě vedra tady není nic převratného, ale do Mšena – a tedy i do naší farnosti – přišel nový kněz. Ona to má církev římsko-katolická složité, farnosti se všelijak přeskupují a kombinují a kněží zvládají, co lze i nelze. Je jich totiž zoufale málo a můj osobní názor je, že to úzce souvisí s celibátem. To ale možná vyřeší nějaký příští koncil, do té doby mají faráři smůlu – či štěstí?

Tenhle, co k nám přibyl, se okamžitě stal oblíbeným. Ono do kostela chodí hodně žen, je to věc dost feminizovaná – kam taky máme jinam chodit, když hospoda je odpradávna ryze mužská záležitost? Nezbývá než kostel, před mší a po ní se dobře pomlouvá a to nás vždycky potěší. Kromě toho je náš páter obdařený charismatickou osobností, káže bez papíru a umí svoje myšlenky skvěle podat. Takové kázání netřeba zavrhovat, někdy se velice podobá některým přednáškám na conu.

Koza Johanka z Arcu se zprvu prskala zcela marně. Odvezena ke kozlovi, odmítala být tomu fešákovi po vůli. Měla ta slečna výrazně staropanenské způsoby. I dostala injekci. Pak, opět odvezena k případnému milenci do Spikal, podlehla. Napoprvé ji drželi, aby neodešla, on to kozel sám zvládnout nemohl. Podruhé a potřetí už držela a pravděpodobně se jí ta záležitost i líbila. Bylo to třikrát a za stovku. Za ty peníze je to zadarmo.

Zpočátku jsem Johančino odmítání kladla za vinu i tomu, že jakmile ji naložili do auta, natáhli jí na hlavu pytel. Domnívala jsem se, že kozel trvá na krásné tváři, a uznávám, že bradka a rohy se nejeví jako vzrušující. Bylo mi vysvětleno, že ten pytel není kvůli zakrytí, nýbrž proto, že design oktávky nepočítá s přepravou kozy za erotickými prožitky.

V rámci přípravy na Parcon jsem se uchýlila k rozjímání. Když se mi konečně – a pořád nevím jak – povedlo vykutat z cédéčka  fotografie z chotěbořského FF a Euroconu, nezbylo než abych s Nohavicou zapěla „ …stárneme, stárneme…“ Mohla jsem si to dovolit, jsem-li sama doma, zazpívám i zahradnický hřebíček. Nejdřív ale zavřu okna.

Pak jsem sepsala Nehvězdný nebulvár a stáhla to všechno na disketu a pak zase zpátky, abych cosi vylepšila. Při veškerém tom podivném počínání mi celý příspěvek pro IK zmizel, tak nezbylo než psát znova. Nejdřív jsem si ale přičísla svůj blond účes – abych se ujistila, že doopravdy za nic nemůžu. To ta zatracená technika! Abyste věděli, minulý týden jsem si v Boleslavi koupila úžasné náušnice a taky jsem si pořídila novou sukni, ale včera se mi v Boleslavi opět povedlo trošičku zabloudit, protože tam zase něco postavili a to mě vždycky zmýlí.

Jestli se ale povede a pořadatelé Parconu nainstalujou správnou navigaci, jestli doopravdy najdu Neratovice – prý jsou od Krásnovsi nedaleko, nastanou pro moji maličkost báječné chvíle! Co ale nadělám, když jsem v posledních dvou letech opouštěla naši obec jen výjimečně a svět se mění tak šíleným tempem, že to u nás radši ani nezaznamenáváme? Budu-li úspěšná v hledání a cestování, moc se na Vás těším. Nashledanou u baru!

Libuše Čermáková