Všechna práva © Interkom 1984 - 2000

Utíká to. Nedávno jsme se nemohli shodnout, kolik ročníků Koniáše (anticeny za nejhorší zločin spáchaný toho kterého roku špatným překladem na kvalitní SF, F či hororu) už uběhlo. Zdeněk Rampas (optimista) tvrdil, že možná i pět. Já (pesimista) zase, že už nejmíň šest. Osm, přátelé. A devátý tluče na dveře. Nejvyšší čas pro menší retrospektivu; tu si dovolím zahájit shrnutím.

       Seznam laureátů anticeny Koniáš za dosavadních osm ročníků:

       Ročník 1 (za rok 1992, vždy vyhlášeno rok nato)

       1. Jana Pešková - Roger Zelazny - Vládci stínů - AG Kult

       2. Věroslava Ončáková - Robert Heinlein - Cesta slávy - Laser

       3. některé překlady z antologie Dotyk zla - Polaris

       Ročník 2 (za rok 1993)

       1. Petr Vávra - C. J. Cherryhová - Stárnoucí slunce/Kesrith - Winston Smith

       2. Pavel Bojar a Marie Jakubcová - Frank Herbert - Spasitel Duny - Svoboda-Libertas

       3. Martin Němec - Jonathan Carroll - Země smíchu - Návrat

       Ročník 3 (za rok 1994)

       1. Jiří Kostelecký - Ben Bova - Triumf - Paseka

       2. Martin Němec - C. J. Cherryhová - Chanuřina pýcha - Návrat

       Ročník 4 (za rok 1995)

       1. Eva Trejbalová - Robert Heinlein - Dost času na lásku - And Classic

       2. Dittmar Chmelař - Roger Zelazny - Mé jméno je legie - Aradan

       3. Ivo Pospíšil - John Brunner - Výheň času - Návrat

       4. Irena Votavová - Harry Harrison - Místo! Místo! Více místa! - Návrat

       Ročník 5 (za rok 1996)

       1. Kateřina Bártů - Stephen Donaldson - Skutečný příběh - And Classic

       Ročník 6 (za rok 1997)

       1. Ivo Reitmeyer - Dan Simmons - Modlitby ke zlomeným kamenům - Perseus

       Ročník 7 (za rok 1998)

       1. Ivo Pospíšil - William Gibson - Zběsilá jízda - Návrat

       2. Šárka Bartesová - William Gibson - Vypálit chrom - Návrat

       3. Ivo Reitmayer - Dan Simmons - Endymion - Perseus

       Ročník 8 (za rok 1999)

       1. Ivo Reitmayer - Dan Simmons - Vzestup Endymionu 1 a 2 - Perseus

       Ročník 9 (za rok 2000, bude vyhlášen 2001)

       Ještě neuzavřeno, nicméně již teď je horkým kandidátem:

       Štěpánka Nohýnková - Iain M. Banks - Consider Phlebas - Classic Books

Myšlenka ceny Koniáš se zrodila v kongeniálně kvasinkovém vření v autobusu mířícím na Parcon v Bratislavě. Já sám bych patrně mávl rukou, dál jen po českém způsobu nadával nad sklénkou na poměry a uspořený čas věnoval čemusi produktivnějšímu, ale opět se jako prvotní hybatel projevil Zdeněk Rampas. Suše z pódia při hlavním programu oznámil, že vyhlásím novou cenu, a tak jsem tam musel jít a opravdu ji vyhlásit a opravdu ji leta letoucí udělovat. Po osmi ročnících jí mám vskutku co nejupřímněji plné zuby a konám různé diverzní pokusy, jak ji přesunout na bedra mladších, ale zároveň nemůžu říct, že bych toho litoval. Úroveň scifistických překladů (když uvážím, že žánr prakticky přestali poctívat svými návštěvami slovutní překladatelé mainstreamoví, jako tomu z nouze bylo před revolucí, a že se v zásadě musí obejít z vlastních, často ne humanitně vzdělaných zdrojů) šla za tu dobu razantně nahoru. Nejsem tak marnivý, abych za to připisoval zásluhy nám, co jsme se činili kolem Koniáše, velice dobře vím, že k tomu v první řadě bylo potřeba chtít (posléze prokážu, jak raketově šla nahoru jazyková úroveň v těch nakladatelstvích, kde se wirklich chtělo), ale aspoň ždibíček podílu na tom máme. Protože láska je mocná čarodějka, ale strach ze směšnosti je ještě mocnější čarodějka.

       Než se pustím do komentářů k vývoji jednotlivých ročníků, nemůžu se nezmínit o jakémsi moderně řečeno prequelu k tomu všemu, jímž bylo AG(ne)kulturní vydání Asimovovy Nadace. O tomto počinu pronikaly zprávy, že „překladatelka“ text komusi diktovala plavně do počítače a bylo to za pár večerů hotové, načež se to bez další péče sázelo a tisklo. Pak se není co divit, že v knize vznikla tajůplná postava Mobse Riota: líčení toho, jak kdesi před budovou Galaktického parlamentu „mobs riot“, tedy „davy bouří“, přesáhlo duševní obzor českého vydavatele. Už jsme nestihli tuhle hrůzu nezrozeného (řečeno s kuchařem okultistou Jurajdou) ocenit. Berte to zpětně jako nultý ročník.

       Pachatel spravedlnosti neunikl, protože hned v roce následujícím se podobně tvůrčím způsobem zmocnil další klasické ságy, Zelaznyho Amberu (a to pomíjím, že amber je jantar a že předložková vazba v titulu /in Amber místo of Amber/ jasně cosi naznačuje - devět princů jako polapených v jantaru). Kniha, v níž se prohánějí rytíři ve „smaltovaném brnění“ provázeni „Weimaranerovými psy“ (výmarskými ohaři), měla ovšem zdatnou konkurenci. A tady je třeba se zastavit u dvou významných maličkostí.

       Tou první je, jak se vyvíjel způsob udělování anticeny. V zásadě lze říct, že zprvu byl více demokratický a méně odborný, ale postupně se metoda obrátila ve svůj pravý opak. V prvních několika ročnících jsem vždy dobré desítce i více odborníků a předních scifistů předložil podklady (ofocené citace s nejhoršími chybami a komentář k nim) a oni pak hlasovali. Já jsem sečetl výsledky a vyhlásil pořadí. Potíž byla v tom, že na počátku 90. let bylo těžké sehnat anglické originály, takže se jelo jen podle češtiny. V dalších ročnících jsem se začal stále více spoléhat na pomoc kosmopolitnějích a energičtějších mladíků, nejprve Viktora Janiše a pak i Jana Vaňka juniora, kteří byli s to originály sehnat, takže jsme v tomto složení mohli vytvářet a předkládat veřejnosti už velice fundované translatologické analýzy nominovaných děl. Jevilo se proto jako zbytečné podnikat navíc ještě všelidové hlasování, a tak bylo později pořadí určováno jen námi samotnými; méně demokraticky, ale odborněji. Jsem přesvědčen, že správnost těchto rozhodnutí snadno a před kýmkoli obhájím; myslí-li si přesto někdo, že řekněme v roce 1997 vyšly hůř zprzněné knihy než Modlitby ke zlomeným kamenům, očekávám se zájmem jeho analýzu, leč podmínkou je, aby byla fundovanější než Vaňkův rozbor z tohoto ročníku.

       Druhou důležitou maličkostí bylo, že hned první ročník ukázal pravdivost rčení „chytrému napověz...“ Objevily se v něm na třetím a druhém místě knihy vydané Polarisem a Laserem. V hororové antologii Dotyk zla byly opravdu nepěkné převody Lovecrafta (porovnání s překladem stejné povídky vydané sešitově v koprodukci P. Nosek + jeskyňáři doporučuji jako učebnici srovnávací translatologie). Heinleinova Cesta slávy se zase hemžila výrazy typu „zákon objemu krychle zvířecích proporcí funguje všude“. Od tohoto ročníku s Laserem ani Polarisem žádné podobné problémy nejsou a já je předhazuji jako doklad toho, že když se chce, tak to jde.

       Bohužel všechny následující ročníky hustě zaplnila produkce nakladatelství, která prokazují pravý opak. Promluv, statistiko: AG Kult/And Classic oceněn čtyřikrát, Perseus dvakrát, Návrat šestkrát. Jak dotyčné podniky reagují? Prvně jmenovaný mlčením, druhý jmenovaný podrážděným prskáním, třetí jmenovaný zpočátku nijak, později zaplaťpánbu vstřícněji a snahou angažovat lepší překladatele.

       Kromě toho se do zlaté knihy Koniášovy zapsaly dvě návštěvy z vnějšího (nescifistického) světa. Jedna legračně, druhá pro mě nepříjemně. Legrační bylo, že první cenu ve 3. ročníku dostala Paseka. Tento výborný podnik nakladatelský se od počátku uváděl skvěle, ale spíš s díly domácího původu. S překlady to bylo horší. Bovův Triumf toho byl děsivým dokladem. Součástí Paseky se nyní, po známé aféře s Fondem dětí a mládeže, stala skoro celá redakce Mladé fronty, takto po starém Odeonu a vedle Arga nositelka toho nejlepšího v české redakční a překladové kultuře. Mám pocit, že další Koniáš panu Horáčkovi v žádném případě nehrozí... Zamrzelo mě druhé místo pro mé mateřské nakladatelství Svobodu (v té fázi rozkladu se jmenovala Svoboda-Libertas) za druhý díl Duny. Nešlo ale jinak. Pavel Bojar je opravdu špatný překladatel (a nepromítám do toho odpor k jeho stalinistické minulosti), a i když byly v jeho textu provedeny stovky a tisíce zásahů, zůstal mizerný.

       Výrazným rysem posledních ročníků bohužel bylo, že postiženými byla díla Williama Gibsona a Dana Simmonse. V obou případech se jedná o autory na překlad velice náročné: podle toho dopadli.

       Připadá mi zbytečné dopouštět se jakýchkoli proroctví. Co se týče budoucích Koniášů, spokojím se s adaptací jednoho reálně socialistického hesla: Jak budeme dneska překládat, tak budeme zítra číst!

       Dovolím si zakončit retrospektivu svou soukromou hitparádou nejvydařenějších prasečin ze zlatého fondu Koniáše. Podle čísel v závorce zjistíte, ze kterého díla citát je (číslo ročníku/ pořadí v ročníku).

       „Úplně jsem slyšel ty dolíčky ve tvářích.“ (1/2)

       „Po stránce sebedůvěry a samostatnosti byl však Derby z důvodu svého života pod stálým dozorem značně opožděn.“ (1/3)

       „Od své svatby vídal svého otce podivně řídce.“ (1/3)

       „Měla černě ustrojenou vyčouhlou postavu, čarodějná babizna...“ (2/2)

       „Prozatím zadržená byla sen'e'en na chvíli dítětem ale to dítě bylo nebezpečné.“ (2/1)

       „V očích se mu objevilo zoufalství zalité do skleněného pohledu.“ (3/2)

       „Churchill se zásadně, téměř andělsky pousmál svým masitým obličejem.“ (3/1)

       „Žukovův tvrdý a odměřený výraz v obličeji se rozzářil širokým úsměvem a nabídl mu ruku.“ (3/1)

       „Och, zaraž, kámo!“ (4/1)

       „Nebudu se přít s žádným vaším názorem na cokoli!“ (4/1)

       „...už jen pouhé pomyšlení na jeho spáchání by vedlo k dopadení.“ (4/2)

       „Získal jsem tuto práci prostřednictvím zprostředkovatelny práce.“ (4/2)

       „Vcházel měsíc, v první čtvrtině vypouklý, a jeho tmavá část se jako obvykle třpytila.“ (4/3)

       „Solovo vzezření mužské převahy vzalo rázem za své a úžasem skoro otevřel ústa.“ (4/4)

       „Vydal raději pro případ podpůrná opatření v řízení a v nastavení kursu letu Zářivé krásky.“ (5/1)

       „Jak se vám v těchto dnech daří Pánova práce, lejdy?“ (6/1)

       „Little Bird bouchá podomácky vyrobeným tlumičem na krabice, které používali pro králíky.“ (7/1)

       „Ostré rysy Caucasoida...“ (7/2)

       „Rakev Nová růže je police v recyklované šibenici...“ (7/2)

       „... jakmile bude zapečetěna Sixtínská kaple, existují tři způsoby, jak zvolit papeže - výkřikem, delegáty a volbou.“ (8/1)

       „...vyčuchal možné vzkříšení vatikánské hierarchie.“ (8/1)

       Loučím se se všemi přáteli českého jazyka v rozechvělém očekávání věcí příštích.