Interkom: Utržené uši

Nečekám, že by v Interkomu vycházely články soustavně oslavující Ikarii, asi by mě to i dost překvapilo. Nemám vůbec nic proti správně vedené kritice, naopak, ale mám řadu výhrad ke konkrétní kritice Ikarie na stránkách Interkomu. Skoro až máme v redakci pocit, že je vedení Interkomu proti Ikarii zaujaté a že by to mohl být důsledek poznámek na adresu Zdeňka Rampase v reportáži o Parconu, která v Ikarii před časem vyšla.

Zastavme se u tří čísel Interkomu, které se o Ikarii zmiňují. V IK 1-2/92 vychází studie Quo vadis, Ikárie, podepsaná šifrou pH. Základní chybou autora je, že dělá statistiku na základě čistě subjektivního hodnocení jednotlivých rubrik a povídek a pod dojmem exaktně se tvářících čísel a tabulek dochází k závěrům, které působí jako objektivní diagnóza časopisu. Je to však stále pouze osobní názor jediného čtenáře. Jak takový názor může mýlit, ukazuje občas rozdíl mezi obsahy konkrétních dopisů, které nám od čtenářů chodí, a anketou, představující názor značně většího celku. Můžu pH ujistit, že „pramének financí na tisková práva“ Ikarii nevysychá; je stále stejně malý jako před rokem, ale téměř vždy se s autory dohodneme k oboustranné spokojenosti. Problém je spíše v nedostatku překladatelů, kteří rozumějí SF. Obyčejných překladatelů by bylo dost, ale většina z nich není pro Ikarii použitelná, protože nevědí, co to znamená „alien“ nebo „clon“, nedomyslí si, že zkratka „bot“ je od slova robot a podobně. Takový překladatel může někdy zkreslit celý smysl povídky.

Takže to je jedna odpověď na volání pH, jak by fandom mohl pomoci. Dále by se nám hodily stručné anotace anglických povídek, které anglicky čtoucí fanové přelouskali. A pokud má někdo pocit, že Ikarie netiskne to nejlepší z české SF, co by si s chutí přečetly desetitisíce čtenářů, uvítáme upozornění na jakoukoliv českou SF povídku, která by úroveň rubriky Česká SF pozvedla. Často totiž musíme oželet povídku, o níž víme, že by se většině čtenářů určitě nelíbila. To platí zejména pro dlouhé povídky - u těch kratších si sem tam nějaký úlet můžeme dovolit.

V IK 6/92 vyšel článek Radka Dojivy Ucho se utrhlo. Dozvídáme se z něj, že v otázce grafické úpravy číše přetekla a nad Ikarií je zlomena hůl. Na tomto článku mi vadí jeho nekonkrétnost. Radek označuje tvrzení, že Ikarie byla první časopis připravovaný v naší zemi elektronickou cestou, za blbost, ale nepíše proč. Prolistoval jsem si Ikarii 3/92, nad kterou Radek ztratil trpělivost, a vskutku, strany 2 a 3 a možná ještě tak dvě strany vzadu ve Fandománii vypadají neesteticky. Dobře, ale jak si mám vysvětlit Radkovo tvrzení, že je mu nanic z kterékoliv strany jakéhokoliv letošního čísla Ikarie? Je to věta vržená na papír a teď páni redaktoři a čtenáři dumejte, na jaké hříchy se tato výtka vztahuje. Jediné, co mne napadá, jsou „vdovy a sirotci“, tedy poslední řádky odstavců přeteklé na začátek následujícího sloupce. To by mělo být odstraněno, snad to časem napravíme, ale osobně si myslím, že to je chyba, které si všimne jen člověk, který se přípravou textů pro tisk profesionálně zabývá.

Dále: vytýkat redakci fakt, že kvalita ilustrací se tiskem zhorší a že tisk časopisu špiní ruce, to je pláč na nesprávném hrobě. A konečně: Radek se mýlí v tom, že Rampasův Stručný kurs DTP z Interkomu vyzněl do prázdna. Protože šlo o zcela konkrétní rady, pomohly nám a Vlado Ríša se jimi řídí. Myslím si ale, že to mohl Zdeněk říct Vladovi ústně nebo sdělit dopisem, než bavit tím stovky čtenářů Interkomu, které DTP nezajímá.

A ještě něco. Nevím, jaký vtipálek rozšiřuje mezi pražskými fany informaci, že s odchodem Evy Hauserové hrozí Ikarii zánik, a už teprve nechápu, proč dotyčnému Interkom nahrává poznámkami v podobném smyslu (číslo 7, str. 2), doplněnými spekulací o tom, zda vydržíme déle než společný stát. Za Evu jsme našli rychle náhradu v osobě Jardy Jirana, náš náklad má vzrůstající tendenci a pomalu začínáme jako jeden z mála časopisů Mladé fronty vydělávat, takže s osudem Ikarie bych to neviděl tak černě. Ikarie o Interkomu žádné dezinformace nerozšiřuje, proto bych byl rád, kdyby tomu bylo i naopak.

A ještě jedna drobnost, určená spíše těm kritikům, kterým neujde žádná čárka na nesprávném místě. V Interkomu 1-2 i 7 je psáno „Ikárie“ s dlouhým „á“. Povšimněte si, prosím, že název našeho časopisu zní trochu jinak.

Záležitost s Freuconem a košickým Parconem jsem považoval za uzavřenou a nevzpomněl jsem si na ni, dokud jsi mi na večírku při nástupu JJ do Ikarie nedal výše uvedený článek. Já jsem na celou záležitost zapomněl s uveřejněním svého článku Účet bez hostinského... v IK 10/91. Snad vás zmátlo, že jsem úloze Ikarie, vlastně však jen Vlada Ríši, věnoval jen jednu větu, za víc mi ale ta směs nedorozumění a neinformovanosti nestála.

Máš pravdu, že čtenáři IK nejsou žádostivi nalézat na stránkách svého listu dlouhá typografická školení, pak tě ale nesmí zarážet malá konkrétnost kritiky. Pokud ale stojíte o možnost poučit se z postřehů ostatních, pošlete do redakce IK jedno číslo Ikarie které se vám opravdu povedlo, na které bylo dost času a ve kterém jste vědomě neponechali žádný nedodělek, a do týdne se vám vrátí korektura.