Všechna práva © Interkom 1984 - 2000

       9. dubna mě navštívila Jeho Excelence Jarda Olša jr., český velvyslanec v Zimbabwe. Hrabali jsme se v archívu a hledali podklady pro publikaci SuperMegaMaxiMlok, obsahující původně pět, pak realisticky staženo tři první ročníky ČKČ. Jarda si právě vybírá dovolenou za několik posledních let (čerstvě se vrátil z cesty okolo Jižní Ameriky) a byl odpočatý a málem mě svou aktivitou uštval.

       14. dubna jsme se s Pagim (v jeho autě), Jitkou Doležalovou a Dárečkem vydali na Jarní poradu do Březové. Bylo nádherné počasí a díky pohodlné cestě jsem doufal, že i zbytek víkendu v penzionu Pohoda strávím svěží a v pohodě.

       Po přivítání a ubytování v prezidentském apartmá jsem dostal od Dáši Mehešové rafinovaný dotazník, těším se, že se zase něco dovím o fandomu jako celku.

       Páteční večer začal programem SF klubu Malevil - testem ze znalostí zeměplošských reálií. Nečekal jsem, že vyhraju (když neprošel můj návrh, aby přítomní členové rady byli zvýhodněni deseti body a prezident dvaceti), četl jsem vlastně jen první dva díly a koupil si jen prvních deset, ale přesto mě výsledek horší, než kdybych na otázky odpovídal náhodně, poněkud překvapil.

       Pak následoval Skrblíkův velkofilm Hon na lišáka. Dílo v nejlepší tradici jeho komiks „Porada v Chotěboři“.

       K faktografické stránce mohu říct, že Skrblík nepochopil některé temné pikle ďábelských dinosaurů a i v místech, kde se pokoušel o groteskní nadsázku, zůstal ještě v mnohém dlužen strašné realitě. Díváme-li se však na Hon jen jako na umělecké dílo, pak mu ovšem lze vytknout jen málo, já bych se jen odvážil připodotknout, že herecké obsazení Lulu trochu ubralo a naopak energický pán v nejlepších letech představující presidenta fandomu dost nevystihl tělesnou a duševní zchátralost originálu.

       Večer po jedenáctihodinové cestě dorazil z Košic Šimon, šimobil nechal doma, takže místo obvyklého dobrodružství absolvoval jen ve vlaku obvyklou nudu. Nedočkali jsme se ale Jolany, která rovněž přijela vlakem, ale o 24 hodin později. Auto jí zkolabovalo někde u Hr. Kr.

       Řízení schůze v sobotu ráno se ujal předseda Rady Čs. fandomu v ČR Pepa Vašát. Pepa si po čase připravil koncepci, kterou pracovně nazval návrat ke kořenům a obrušování hran a nesvárů ve fandomu. Seznámil přítomné se zněním Stanov a pak se snažil seč mohl, abychom je dodržovali. Přineslo to občas i jisté potíže a požadavek veřejného hlasování se z praktických důvodů nehodí na veškeré rozhodování fandomu, ale alespoň víme, kde bude třeba stanovy precizovat. Ale o tom podrobněji v zápisu z porady.

       Já se snažil do porady příliš nezasahovat a spíše naslouchat, ale bylo to občas docela těžké.

       Dáša přispěla k dalšímu sebepoznání fandomu složitým formulářem pátrajícím v našem nitru.

       Šimon nezničen obvyklým automobilovým dobrodružstvím přišel na poradu hned ráno a všechny nás tím zaskočil, málem jsme ho nepozvali k předsednickému stolu.

       Egon zjistil, že po mém odchodu je služebně nejstarší člen rady a požádal fandom, aby se do Podzimní porady poohlédl po někom (asi mladším), kdo ho nahradí.

       18. dubna se zase konference SF klubů vyvalila jako žumpa, dá se očekávat opravdu šťavnatý speciál Zbraní Avalonu. Kdybych tušil, k čemu bude konference používána, když jsem inicioval její vznik, dal bych si pár facek a mlčel. Za týden si už nikdo nevzpomene, o co šlo, ale pár lidem to zkazilo náladu a já si četbou podobných ubohostí nechci zadělávat na žaludeční vředy, stačí, že mě nějak zlobí oči.

       19. dubna mi trochu zlepšila náladu pohlednice od JVjr. (za 350) a Nemedia News s obálkou, která již předstihuje IK.

       Není ovšem jen veselá korespondence, dorazila i faktura za prostory Akademie SF na Knižním veletrhu Svět knihy, a dověděl jsem se, že dojednaná cena cena 5 000 Kč po slevě byla bez DPH. Sponzoři, třeste se, a příští rok asi někde jinde.

       A aby toho nebylo málo, vzpomněl jsem si, že jsem na poradě slíbil Martinu Koutnému 100 otázek pro jeho soutěž ve znalostech SF a fandomu. Asi jsem neodmítl, protože by mě to bavilo, ale je tolik nutnější práce, Martine, připomínej se občas.

       26. dubna slavil ve Velmi jemném klubu Limonádový Joe Neviditelný pes 4. narozeniny. Byl tam každý, kdo nějak přišel do styku s webovým listem Ondřeje Neffa. Doběhl jsem na poslední chvíli a můj příchod byl posledním impulsem ke krájení dortu v podobě velkého zeleného psa.

       28. dubna slavil Dáreček na zahradě u Jolany narozeniny. Opékaly se rybky a vůbec jsme se měli dobře. Pagi přivedl své děti Ondřeje a Jitku, škoda, že mě to také nenapadlo.

       3. května proběhla v užším kroužku známých v Krakatitu vernisáž výstavy Káji Soukupa. Pilo se moravské bílé, červené a koňak. Kája dovezl dvě krásné k tanci a zpěvu ochotné děvčice v moravských krojích a živou hudbu z ohouslených rukou Richarda Klíčníka. Přišel Franta Novotný s Lindou a Jolana s maminkou, hned jsem ji nepoznal, vypadala jako Jolanina sestra.

       Bohužel jsem musel brzy běžet na schůzku SF&F Workshopu.

       Cestou se ke mně připojil mírně zmaskrovaný Míla Linc, nepřejel ho autobus, ani nepotkal skiny, jen si důkladně užil bitvy s dřevěnými meči.

       První část večera SF&F Workshop se hovořilo hlavně o dřevěné bitvě, připadal jsem si jak na sedánku sadistů a masových vrahů.

       Nikdo z přítomných se nedíval na Hornblowera. Obávám se proto, že šance, že se naučí psát něco, co bych chtěl číst, jsou malé.

       A pokud by se tak i stalo, rozhodně jim za to nikdo nezaplatí, neb to nebudou umět prodat televizi.

       6. května Avalcon 2000. Protože jsem do poslední chvíle nevěděl, zda pojedu a ubytování bylo podle dostupných zpráv rozebráno dlouho dopředu, vydal jsem se do Chotěboře až v sobotu ráno. Když se můj syn dověděl, že na Avalconu probíhá i StarWarsCon a že tam bude mít jeho bratranec Milan Pavlíček několik přednášek, uvolil se jet se mnou. Vstali jsme něco po páté a vydali se na Florenc. Netušil jsem, kolik lidí má podobnou touhu, a tak jsme v autobuse většinou stáli. Jel s námi Richard Šusta (autor Narky) a Vláďa Šiška (projekt Záře).

       Uvítal jsem možnost odpočinku na probíhajících přednáškách a tak jsem absolvoval besedu s Dechem draka a Fantázií, pak Františku Vrbenskou (o tom, proč hrdinové - občas - umírají) a četbu povídky Ondřeje Neffa.

       Pak jsem se věnoval hlavnímu poslání conu: rozdal jsem a nafasoval spoustu materiálů, promluvil s Frantou Moravcem, slíbil přijet i na Akademii, ale tušil jsem, že tam nebude na nic čas. Oleg Hnilica mi pro SF archív dal materiály z Litvoconu, pokusím se něco naučit z jejich vyspělé typografie. Dal jsem pár slov s Jakubem Mackem (server Sever), píše diplomku o SF fanzinech a časopisech, a recenzentem Interkomu Romanem Paulíkem. Pak jsem strávil pár příjemných chvil ve společnosti brněnských a pražských trekkies (přiznávám se, trekkistek) a protože z Chotěboře nelze prakticky odjet jinak než autem, využil jsem nabídky Karla Pacnera a odjel s ním do Prahy. Nějak jsem v tom spěchu zapomněl, že takřka hlavním důvodem mé cesty bylo setkání s předsedou rady Čs. fandomu Pepou Vašátem, alespoň že materiály, které jsem potřeboval dopravit do Šumperka, Ludvíka, Mloka a plakáty z uplynulých ročníků, přivezl a předal Pagi.

       8. května navštívil v Brně vojín Jan Vaněk jr., vracející se z prvního řádného opuštění útvaru po přísaze, promítání britského filmu Human Traffic, jehož přínosnost pro fanoušky, poznamenané středostavovskými konvencemi hlouběji než Michal Klodner, se omezuje povýtce na to, že předkládá originální interpretaci Hvězdných válek.

       10. května se u mě stavil Ondřej Neff a vytvořil mi přístup na Neviditelného psa. Nejlepší a pro širší veřejnost přístupné články z IK se začnou objevovat na jeho stránkách, hned jak budu trochu vidět, nebo až Pagi, který to vše vymyslel, bude mít modem.

       11. května jsem vyrazil do Krakatitu sehnat pomocníky na Akademii, hlavně jsem hodlal nalovit nějaké pohledné fanynky k předávání cen. Ale ouha, z důvodu Veletrhu dnes a zítra zavřeno. Ještěže nepřišla Michaela, chtěla se podívat na Kájovu výstavu. Vyrazil jsem tedy do Velmi jemného klubu Limonádový Joe, kde se teď schází redakce Neviditelného psa. Dohodl jsem s Ondřejem nějaké podrobnosti o vzájemně výhodné výměně materiálů mezi Psem a Interkomem a vyrazil jsem do RUR (Čáslavská). Až tady jsem uspěl a sehnal tuším Petru (v IK donedávna známou jen jako Apokalypsa). Na poslední chvíli zvu nominované a mám trochu výčitky, když nutím třeba Alexandru Pavelkovou cestovat v tom strašném horku proto, aby ve strašném horku Výstaviště převzala určitě rozpálenou cenu.

       12. května jsem se sešel v příjemném prostředí baru kina Hvězda s Romanem Lipčíkem a Richardem Podaným nad scénářem Akademie. Zánět spojivek nabral na intenzitě a tak jsem nechal většinu práce na nich. To, nad čím bych seděl celý večer, jsme zvládli za hodinku a ještě si užili skvělé společnosti.

       13. května v sobotu se u Jolany konal První Buřtacon a zároveň Soustředění před Akademií. Podle závěrů Jarní porady se ke vstupnému (0,- Kč) přirážela 1 Kč příplatku ve prospěch fandomu. Všichni až na PP zaplatili. Vedle Jitky Doležalové, Dárečka, Petra Pavelka a Pagiho se po šichtě na SF stánku na Veletrhu objevil Pes+ a Zdeněk „Tunelář“ Zachodil (Conan Society). Richard Klíčník přispěl houslovým koncertem, jehož část pak ještě zopakoval na Akademii SF, a my ostatní se cpali opečenou drůbeží.

       Pak dorazili ještě Šimon, Heňa a Miro z bratislavského Brloha a Juraj Maxon. Nálada byla výborná, jídlo skvělé, přemražený fernet opojný, hudba podmanivá a situaci odpovídající, takový večer je dostatečnou odměnou za pár let nehonorované práce se skvělými lidmi.

       14. května konečně je tu Akademie SF. Neuvědomil jsem si komfort společného SF stánku (navrhl a postavil Karel Soukup) a pro jistotu jsem v kufru táhl všechny vítězné knihy. Mohl jsem si to dovolit, protože Mloky a certifikáty Akademie vezl přímo z Brna Mirek Dvořák. S Petrem Sládkem jsme je na poslední chvíli srovnali do správného pořadí a pak už vše záleželo jen na Romanu Lipčíkovi a jeho čtyřech sličných pomocnicích na pódiu (Jana, Jolana, Michaela a Petra). RL byl ještě lepší než obvykle, dokáže být zároveň uvolněný a mluvit k věci. Zahlédl jsem i našeho příštího vyslance v Zimbabwe J. Olšu jr., ale v tom vedru mě nenapadlo odvléci do na pódium a prozradit, že s myšlenkou Akademie SF přišel první on a pak mi velkomyslně nechal většinu práce (a pochybné slávy a občasného vděku).

       Podepsal jsem nějakou smlouvu s Netopejrem, asi o spolupráci na SuperMegaMaxiMlokovi. Musím zavolat Pepovi Pecinovskému.

       Vzácní hosté, jak jsem je zalepenýma očičkama zahlédl (pražáky nepočítám, přijet metrem není až taková zásluha): Šimon, A. Pavelková, Ivan Aľakša, Ondrej Herec, Henrieta „Heňa“ Galgociová, Miro Lakatoš, Jirka a Robert Pilchovi, Libor Machrlík, Mirek Dvořák, Kája Soukup, Pes, Franta Moravec, Jitka Doležalová, Martin Šust, Tomáš Němec, Dáreček. Mimochodem se dvěma z nich jsem se letos setkal poprvé osobně: s Liborem Marchlíkem (Fantom Print) a Martinem Šustem (na SF stánku prodávali první díl jeho fanouškovské Encyklopedie autorů SF).

       Máme za sebou pět let Akademie SF, doufám, že se nám od Akademiků a účastníků ceremoniálu dostane četných rad a připomínek, ale i obyčejná chvála potěší.

       16. května konečně jsem se dostal k oční lékařce. Ve zlevněnkách jsem si koupil Čtvero ročních období, abych si, až to půjde, dočetl povídku Vivaldi od Iana McDonalda v Ikarii č. 5, skvěle ji přeložil Richard Podaný.

       18. května jsem v Krakatitu a RUR odchytil několik dobrovolníků na pondělní snášení dvojčísla IK 3-4/2000. Po e-mailu slíbil účast i náš starý spolupracovník Tomáš Kohl. V tom blázinci jsem si zapomněl koupit Snowcrash a druhý den už jsem na Sníh neměl peníze.

       19. května jsem se konečně dovolal Josefu Pecinovskému, abych ho pumpnul o povídku pro OlšoNetopejří projekt SuperMegaMaxiMloka. Pepa byl doma, neb ho doktoři zahnali do postele pro nějakou srdeční slabost. Doporučil jsem mu, aby si krátil čas četbou knihy Původ ctnosti, o které vám doufám brzy přineseme recenzi. Asi za nás za všechny popřeju Pepovi brzké uzdravení.

       Doma mě za mou snahu (i to se občas přihodí) čekala odměna v podobě pozvánky na merendu na Zamini, kde se ve středu s domovinou loučí náš mimořádný a zplnomocněný velvyslanec v Zimbabwe, Zambii, Angole, Mosambiku, Malawi a na Svatém Tomáši a Princově ostrově.

       20. května jsem během dopoledne místo práce na dalším IK a Neviditelném psu odstranil ve CorelVentuře chybu, na kterou jsem přes tři roky upozorňoval vývojáře v Torontu, a protože ji stále ponechávali v kódu, tak jsem na hot-line tvrdil, že to nejspíš nejde a může za to Microsoft. Jsem tak dobrý, nebo je to známka stařecké již zatuhlosti, že mi trvalo tak dlouho, než jsem se přiměl nad problémem zamyslet?

       Nicméně užil jsem si při tom víc intelektuální zábavy než nad většinou soudobé SF a určitě víc než při sázení Interkomu nebo na poslední dobou tak nechutně rozhádaných poradách SF klubů. Nicméně dobře vím, že zavrtaného v práci a programování by mě minuly takové zážitky a setkání jako v sobotu před Akademií a tak za mě jiného otroka ještě neshánějte.

       22. května rozesíláme IK 3-4/2000.

       24. května ČernínCon http://pes.internet.cz/scifi/clanky/2229.html

       26. května se poprvé na stránkách Neviditelného psa objevila SF rubrika Sarden. Jde o samostatný a samosprávný web, využívající popularity Psa k lepšímu rozjezdu. najdete jej na adrese http://pes.eunet.cz/scifi.

Nakladatelství United Fans, a.s., oznamuje, že Obvodní soud pro Prahu 4 vydal 27.12.1999 následující

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl v právní věci žalobkyně: United Fans a.s., IČO 44267193, se sídlem Praha 4, ul. 5. května 64, zast. Mgr. Václavem Vlkem, advokátem se sídlem Řevnice, nám. krále Jiřího z Poděbrad 24, proti žalovanému: Václav Soukup, podnikatel podnikající pod obchodním jménem Václav Soukup - WALES, s místem podnikání Praha 4, Maroldova 7, IČO 49234692, o vydání předběžného opatření takto:

       Žalovanému se zakazuje vydání či jakékoliv rozmnožování, rozšiřování, prodej či distribude knih R. E. Feista s anglickým názvem nebo v odpovídajícím českém názvu „THE KINGS BUCCANEER, SHADOW OF THE DARK QUEEN, RICE OF A MERCHANT PRINCE, RAGE OF A DEMON KING, SHARDS OF A BROKEN CROWN“ na území České republiky a to i v jakýchkoli mutacích nebo rozdělení na části či díly.