Interkom: OTEVŘENÝ DOPIS

přednedávnem jsem s velkým potěšením přečetl román Christophera Evanse Aztécké století, vydaný Vaším nakladatelstvím. Je to neobyčejně zdařilá kniha, řadící se ke špičkovým dílům žánru sci-fi a nezaostávající v ničem za pověstí Votobie a kvalitami její produkce „vážné“ literatury. Mohu jen doufat, že budete ve vydávání sci-fi pokračovat a že i nadále budete mít při výběru tak dobrý vkus.

Bohužel můj čtenářský zážitek byl do značné míry poškozen překladem R. Panáčka, který ruší svou neobratností a mnohde zatemňuje smysl originálu. Jen několik nejvýraznějších příkladů z mnoha: I kdyby bylo v kompetenci překladatele nepřevést Westminster Abbey vžitým Westminsterské opatství (strana 33 a dále), ponechávat v angličtině názvy filmů (s. 42) nebo písní (s. 48) je jednak bezdůvodné a jednak ochuzuje čtenáře o jistou významovou vrstvu, kterou nesou. Neměl jsem k dispozici originální vydání, ale otrocká doslovnost překladu mi umožnila usuzovat na znění anglických idiomů a odtud zpětně dedukovat skutečný význam. Tak literární postava se superhrdinským jménem Captain Camelot (s. 69) nebude vystupovat v „humoristické knížce“, ale kresleném seriálu (a comic book). Naprosto nesmyslné spojení „přátelský oheň“ na s. 209 je groteskně doslovným překladem anglického friendly fire, označujícího palbu vedenou omylem do postavení vlastních jednotek. Stejně tak do kontextu nezapadající „pop Leo“ měl zřejmě být papež Lev (anglicky pope Leo), jak je ostatně uvedeno jinde. Navíc má překladatel problémy nejen s porozuměním originálu, ale i s ovládáním mateřštiny, takže úroveň textu ještě dále snižuje řada neologismů (např. „měsíce ... orbitující“, s. 230, „rozválčené národy“, s. 231).

V tiráži Aztéckého století není uveden žádný odpovědný redaktor, což je v dnešní době bohužel běžné, nicméně u Votobie mě to stejně překvapilo. Domnívám se, že v budoucnu byste se opakování podobných, pro Vás i pro čtenáře nepříjemných situací mohli vyhnout, kdybyste rukopis před vydáním dali alespoň jednorázově přečíst někomu s citem pro češtinu, všeobecným kulturním přehledem a nejlépe i znalostí jazyka originálu. Pro nakladatelství Vašeho formátu by to snad neměl být problém.

Dodatek: Domnívám se, že v anketě Koniáš za letošní rok Aztécké století, jehož chyby jsou zarážející hlavně s ohledem na vydavatele a ponechávají vlastní text povrchově poškrábaný, ale vcelku, hladce předhoní Heinleinovo Dost času na lásku, vydané nechvalně proslulým Andem Classsicem (nebo se to píše Clasikem?). Nečetl jsem román a netroufám si posoudit jeho kvalitu a tedy absolutní rozsah napáchaných škod, ale o úrovni překladatelky mi dost sdělil citát z amerických novin na zadní straně obálky, označující autora za „děkana science fiction“. (Pokud nerozumíte, tím lépe: vezměte si oboustranný anglický slovník, najděte, jak se anglicky řekne děkan, a pak další české významy toho slova. Uvidíme, jestli jazykovým neznalcům vybaveným zdravým rozumem dojde, co nepraštilo do očí placenou „profesionálku“.) A to, co s knihou provedla redakce, se nedá nazvat jinak než zprznění. Jak jsem zjistil nahlédnutím do originálu (který byl mimochodem jednu dobu v pražském antikvariátu Globe k dostání za 90 Kč, tj. o 17% levněji než překlad, což je takřka bezprecedentní jev), s ohledem na kompozici románu, využívající paralel k hudební skladbě, tvoří záhlaví každé části řádka notového záznamu. Ty vydavatelství nemilosrdně vymazalo. Předposlední částí pak je „faksimile“ útržku amerických novin se seznamem válečných ztrát. Pracovníci And Classicu se nejen neobtěžovali sazbou české verze, ale z přepisu standardním typem písma dokonce vypustili „křoví“ všech jmen kromě hlavního hrdiny!!!! (To už se nedá omlouvat ani do jisté míry vysvětlitelnou nechutí k práci, kterou by jakékoli nestandardní prvky znamenaly.) Zdaleka nevylučuji, že další podobné hrůzy mi při zběžné prohlídce unikly. A v jakém stavu asi, ptám se, bude text, který se do české verze dostal?!