Všechna práva © Interkom 1984 - 1996

V IK 12/96 mě zaujala dlouhá recenze Draci z Pernu od šifry „pH“. Jeden z česky vydaných dílů jsem dokonce četl a článek mi umožnil, abych si udělal představu o celém cyklu Anne McCaffrey. Je otřesná. Podle toho, co „pH“ píše, je cyklus ukázkou zmrveného řemesla. Přetahované scény z jednoho dílu do druhého, polovina knížek bez jakékoli dramatické zápletky, zmatená koncepce hrdinů, chyby v načasování událostí, neošetřené konce příběhů a všechno to další, které bych musel z článku opakovat.

       A pak přichází bomba. Série jako taková se mi velmi líbila, píše „pH“ na začátku závěrečného odstavce své zdrcující kritiky. Přeji českým čtenářům, aby se jím brzy dostalo stejných čtenářských pochutin jako mi od paní McDaffrey, zní poslední věta. A „pH“ to vůbec nemyslí ironicky!

       A já – já přestávám rozumět. U všech dračích bohů proč?! Proč se „pH“ ona série líbila a doporučuje ji ostatním, když dokázal (a zřejmě to jde velmi snadno), jaký paskvil to je? A proč si já jako blbec už dva roky lámu hlavu, abych se v pokračováních Valhaly výše uvedeným kiksům vyhnul, když čtenáři jsou ochotni spolknout jakékoli pomeje z anglického koryta a ještě je pokládat za pochutinu?

       Samozřejmě že přeháním. Cyklus Anne McCaffrey určitě nějaké kvality má, které za to stojí a kvůli kterým je čtenář ochoten autorce všechny ty neprofesionální chyby odpustit. Jenže o těch se „pH“ nezmínil ani slovem, i v tom zálibném závěrečném odstavci nepřestává vypočítávat chyby. Takže co se mu líbilo?! Ty uvedené chyby a prohřešky proti profesionalitě?!

       Prostě nerozumím. Možná je to nový způsob psaní kritik a recenzí, či jde vůbec o nějaký nový masochistický přístup k literatuře (čím větší sračka, tím lépe), kterému takový staroch, jako jsem já, už nerozumí. A proto prosím uctivě jiné čtenáře IK o vysvětlení. Protože mě trápí otázka. Je „pH“ mladé tele nebo já starý vůl?