Všechna práva © Interkom 1984 - 1997

       Nevím, čím jsem si to zasloužil, ale v článku Anny Velichové jsem se inkarnoval (možná spíš: byl inkarnován) hned do tří slovutných scifistů a překladatelů. Takže jenom pro pořádek: první replika V.J. patří Richardovi Podanému (jehož jméno ze seznamu panelistů jaksi... vyklouzlo). Et item druhá. Pod jménem Petr Kotrle (který trpí přinejmenším schizofrenií, protože se toho času nacházel v Glasgow) se skrývám zčásti já a zčásti Ivan Adamovič (jehož jméno ze seznamu panelistů jaksi... vyklouzlo). Konečně třetí replika V. J. patří opět Ivanovi a já bych si ní dovolil nesouhlasit – mám za to, že drobné chyby, které nejsou významotvorné a které nesouvisejí s hlavní linií děje, se opravovat mohou, ba musí...

       Mno, a aby těch omylů nebylo málo – Crowley se v Kantůrkově překladu nejmenoval Krakovrah, nýbrž Krakovran a spoluautorem knihy „Dobrá znamení“ není N. Daimond, ale Neil Gaiman.

       Václav Bělohradský v trochu jiné souvislosti napsal, že „co má smysl, nelze uhlídat“. V životě redaktorově to platí zcela určitě. Jen jsem si donedávna neuvědomoval, že nemusí nutně jít jen o nakladatelského redaktora.