Logo rubriky
13/1995
  (132)
Předchozí článek Další článek Obsah čísla Obsah ročníku Index Archiv IK   
 
Všechna práva © Interkom 1984 - 1995

STŘEZTE SE LŽIVÝCH PROROKŮ

Objížděl jsem zrovna se svými sáněmi Tibet, kde jsem pátral po ztraceném rukopisu Ervína Krba, který tragicky zesnulý Mistr údajně ukryl v lámasérii Potala. Na obloze svítilo slunce a z hustých sněhových mraků padaly ledové kroupy přímo na hlavy meditujících mnichů. V tu samou chvíli mi na rameni přistáli dva poštovní holubi - do Tibetu se, jak známo, posílají zprávy dvojmo, protože od dob Kulturní revoluce komunističtí pohraničníci na poštovní holuby obvykle střílejí - a přinesli mi dopis o Hnusákovi.
       Celou vahou své autority (jsem uznávaným odborníkem v oboru výroby psích náhubků a klecí pro kanárky) se musím postavit proti těmto fámám. Postava Hnusáka nijak nesouvisí s geniálním dílem M. Starlinga a pokud její tvůrce tvrdí opak, dopouští se zcela vědomě klamání naší čtenářské obce. Dovolte mi, abych alespoň v krátkosti uvedl věci na pravou míru.
       Předně není pravda, že Hnusák je reinkarnací Vosáka. Vosák je axiomaticky nesmrtelný a jediné bardo blízké hodině smrti prodělal mezi 24. a 25. rumem v proslulém Skartově restaurantu, a to ještě jen díky tomu, že mu promstychtivý medvědář Antonín Bouček nalil do rumu mléko. Ježto Vosák nemůže zemřít, nemůže se pochopitelně ani znovu narodit.
       Poté, co odborná komise bohnických lékařů vedená MUDr. Morem odmítla hypotézu, že známý pražský hudební virtuos Vincent Venera je převtělením Golem, zůstává jediným oficiálně uznávaným převtělencem současný dalajláma. Hnusák proto v žádném případě nemůže být reinkarnací Vosáka.
       Pokud si žádáte dalších důkazů, kolegyně Nedojivá z katedry technologie mléka na pražské VŠCHT mě ubezpečila, že Vosákův metabolismus je absolutně neschopný přijímat mléko v jakékoliv podobě - Vosák totiž trpí extrémním stádiem choroby známé jako laktosová intolerance. Naproti tomu Hnusák má údajně mléko rád.
       Úvahy o tom, že Hnusák je protikladem Vosáka ve smyslu hegelovské antiteze, či snad, že se jedná o demiurga, nedokonalého boha gnostiků, nemají rovněž žádný reálný podklad. Se vší zodpovědností mohu říci, že žádný Hnusák není a není ani žádný důvod si ho vymyslet - popravdě řečeno, Vosák úplně stačí a nedomnívám se, že je potřeba jeho špatné skutky ještě nějak doplňovat.
       Samotný Michael Starling neví o údajných dobrodružstvích Hnusáka vůbec nic - zato Vosák rozhodně neživoří a poté, co zničil město robotů a zmlátil na plovárně posluchače černošské hudby (což byl zřejmě první dobrý skutek, kterého se dopustil úmyslně), se jeho postava mihla virtuální realitou. Zkrátka, co se Vosáka týče, máme se v budoucnu na co těšit.
       Ovšem Hnusák se všem soudným lidem nutně musí jevit jako další pokus odvedení pozornosti naší veřejnosti od opravdu závažných vnitropolitických problémů. Inu, příští rok budou volby, a proto se musíme zřejmě smířit s tím, že podobných dezinformací bude v následujících měsících spíše přibývat.
Pavel Houser
Předchozí článek Další článek Obsah čísla Obsah ročníku Index Archiv IK