Všechna práva © Interkom 1984 - 1997

Jestli si myslíte, že mě srovnávací analýza překladů nějak zvlášť baví, nebo aspoň že to není zdlouhavá, únavná a fádní práce, tak jste na omylu. Samozřejmě bych se radši věnoval příjemnějším a smysluplnějším činnostem, ale to není věc vědomého výběru; už prostě nedokážu číst knížky, aniž bych aspoň podvědomě byl ve střehu, kdy mě praští do očí další nesmysl. A když se probojuji na konec - mám snad mlčky přihlížet, jak se někdo dopouští genocidy na myšlenkách a leckdy i dobrém jménu zahraničních autorů?

       Rozhodnut doplnit si vzdělání v oblasti klasické angažované SF jsem si pořídil román Joe Haldemana Věčná válka, vydáno Polaris 1996, překlad Pavel Hodek. Připravil mi tolik překvapení, že zhodnocení obsahu této nepříliš komplikované protiválečné filipiky budu muset nechat na jindy a věnovat všechen prostor formě a redakčnímu zpracování jejího českého vydání.

       Rozjezd je vcelku nenápadný a pomalý; první nesrovnalost jsem našel až na s. 13, kde se překladateli znelíbil Haldemanův neologismus permaplast a tak se mluví o „blocích lehkého, vyztuženého permafrostu“. Na s. 18 má problémy se zápisem čísel: eight point one five (=8.15) a two point zero eight (=2.08) upravil na „osm a půl“ a „dva celé osm“. Vůbec matematika je zřejmě Hodkova slabina: tenth-microton (33) neznamená „desetimikrotunové“, ale desetino-; na s. 200 je výsledkem výpočtů pravděpodobnosti přežití about two one-thousandths of one percent (asi dvě tisíciny procenta), z čehož Hodek udělal „něco mezi dvě celé jednou tisícinou a jedním procentem“!!!!!! Neovládá dokonce ani jednoduché číslovky: lidé nedostávají prioritu v šedesáti, ale až sedmdesáti letech (s. 160), do PSOSN nejsou branci odváděni „ve věku dvanácti let“, ale samozřejmě až dvaceti (200), kráter není dva, ale pět metrů hluboký (243), naopak dostatečná hloubka pro změnu rozptylu je půl metru, ne celý (31), zpoždění při komunikaci není „půlvteřinové“ (57), ale whole second, tedy celá vteřina (jak ostatně snadno vypočtete z uvedených údajů, akorát to nesmíte cimrmanovsky zapomenout násobit dvěma), slunce nezapadne za „sedmnáct hodin“, ale až sedmdesát (67), nemluví se o „vzdálenosti deseti kilometrů“ (248), ale tisíce (opět logicky s ohledem na to, že se mluví o palbě na kosmickou loď z planety), střely nejsou „padesátimikrotunové“ (55), ale padesátigigatunové.

       Při čtení jsem si udělal stránku A5 poznámek drobným písmem, a to jsou stručné, jedno- nebo dvouslovné; jelikož vysvětlování zabere podstatně více místa, musím se omezit jen na některé z nich, kde je znejasnění nebo dokonce převrácení smyslu nejzřetelnější. Tak na s. 24 z věty o materiálu skafandru „je skoro dokonalý izolátor“ zcela vypadlo as we could get, consistent with mechanical demands, tj. „jak to jen šlo s ohledem na mechanické nároky“; a o větu dál dokonce „tahle žebra jsou horká a můžou vám utrhnout hlavu“ nemá nic společného s původním fins get hot as they bleed off the body heat, tj. „rozžhaví se, jak odvádějí tělesné teplo“ (neumím si představit, jak od toho dojít k danému výsledku jinak než volnou fabulací na základě záměny heat a head). Is that all right with you? neznamená „Jinak jste v pořádku?“ (35), nýbrž „Vyhovuje vám to?“ Podobnou neschopnost porozumět prostému idiomu demonstruje s. 37: I got ready for a mild tongue-lashing (připravil jsem se na mírné vynadání, doslova „šlehání jazykem“) je tu jako „byl jsem zralý na něžné olizování ran“! Anybody's guess znamená „něco, co nikdo neví“ (a tudíž všichni mohou jen hádat); je značným překroucením připraveného plánu bojů překládat what would happen after that was anybody's guess jako „a co se bude dít pak, bude záviset na úvaze každého z nás“ (77).

       Nicméně Hodkovi dělají problémy i jednotlivá slova. Na s. 154 stojí „byl tam barokní kostel, jehož stupně vlivem holografické iluze pokračovaly na třetí a čtvrté podlaží“. Jestli jsou stupně něco, co si spojujete spíš s Džóserovou pyramidou a kinem Dlabačov než s barokními kostely, nemýlíte se; steeple (singulár!) je „kostelní věž, zvonice“. Zcela neznámý je Hodkovi výraz conditioning (výcvik prováděný metodou vymývání mozků), takže to řeší nesmyslným plácáním o „kondici“ (94 a dále) a na s. 127 dokonce strašlivým novotvarem „chtělo to velkou dávku hypnokondicionika“!!! Unless you shape up neznamená „pokud by vás nepřeformovali“ (196), nýbrž pouze „pokud se neseberete, nedáte se dohromady“. Když se Mandella v baru nemůže navečeřet, není to proto, že by „neměli nic než minutky“ (191); snacks znamená malé občerstvení, nic teplého. Staging area rozhodně nejsou „oddělení stáze“ (206), nýbrž (jak lze zjistit v kterémkoli slovníku) ustálený termín pro „voj. shromaždiště“. Charlie was being insubordinate, too neznamená „Charlie byl samozřejmě také můj podřízený“ (212), ale právě naopak, že předchozí otázkou porušil subordinaci, tj. choval se k Mandellovi tak, jak by si to k nadřízenému neměl dovolit. Při vylézání ze skafandru si Mandella nespálil kůži na „kloubech“ (45), nýbrž butt, tj., eh, zadku (že by tato úprava souvisela s celkovým zjemněním, které potkalo všechny fucky a shity, ve vojácké mluvě dosti časté)? Na s. 113 lékař neříká „já se musím jít podívat dolů“, ale I gotta go scrub down, tj. „vydrhnout se“ (umýt si ruce před operací, ve Velkém anglicko-českém slovníku je to dokonce vedeno jako zvláštní význam). Hlas v komunikátoru není „tichý“ (98), nýbrž tinny (plechový). Tamtéž chybí v rozhovoru jedna replika The Commodore can stuff it. You up in the lounge?, tj. „Komodor si to může strčit někam. Jsi nahoře v hale?“, takže samozřejmě další repliky vypadly z fáze - tím spíš, že „Mám ti vzít šálek sóje?“ (mimochodem, „sója“ skloňujeme podle vzoru žena, ostatně už o stránku vedle je „trochu sóji“) je původně Bring me back a cup when you come, tj. „Přines mi šálek, až půjdeš“. Při vysvětlování, že jediný způsob komunikace nadsvětelnou rychlostí je fyzické poslání zprávy through successive collapsar jumps (posloupností kolapsarových skoků) Hodka evidentně zaskočila zrádnost angličtiny, v níž slova se zcela odlišným významem mívají leckdy až šest stejných písmen, takže vyplodil „pomocí úspěšného (=succesful) kolapsarového skoku“ (106). Velmi zajímavá je i věta, v níž se říká, že vhodně naprogramovaný počítač lze použít v boji „i kdyby obvykle sloužil k vedení skladů nebo vytváření reklamních textů“ (106); v originále je to monitor the stock market or control sewage conversion, tj. „sledování trhu s cennými papíry nebo řízení čištění odpadních vod“ (studenti třetího ročníku angličtiny si povšimnou, že také zde nalezneme jedno slovo, které by i oni, pokud by přišli o většinu mozku a poté se opili do němoty, mohli interpretovat jako „sklad“; ale zda za druhou změnou stojí Hodkovo přesvědčení, že reklama jsou sračky, nebo že její slogany je natolik prostoduché, že by je mohl generovat počítač, můžeme jen hádat).

       Abych nebudil dojem, že jenom slovíčkařím: zmrzačení textu jde opravdu hluboko. Příkladem je s. 94, kde velitel praví „Mužstvo má možnost rozptýlit se sbratřováním“ a Mandella to komentuje „to bylo velice jemné označení pro homosexuální vztahy“. Jenže ve skutečnosti tam stojí pouze a delicate way of putting it, „jemný způsob, jak to vyjádřit“; homosexualitu si Hodek vyfantazíroval bez ohledu na to, že v románu je naprosto nepřehlédnutelně řečeno, že armáda je koedukovaná a hetero (a hrdinové se podle toho chovají). Naopak o pár set let později, když je homosexuální celé lidstvo, uvažuje Mandella, t. č. již major, o svých podřízených „Napadlo mě, jestli některá z nich nepřechovává někde v hloubi mozku atavistický sexuální pud, nebo jestli jim spíš excentricita jejich velitele připadá směšná“ (201). Tedy v české verzi, správně je to I wondered whether one of them might have a trace of atavism, or might humor her commander's eccentricity. Slovo humor je tu použito jako sloveso a nemá nic společného se směšností, nýbrž znamená „jestli by se nemohla přizpůsobit výstředním přáním svého velitele“. Nedává takhle i zbytek odstavce, zabývající se nařízeními ohledně sexu ve službě, víc smyslu? Když si vojáci začnou pálit samohonku, „se zvráceností ne neobvyklou u lidí s vytříbenou chutí se do [její podivné příchutě] Diana úplně zamilovala“ (221), jenže Haldeman mluví o people who rarely drink, tj. „lidech, kteří pijí jen zřídka“, což opět zní rozumněji. Poté, co se opije, mluví nikoli ke svým „ledvinám“, ale liver (játrům), při rozhovoru s Mandellou na jeho „Chci zůstat takový, jaký jsem“ nereaguje „To néni pravda“ (222), nýbrž Don't we all, tj. „To chceme všichni“ (improvizovaná lekce gramatiky: jde o řečnickou záporovou staženou otázku, znamenající doslova „Což my všichni ne[chceme také zůstat, jakými jsme]?“), začne mu dělat návrhy a on reaguje „Jistý druh gentlemana by jí pomohl se svlékáním a pak se tiše vytratil. Jiný druh gentlemana by zajistil zástrčku na dveřích. Jelikož nepatřím ani k jednomu z těchto druhů, neudělal jsem ani jedno ani druhé.“ (222) Správně: Another kind of gentleman might have bolted for the door. Being neither kind, I closed in for the kill. Zástrčka se sice opravdu řekne bolt, ale formu předpřítomného času mají toliko slovesa, takže správně „vystřelil by ze dveří“. Ve třetí větě Hodek ve vzácné chvíli sebekritiky předem vzdal zápas s idiomem znamenajícím „vrhl jsem se na kořist“ a nahradil ho neurčitým blábolením. Následující věta „Možná naštěstí ztratila vědomí, než jsem stačil dojít k nějakému rozhodnutí“ má také daleko k původnímu before we had made any headway, tj. „než jsme učinili nějaký pokrok“. Nejasný a matoucí je i výklad o „spoušti mrtvého muže“ (48), jediném lidském prvku v automatickém obranném systému. Prostě není pravda, že „dokud svíral operátor aspoň jednu spoušť, pálil laser na určené cíle“, wouldn't fire znamená nestřílel. Podobně if he let go neznamená „jakmile střelec odpadl“, ale „když spouště pustil“. O Hodkově nepochopení tohoto principu svědčí i popis výcviku „nad horizontem se zablesklo, laser se automaticky zaměřil, a jakmile se střela objevila nad obzorem - zzt!“ (50), který kromě toho, že opět nechápe význam the light went on, I let go, the gun aimed, and when the drone peeped over horizon, vynechává hlavní část - správně „rozsvítilo se světélko, pustil jsem spoušť, zbraň namířila a když raketa vykoukla nad obzor...“ Když se Mandellovi napojují do těla medicínská čidla, „posthypnotické potlačení nervových vzruchů (conditioned neural bypass) způsobovalo, že jsem ucítil jen lehké mravenčení.“ Fajn, jenže následující věta Rather than the death of thousand cuts znamená pravý opak toho, co „Jakousi smrt tisícerého bodnutí“ (168)! „A nikoli“, taková zdánlivě nicotná slůvka, a co dokáže jejich vynechání způsobit!

       Slyšel jsem, že v našem „nejlepším nakladatelství předloňského roku“ (cha!) procházejí knihy několikanásobnou pečlivou korekturou, počínajíce porovnáváním s originálem. Ohledně toho si jistě uděláte názor sami, já ale ani nevěřím, že rukopis před odchodem do tiskárny vůbec někdo viděl. Jednak by byl uvedený v tiráži, jednak by vychytal - kromě výrazů jako „u čtyřech budov není nic“ (76), „mě zbývaly ještě tři roky“ (182), „maršmalový bonbón“ (259, přitom v originále ani není marshmallow, ale spitball, „sežvýkaná papírová kulička“), „dělá práci, která je buďto redundovaná, nebo by ji stroje zastaly lépe“ (156, redundant = nadbytečný, zbytný), moravismu „sešla by se stimulační tabletka“ (71) a překlepu „kalistetická cvičení“ (129) - nesmysly, kterých si všimne každý, kdo si nepořizuje knížky na prohlížení obrázků. Kromě těch uvedených už výše je to např. s. 39: dozvěděli jsme se, že výcvik potrvá měsíc, ale zhruba v polovině uplynuly „dva měsíce“ (ano, v originálu je weeks, týdny; podobně na s. 105 se mluví o dilataci času, ovšem ze spojení „před osmi měsíci nebo devíti lety“ se měsíce ztratily). Modul přistane v moři, několik metrů se potopí a od dalšího klesání ho uchrání jen nafouknutí plováků, nato ovšem „vypustili jsme vzduch z plováků, vynořili se na hladinu (!!!) a v pomalé, široké formaci pluli k pláži“ (59): flew samozřejmě znamená „letěli“ (jak jinak byste také chtěli urazit dvacet osm kilometrů za „několik minut“?)

       Už jsem se zmínil o Hodkových problémech s matematikou; k nim patří i zaměňování mediánu (median) za „střední hodnotu“ (241). Fyzika mu nejde o moc lépe: „princip rovnováhy“, který „má něco společného s relativitou“ (126), má být princip ekvivalence mezi gravitačním a setrvačným zrychlením, z denser (hustší, 226) je tu „specificky hmotnější“. V blažené nevědomosti o existenci pojmu „vztažná soustava“ dělá Hodek z in our frame of reference „tak to aspoň vnímaly naše smysly“ (55)! Nicméně i znalosti literatury (a angličtiny a češtiny) potřebné k tomu překládat brave new world jako „odvážný nový svět“ (199) musejí být dost nízké. A co se týče vojenských reálií - to je vždycky trochu nejistá půda, ale přece jen myslím, že mám právo od překladatelů požadovat aspoň aby si rozmysleli, jestli chtějí překládat submajor jako „major“ (52), „poručík“ (21) nebo to prostě nechat v původním znění (93). Ale co, vždyť i airlock je jak „přechodová komora“ (25), tak „vzduchová propust“ (28 a dále)...

       Jsem sotva za polovinou, ale obávám se, že už jste stejně znechuceni jako já, a Interkom není nafukovací. Další pokračování už by bylo věcí čistě kvantitativního ubíjejícího výčtu, všechno podstatné už řečeno bylo.

       Jsem ten poslední, kdo by se chtěl na základě výše řečeného nějak vyjadřovat k páně Hodkově inteligenci, schopnostem, dědičnému zatížení nebo morálce (není to podvod, uzavřít smlouvu o překladu, vzít si peníze a dodat nesmyslné žvásty vycucané z prstu?) Vždyť ho vůbec neznám, for all I know to docela dobře může být milující manžel a vzorný otec, který převádí stařenky přes ulici, daruje krev a posílá deset procent platu nebo aspoň dvacku měsíčně na dobročinné účely. Ale to nic nemění na tom, že od čehokoli, co nějak souvisí s vydáváním knih, by ho měli hnát SVINSKÝM KROKEM!!!