Časem s vědou - depresivní listopad

Během listopadu 1986 volají anglického venkovského veterináře Colina Whitakera k nemocným kravám. Zvířata se chovají „jako šílená“. Za jedenáct měsíců pak vychází v odborném časopise The Veterinary Record práce s prvním popisem choroby nazvané bovinní spongiformní encefalopatie, proslavené brzy jako „nemoc šílených krav“.

BSE se vzmohla docela typicky: chovatelé ve snaze maximálně ušetřit krmili dobytčata moučkou z uhynulých kusů. Tímto vynuceným kanibalismem se nemoc rozšířila do epidemických rozměrů. Do deseti let se problém v podobě nové varianty Creutzfeldt-Jakobovy choroby přenesl i do medicíny humánní.

„Dámy a pánové, dobrý den. Je mi velkým potěšením, že vám mohu představit kouzlo televize.“

Těmito slovy 2. listopadu 1936 ve tři hodiny odpoledne zahájil hlasatel Leslie Mitchell pravidelné televizní vysílání britské stanice BBC. Začalo první pravidelné veřejné televizní vysílání s vysokým rozlišením.

Televize BBC začala vysílat v duchu svého staršího bratra rozhlasu. Ten zahájil pravidelné vysílání v roce 1922 a jeho krédo charakterizuje výrok prvního generálního ředitele BBC Johna Reitha: „Kdo se chlubí, že poskytuje veřejnosti to, co údajně sama chce, ten zpravidla sám vytváří falešnou poptávku po nižší úrovni, již pak uspokojuje.“

Časem však nabyly vrchu televize komerční, jejichž (opět svým způsobem nedostižný) vzor definoval Patrick Le Lay, generální ředitel nejsledovanější francouzské soukromé televize TF1, takto: „Základ řemesla TF1 je pomáhat například Coca-Cole prodávat její zboží. Aby reklamní zpráva byla zachycena, musí k tomu být mozek televizního diváka uschopněn. Pořady naší televize se snaží o to, vyčistit mozky diváků tak, aby byly schopné přijmout reklamní zprávy. Nic není těžšího než ovládat toto řemeslo.“

Na 37. konferenci psychiatrů 4. listopadu 1906 v Tübingenu přednáší neurolog Alois Alzheimer o nové neurodegenerativní chorobě, kterou objevil u jedné své pacientky, té době již zemřelé (později známé pod jménem Augusta D.). Nemoc se vyznačuje typickými změnami v mozku, najmě v čelních lalocích, odpovědných za „lidství“. Končí totální demencí.

Příčinu Alzhemierovy choroby dodnes neznáme a neumíme ji tudíž ani adekvátně léčit. Vzhledem k tomu, že její výskyt prudce stoupá ve vyšším věku a starých lidí relativně přibývá...

Po mnohaletém pronásledování je 14. listopadu 1856 zavražděn poslední medvěd na Šumavě. Medvědici o hmotnosti 230 liber (kolem 130 kg) napřed roku 1839 zabili manžela, ji potom po mnohaletém pronásledování dostal u Jeleních vrchů lesní strážce Johann Jungwirth se smečkou dalších 46 střelců a 75 honců. Vycpaná huňačka trůní dnes mezi exponáty loveckého zámku Ohrada v Hluboké nad Vltavou.

Za celou dobu vzájemné koexistence na Šumavě nebyl znám jediný případ, že by medvěd sám od sebe ohrozil člověka.

Ještě v polovině 19. století byla strojírenská velmoc Velká Británie na nejlepší cestě stát se i velmocí automobilovou. „Resortní zájmy“ (zejména železnice) však vedly roku 1865 k vydání tzv. Locomotives Acts. Ty omezovaly rychlost jízdy na silnici až na 3,2 km za hodinu a vrcholily nařízením, že vozidlo „musí spalovat svůj kouř“. To vývoj silniční dopravy vytlačilo za hranice (hlavně do Německa a Francie). Teprve po jedenatřiceti letech přestaly zákony platit, na oslavu čehož se 14. listopadu 1896 koná Emancipační jízda. 33 ozdobených automobilů (benzínových, parních i elektrických) vyráží z Londýna do 101 km vzdáleného Brightonu.

Naši předkové neměli tušení, jakého Pyrrhova vítězství dosáhli!

František Houdek

Tady by měl přijít rozdíl mezi  listopadem 2006 a lednem 2007.