Všechna práva © Interkom 1984 - 1999

Občas se nám v hlavě vytvoří krátké spojení a splynou dva pojmy, slova, která spolu přímo nesouvisejí. Dostanou-li se k takto vzniklému přebrebtu psychologové, vyvozují z toho závěry. Většina zkratů je však spíš úsměvných.

       Příkladem nedokonalého utřídění nových slov budiž dějepisná písemka týkající se počátků průmyslu v českých zemích. V ní se bylo lze dozvědět, že první české automobily vyráběla firma Klement & Gottwald. V hlavě nebohého školáka se vytvořil řetězec Laurin & Klement & Gottwald a ke své smůle z něj vybral nesprávnou část.

       Trochu jiným procesem vzniklo mile znějící slůvko Švejdové. Žák se při písemce nesoustředil pouze na historii, a tak mu z pera vyklouzlo, že Prahu obléhali Švejkové. Potom se vzpamatoval, ale v rychlosti a stresu neopravil Švejky na Švédy dostatečně důsledně. V tomto případě spolupůsobil i fenomén podobnosti dvou slov. Jeden z nejhezčích příkladů jsem potkal v jedné povídce SF&F Workshopu. Šlo o typický fantasy příběh, ve kterém se skupina jezdců rozhodla přenocovat pod přívěsem u Psí skály.

       Velmi elegantní je potom příběh, který vypadá jako vystřižený z Žákových Študáků a kantorů. Matematik se o přestávce rozčiloval nad tím, že v minulé hodině matematiky musel žáka šesté třídy učit, jak se píše 'x'. Přítomen byl češtinář, který měl shodou okolností v téže třídě následující hodinu. Jakoby náhodou vyvolal dotyčného žáka na jazykový rozbor a nechal ho na tabuli napsat větu, jejíž součástí bylo slovo 'kšandy'. Nezmýlil se. Žáček, pyšný na to, co se právě naučil, nahradil písmenka 'kš' zbrusu novým znakem - `x' s háčkem. Habet!

Ano, tahle věc skutečně existuje. Název evokuje velký naolejovaný stroj, jehož podstatnou část tvoří pružiny, táhla, páky a závaží. Umístěn by mohl být společně s rotopedy, činkami a jinými mučicími nástroji ve fitness centru. Jen místo bicepsů by posiloval jazyk.

       V čem je ta představa podivná? V tom, že chuť je něco, co je možné posilovat podobným způsobem jako motorické orgány či brzdy automobilu. Je jídlo bez chuti? Posilme ho - třeba přidáním pepře. A ještě trochou pepře. A ještě, tak dlouho, dokud nás jeho chuť neknokautuje. Pak bude doopravdy silná.

       S chutí je zkrátka třeba zacházet jinak. Můžeme ji zjemňovat či tříbit. Můžeme se snažit zvýšit její citlivost. Tvůrce posilovače chuti zkrátka zapomněl, že jazyk je smyslový orgán a ne kladivo. Chuť jídla může být přece i decentní, rafinovaná. Opravdové delikatesy vás nepopadnou za krk a nezacloumají vámi jako jízda na toboganu. Nejen u chuti ale i v čemkoli ostatním platí, že předpokladem příjemného prožitku je úměrnost impulsu a citlivosti přijímače.

       Kdo tedy potřebuje posilovače chuti? Jazyky hrubé, otupené předchozími dávkami posilovačů. Stejně jako pravidelní návštěvníci rockových koncertů postupně ztrácí sluch, milovníci silných zážitků (a chutí) přicházejí o citlivost a schopnost prožít a ocenit jemné nuance života. Proto je hudba stále hlasitější, filmové vraždy stále brutálnější. A z lidských bytostí se stávají balvany.

       Posilovač chuti urazil můj cit, i když přísně mluvnicky vzato na něm není nic závadného. Naopak, přesně a důsledně popisuje svůj předmět. Z jazykového hlediska je to spojení neobyčejně šťastné. Věc se bez uzardění hlásí k svému účelu. Více takových slov! A méně posilovačů!

       P.S.: Mořská treska a la losos, společně s barvivy, konzervačními přísadami a max. 6% soli.

Tak stojí na jednom obchodě. Podstatné jméno výprodej je vytvořeno ze slovesa vyprodat. Mělo by tedy označovat akt vyprodání zboží. Čili jednorázovou záležitost. Obchodník vyprodá své zboží, sbalí krám a zmizí.

       Přívlastek trvalý je významově protichůdný. Předmět, v našem případě spíš činnost, ke které se vztahuje, označuje za dlouhodobé a neměnné. Toto spojení by bylo zdařilé jako absurdní hříčka pro jazykové znalce.

       Potíž je v tom, že se jeho autor tváří, jako by chtěl předat užitkovou informaci. Ta informace zní: Hej, zákazníku, je tady levněji než široko daleko, protože končím a chci se zboží co nejrychleji zbavit.

       Jde samozřejmě o informaci záměrně zavádějící. Milé je, že slovní spojení, jehož účelem je zmást kolemjdoucí, je zmatené už samo sebou. Není třeba mít zkušenosti se všudypřítomnými likvidačními slevami (opět hříčka: o likvidaci koho, čeho a kým vlastně jde?), stačí základní jazykový rozbor, abychom pochopili, že informátor buď neví, co chce, nebo to ví až moc dobře.

       Jazykově korektní by zřejmě bylo trvalé vyprodávávání. Ani trvalé vyprodání totiž není dostatečné. Samozřejmě, o obchodníkovi, který by si něco takového pověsil na štít, by si kde kdo pomyslel, že je cvok. A měl by pravdu.

       Jasně. Protože nejde o jazyk, přesnost a poctivost, ale o prachy. A to je ten průšvih.