Všechna práva © Interkom 1984 - 2001

Podzimní Porada klubů se roku 2000 konala v sobotu 21. října v Březové nad Svitavou. Od té doby mé poznámky tiše čekají v notýsku, až si na ně vzpomenu a sepíšu podle nich reportáž. Možná by ani nevadilo, kdybych je nechal navždy spát, neboť mám dojem, že jsem nikde neviděl zveřejněný oficielní zápis, a vůbec nikdo si nestěžoval. Slíbil jsem nicméně, že reportáž bude, a tak je mou povinností sepsat ji, pokud možno, ještě před jarní Poradou 2001, bez ohledu na to že průběh Porad zřejmě zajímá pouze jejich účastníky. Konec konců, některým z účastníků mohou mé reportáže připomenout, co na Poradě řekli, a jiné aspoň pobavit tvrzením, že řekli něco, co ve skutečnosti v životě nevypustili z úst.

       V sobotu ráno nás probudili hasiči. Naštěstí se ukázalo, že nikde nehoří, že jde jen o soutěž dětských hasičských oddílů, a tak nemusíme evakuovat budovu a do oken nám nikdo nepustí proudy vody. Pepa Vašát sice Poradu nezahájil v plánovaných 9:09, ale tříminutové zpoždění je nepříjemnost vpravdě zanedbatelná a hasiči s ním neměli nic společného. Franta Moravec nás přivítal na místě, vysvětlilpřítomnost hasičů a slíbil Neofanům, že díky dotaci od SFK Malevil bude pro ně fernet za 19,90 místo 20,- Kč. Prezident v úvodním projevu prorokoval zemětřesení v radě, Pavel Mikuláštík rozdal hlasovací lístky (v podobě samolepek Parconu 2000) a jednání mohlo začít.

       Pepa Vašát se pustil do kontroly úkolů z jarní Porady. Slíbil vydat výroční zprávu, jež by obsahovala mimo jiné stanovy Fandomu, připomněl, že klub musí mít aspoň čtyři členy, a uklidnil nás, že smlouvu mezi Fandomem v Česku a na Slovensku parlament schvalovat nemusí, stejně jako nejedná o každé obchodní smlouvě mezi domácím a zahraničním podnikem. Postavení prezidenta bude tedy ke smlouvě přidáno jako pátý bod. Prezident referoval o registraci ochranné známky Parcon – zaplacena byla už od jara, v době podzimní Porady přesto teprve probíhalo registrační řízení, ale než jsem se dostal k sepsání reportáže, doneslo se mi, že ochranná známka už přece jen byla úspěšně zaregistrována. Pepa Vašát dodal, že se po delších jednáních vyhnul platbě nějakých tří až šesti tisíc za informaci z registru ochranných známek a dověděl se, že s registrací Ceny Karla Čapka nás zatím nikdo nepředběhl. Nesplněnými úkoly zůstaly zřízení konta Fandomu, statuty Parconu a fandomových cen a uzavření Randalfovy aféry. Randalf byl tentokrát nepřítomen, protože se právě ženil; objevily se úvahy, zda nejde o boží trest.

       Pagi poslal k aktualizaci adresář klubů a prezident nás seznámil s účetnictvím Fandomu. Buřtacon Jolany Čermákové přispěl do fandomové pokladny 1,- Kč na každého účastníka, Vašek Pravda odvedl z výtěžku Aval©onu 1300,- Kč, na organizaci CKČ Fandom vydal 800,- Kč a celkem k datu podzimní Porady zůstalo v jeho pokladně 4000,- Kč.

       Petr Konupčík shrnul Parcon 2000. Vysvětlil při tom jeho jedinou vadu na kráse – zmatky kolem Star Trek conu, popsané velmi nelichotivě Alkem na webu. Zatímco ve své verzi příběhu zůstal Alko vzorně zdvořilý, podle Petra Konupčíka problémy vyvrcholily řevem všech na všechny; důležitější však je, jak k tomu došlo. Původně začli šumperáci jednat o Star Trek conu s Petrou Pštrossovou a očekávali, že od ní dostanou jeho program a požadavky na vybavení; k jejich údivu a zklamání se však vynořila druhá skupina trekistů, která místo domluvy s Petrou nabízela program přímo šumperákům. Ve chvíli, kdy přišla Andrea Píchová s tím, že zprostředkuje jednání mezi trekistickými frakcemi a Star Trek con zorganizuje, byli již pořadatelé Parconu naprosto zmateni a vyděšeni. V nouzi si vzpomněli, že v Šumperku nedávno vznikl také jeden Star Trek klub, a rozhodli se pověřit organizací ST conu místní trekisty. Každému, kdo četl v Interkomu 8/1999 reportáže Jany Sainerové a Michaela Bronce z toho, jak Radek Malík zakládal s kamarádem Petrem šumperský ST klub, musí být jasné, že právě toto rozhodnutí bylo osudné – škoda, že si Pepa Vašát v předparconském shonu nevzpomněl, jak tenkrát zajistil pro zakládající schůzku klubu prostory, načež byl ze schůzky málem vykázán.

       Svědectví Vaška Pravdy, že on na Avalconu organizaci ST conu nikdy nenechává celou na trekistech a úspěchů dosahuje díky znalosti, co od koho může chtít, dokazuje, že trekisti si potřebují udělat mezi sebou pořádek, mají-li někdy uspořádat con, aniž by je museli schopnější organizátoři řídit pevnou rukou. Nakonec bychom možná i fiasko ST conu mohli Parconu 2000 připočítat k dobru, neboť právě to byl popud, který české trekisty přiměl konečně se jednou domluvit a uspořádat První samostatný Star Trek con, shodou nepříliš příznivých okolností právě v čase Porady. Přemek Houžvička navrhl, že na tomto conu, kam v poledne odjede, přednese zdravici, a Egon Čierny moudře uťal hned v počátcích diskusi o jejím obsahu návrhem, ať Přemka coby tiskového mluvčího pověříme nejen přednesením zdravice, ale i jejím zformulováním. Návrh byl jednomyslně přijat, zdravice se pak na PSST conu setkala s úspěchem a con samotný se prý velmi vydařil, takže můžeme doufat, že rozbroje se utišili, trekisté se domluvili a na další ST cony, ať už samostatné nebo přidružené k větším akcím, se můžeme těšit.

       Egon Čierny a Jiřina Vorlová vyslovili Parconu 2000 pochvalu, což Porada jako celek podpořila.

       Přemek Houžvička nás pak seznámil s tím, co se chystá na Parcon 2001 v Praze, a pochlubil se založením jeho webovské stránky, pro kterou pražáci registrovali doménu. Na http://www.parcony.cz/ dnes naleznete čerstvější informace, než bych mohl opsat ze svých poznámek. Přihlášky jsem ostatně už rozesílal. Pořádat jarní Poradu v Praze byl Přemek ochoten, ale nikdo ji nepožadoval.

       Šimon mluvil o akcích na Slovensku. Většina z nich je malá a více méně soukromá, větší je Tatracon (pozvánku na ročník 2001 jste našli v minulé Hromadě) a opravdu velký Istrocon.

       Vašek Pravda přišel s návrhem pořádat jedno až dvouhodinové porady Fandomu na conech, například na Parconu hlasovat – po vzoru Euroconů – o Parconu za dva roky, na Draconu jednat o nominacích na ceny za zásluhy a na Avalconu o těchto cenách hlasovat. Podle Egona Čierneho se porady na cony nevejdou, a protože účast na nich je dobrovolná, nikdo nikoho nenutí, aby se pořád jezdil někam o něčem radit, – samostatné Porady nejsou zbytečnou zátěží. Dáreček nebyl proti, abychom porady na conech zkusili, i když už prý nějaký takový pokus pamatuje, ale aspoň jednu samostatnou Poradu ročně chtěl zachovat; na conu budou lidi odbíhat na program, proto by se tam nemělo jednat o důležitých věcech, jako je Parcon. Martin Koutný byl kvůli překrývání se s programem vysloveně proti poradám na conech. Marvin ovšem podotkl, že mnoho jednacích bodů ma Poradách je duplicitních, jedna Porada do roka by mohla stačit. Franta Moravec hlásal zásadu „Nic neměnit,“ a Mirek Dvořák upozornil, že pořadatelé conu sotva budou mít čas zúčastnit se na něm nějakého jednání. Pepa Vašát citoval ze stanov, že Porada se má scházet nejméně jednou ročně, čili právě jednou, jak říkal Marvin, může stačit. Na conech doporučil schůzky Rady Fandomu.

       Tváří v tvář argumentům, že na conech se nelze o ničem radit, jsem vznesl dotaz, jak se to dělá na Euroconech a Worldconech. Vašek Pravda a Šimon popsali hlasování ne Euroconu – o přespříštím Euroconu (a snad ještě několika cenách) hlasovalo 28 delegátů ze čtrnácti zemí, celé jednání trvalo hodinu a půl a předem bylo přesně známo, o čem se bude hlasovat. Nato jsem se dožadoval omezení Porad na jednu a přesunutí konkrétních hlasování na cony, jak navrhoval Vašek Pravda. Nevím, zda to byl Pagi nebo Pepa Vašát, kdo požádal o názor někoho mladého. Petr Hrdlička si posteskl, že účast na Poradách je časově a finančně náročná, ale ujistil, že jeho klub se snaží na Porady jezdit, hlasovat a být informován; je-li třeba, klub se na delegáta složí. Melkor se optal, jak by to bylo na conech s hlasovacím právem. Podle Vaška Pravdy je vše dáno tím, že každý klub má jeden hlas, a Pepa Vašát potvrdil, že stačí zlepšit evidenci a mohlo by to fungovat. Na otázku Martina Koutného, proč měnit zavedené, odpověděl Vašek Pravda: „Protože jsou s tím problémy.“ Daneš Procházka se vyjádřil k evidenci, že může stát člověk u dveří a odškrtávat v seznamu příchozí. Přemek Houžvička se pokusil ukončit debatu tím, že není třeba stanovovat pevně počet Porad, že můžeme improvizovat. Melkor ještě upozornil, že hlasování na conech by vytáhlo rozhodování o Parconech a cenách z uzavřených Porad na veřejnost, ale to už zasáhl proti další abstraktní diskusi prezident a dal konkrétně hlasovat, kdo je pro jarní Poradu.

       Proti hlasovali pouze dva delegáti. Nezapsal jsem si, jak jsem hlasoval já, ale kdybych býval věděl, kolik se letos na jaře nahromadí akcí, byl bych rozhodně proti. Po schválení jarní Porady jako takové vyzval prezident, abychom ještě odhlasovali termín a místo a přešli k dalším tématům. Vašek Pravda nabídl shromáždit argumenty a připravit podklady k hlasování na conech pro jarní Poradu. Šimon podotkl, že otázku možná vyřeší statuty cen, pokud bychom v nich hlasování zástupců klubů nahradili všelidovou volbou na některém z conů. Pak už jsem opravdu jen odhlasovali, že jarní Porada bude 6.–8. dubna 2001 v Březové, a téma porad jsme opustili.

       Pavel Mikuláštík přečetl návrh na statut Parconu. Po kratší debatě o penězích bylo schváleno, že pořadatel bude Fandomu platit 5000,- Kč za ochrannou známku.

       Pak prezident přivolal slíbené zemětřesení v Radě: Nadešly nové volby, Netopejr nekandiduje a Egon Čierny také ne. Egon Čierny zdůvodnil svůj odchod z Rady tím, že nová doba si žádá nové lidi, tentokrát získávat peníze, hospodařit s nimi a vést obchodní jednání. Pepa Vašát se navzdory vlastním existenčním problémům rozhodl kandidovat znovu, a bude-li zvolen, pracovat pro Fandom nadále s plným nasazením.

       Když se začaly scházet návrhy kandidátů, připomněl nám prezident, že hlasovat by měly pouze kluby, které zaplatí členské příspěvky Fandomu, a žádal rozhodnout nejprve o výši těchto příspěvků. Registrace ochranné známky Parcon stála 4000,- Kč, a budeme-li chtít registrovat také Cenu Karla Čapka, vyčerpáme tím finanční prostředky Fandomu, proto by mohlo být třeba členské příspěvky zvýšit. Nato nabídl Vašek Pravda, že 4000,- Kč za registraci CKČ zaplatí z výtěžku Euroconu 2002, a Přemek Houžvička nezůstal pozadu a slíbil stejný příspěvek z Parconu 2001. Tím byla hrozba zdražení členských příspěvků zažehnána, prezident mezi námi přivítal zastupce nového brněnského Klubu přátel anime a mangy a vyzval k nominacím kandidátů. Navrženi byli Vašek Pravda, Marvin, Přemek Houžvička a Míla Linc; Jitka Doležalová kandidaturu odmítla. Ze staré rady kandidovali Pepa Vašát, Pavel Mikuláštík a Pagi. Na funkci revizora fandomu jsme se tradičně spokojili s jedinou kandidátkou, Jolanou Čermákovou. Jednání pak bylo přerušeno, abychom se mohli naobědvat a zaplatit příspěvky.

       Ve 13:13 začalo odpolední jednání. Členství ve Fandomu si na rok 2001 zaplatilo 34 českých klubů; jejich zástupci pak po krátké debatě, zda jde o přípustnou formu veřejného hlasování (jež požadují stanovy Fandomu), odevzdali lístky se jmény volených kandidátů, podepsané jménem klubu. Všechny kluby hlasovaly, všech 34 lístků bylo platných a nikdo se zřejmě nepokusil hlasovat jménem cizího klubu. Členy nové rady se stali Pagi, Pepa Vašát, Pavel Mikuláštík, Marvin a Vašek Pravda; Jolanu Čermákovou jsme podle očekávání schválili ve funkci revizorky jednohlasně. Pepa Vašát pak poděkoval bývalým členům Rady za odvedenou práci, a zatímco jsme dávali dohromady informace o chystaných akcích, nová Rada si zvolila předsedu a hospodáře. Předsedou se stal Pagi, hospodářem Marvin.

       Velký prostor byl věnován zprávě Vaška Pravdy o přípravách na Eurocon 2002. Na webu na http://eurocon2002.sci-fi.cz/ najdete vyprávění, jak Chotěboř získala Eurocon, předběžný rozvrh programu Euroconu 2002 a popis prostor, ve kterých se Eurocon bude konat. Pro ty z vás, kteří by chtěli k programu přispět, bude zajímavá informace, že vstupné přijde při platbě předem na 600,- Kč, na místě na 800,- Kč a vzhledem k rozsahu, významu a ceně akce nebude jediná krátká přednáška stačit k tomu, abyste měli všechno zdarma, natož aby se vyplácely honoráře. Pokud nedostanete zvláštní nabídku jako obzvlášť žádoucí a vážení hosté, počítejte s tím, že jedna hodina programu bude odměněna třetinou až polovinou vstupného, takže Eurocon zdarma získáte, pokud k jeho programu přispějete dvěma až třemi hodinami samostatných vystoupení nebo podílem na pořadech s více účinkujícími v rozsahu příslušně delším. Objevilo se několik zajímavých námětů, například Šimon podpořil jednání Vaška Pravdy s Bouchim o připojení Gameconu k Euroconu a doporučil přímo mezinárodní karetní turnaj, neboť v Maďarsku je fandom roztříštěný a v Rakousku dokonce snad ani neexistuje, ale kartičkářů vysílají obě země na různé akce spoustu.

       Na dotaz Pepy Vašáta, jak je to se statutem Euroconu, odpověděl Vašek Pravda, že k tomu neexistují žádné papíry. Šimon doplnil, že povinností pořadatele je pouze nazvat akci Euroconem, poskytnout prostor pro jednání o příštích Euroconech a evropských cenách a umožnit důstojné vyhlášení oněch cen, jinak má volnou ruku.

       Spojení Parconu 2002 s Euroconem bylo jednomyslně schváleno. Vašek Pravda pak poděkoval Šimonovi a Olegu Hnilicovi, že podpořili jeho úsilí získat Eurocon, přestože se tím sami připravili o Parcon 2002 pro Nitru.

       Šimon k tomu dodal, že con, byť ne Parcon, v Nitře možná roku 2002 bude, protože volby dají možnost získat od města peníze. Na Parcon 2003 bude Nitra kandidovat, pokud se naskytne vhodné výročí nebo jiný zdroj peněz od sponzorů.

       V dalším bodu jednání dostal slovo opět Vašek Pravda, aby nás seznámil s činností Ligy podpory neofanů. Přednesl pohřební řeč za stolek ligy na conech, který byl pro nedostatek personálu nahrazen informační nástěnkou, Neofanzin, jenž znamenal přílišné náklady a nedal se šířit po knihkupectvích, takže nezbývá než doufat, že informace v materiálech conů postačí, a za projekt Duha, o který neměl skoro nikdo zájem. S odstupem času bych možná měl zmínit, že něco jako informační stolek pro neofany jsem přesto viděl v činnosti na Draconu, kde se hojně činili Gudrun a další mladí fanové, a na Pragoconu, kde aspoň část doby působil i sám Vašek.

       Pepa Vašát oznámil vznik dvou nových klubů. Klub přátel anime a mangy byl již mezi námi přivítán prezidentem, klub Star Gate, jak nám sdělil Petr Sládek, na Poradu nikoho nevyslal, aby se mohl celý sejít na PSST conu. Mnohé nové kluby se totiž dávají dohromady na Internetu a spatřit se navzájem osobně umožňují jejich členům schůzky na conech.

       Největší bouře se strhla kolem statutů cen za zásluhy. Prezident popsal dosavadní stav, kdy platilo, že Mlokem za zásluhy se odměňují zásluhy o SF a Ludvíkem zásluhy o fandom, ale poslední Mlok za zásluhy byl udělen za celoživotní působení (Pavel Poláček jej dostal za organizaci prvních Parconů) a Ludvík za významné činy v uplynulém roce (získal jej Vašek Pravda za dva Avalcony, obnovení Fandománie v Ikarii a činnost v Lize podpory neofanů). Naštěstí, protože Parcony a s nimi spojená Cena Karla Čapka významně přispěly k vývoji řady našich spisovatelů, a zásluhy Vaška Pravdy jsou jednoznačně zásluhami o fandom, vyhověli jsme, byť omylem, i původním a dosud platným statutům.

       Pepa Vašát přečetl, kdo kdy co dostal. Ukázalo se, že největším prohřeškem proti původním pravidlům bylo udělení Mloka za zásluhy redakci Fantázie v roce 1999, protože ceny byly původně určeny výhradně jednotlivcům, nikoliv kolektivům nebo právnickým osobám.

       Starý konzervativec Franta Moravec se ptal, proč bychom měli měnit zaběhnuté věci. Podle Pavla Mikuláštíka je ze seznamu vidět, že hlasující nemají v definicích jasno, Franta Moravec však opačný názor dokázal obhajobou některých podezřelých případů.

       Vystoupil jsem s návrhem na zrušení Mloka za zásluhy, aby se mi v reportážích přestal plést s Mlokem bez přívlastků jakožto cenou pro vítěze CKČ a debaty o definici, za jaké zásluhy je jaká cena, aby ztratily smysl.

       Martin Koutný doporučoval podle mých poznámek Mloka za dlouhodobé zásluhy a Ludvíka za zásluhy v uplynulém období (zhruba roce, ale nepopouzet odpůrce ostrých časových zlomů přesným označením); z toho, cos se dělo dál, mám ovšem dojem, že jsem si to špatně zapsal, neboť Martin pak dával přednost opačnému pojmenování. Slávek Ševců podpořil jeho argumenty a dodal, že v jednom roce se mohou sejít dva výrazné činy – takže jsem nepochopil, zda je pro Martinův návrh nebo proti. Martin Koutný pak ještě dodal, že Mloka za zásluhy by v duchu původní definice vyhradil pro jednotlivce, Ludvíkem by však umožnil ocenit i klub, redakci a podobně. Pagi hájil staré dobré třídění, ale Marvin vystoupil s tím, že na papíře to vypadá hezky, jenže v praxi si obě ceny pořád někdo plete, vždycky se o něco pohádáme, a navíc řada lidí vnímá Mloka za zásluhy jako hlavní cenu a Ludvíka jako cenu útěchy. Doporučil přejmenovat obě ceny na Ludvíky – Ludvíka za dlouhodobou práci a Ludvíka za počin roku. Vašek Pravda podpořil jak Marvina, tak Martina Koutného a podotkl, že Ludvík Souček měl zásluhy celoživotní.

       Šimon poukázal na to, že nám chybí davová fanouškovská cena, jakou je Hugo, vždycky hlasuje uzavřený okruh. Slávek Ševců nato navrhl vytáhnout hlasování o cenách na cony; kromě toho doporučil, aby každá nominace byla povinně podepsána nominujícím klubem.

       Ve chvíli, kdy Petr Kotrle vyslovil názor, že všechny zmatky vzešly z toho, že se nominace nezdůvodňují, odlákal Mirek Dvořák mou pozornost, a tak jsem chvíli dění ani neovlivňoval ani nesledoval. Později Pepa Vašát a Pavel Mikuláštík přišli s tím, že je čas utnout plané debaty a začít konkrétně hlasovat – nejprve o tom, zda zachovat obě ceny. Začli jsme si vyjasňovat, o čem přesně hlasováním rozhodneme, a první přišla na řadu otázka, zda budou ceny dvě, nebo méně. Pro jedinou cenu jsme byli pouze dva (a já jsem nevděčně zapomněl, kdo to podpořil můj návrh) a jenom Egon Čierny hlasoval pro zrušení obou cen za zásluhy. Jelikož s existencí dvou cen za zásluhy nesouhlasím, rozhodl jsem se dalšího hlasování neúčastnit.

       Franta Moravec pak chtěl hned hlasovat o jménech cen, kdežto Pagi prosazoval hlasovat nejdříve o obsahu. Prezidenta napadlo spojit definici cen s nominacemi pro příští rok, abychom měli v rukou konkrétní případy. Do sporů, o čem vlastně budeme hlasovat, zasáhl Dáreček návrhem odhlasovat nejprve, zda nenecháme starý stav. Podle původních definic byl Mlok za zásluhy určen autorovi za zásluhy na poli literárním, výtvarném a tak dále (Mlok pro Pavla Poláčka tedy přece jenom nevyhovoval zapsaným pravidlům), Ludvík jednotlivci za zásluhy o fandom. Nejen že se nenašel žádný fundamentalista, který by chtěl revidovat dosud udělené ceny a odebrat všechny udělené zmatečně, ale stará pravidla neobstála ani pro budoucnost – odhlasovali jsme, že původní definice zrušíme.

       Následovalo hlasování, zda dělit ceny podle zaměření zásluh ven z fandomu a dovnitř něj, anebo podle toho, zda jde o dlouhodobou práci či významný čin. V poměru 14:13 zvítězilo dělení ven–dovnitř, a já jsem už začínal litovat, že jsem se zdržel hlasování a nepostaral se o rovnost hlasů, když vystoupil Vašek Pravda s tím, že rozhodnout takto těsným poměrem znamená zadělat si na vášnivé spory v příštích letech a neustálé snahy o novou změnu statutů fandomových cen. Delegáti klubů mlčky schválili, že rozebrat problém podrobněji a pokusit se dosáhnout větší shody bude lepší.

       Pagi připomněl, že zásluhy zaměřené vně fandomu, na veřejnost, už oceňuje Akademie, a Vašek Pravda dodal, že kdo má takové zásluhy, je pro ně zpravidla již veřejně natolik ceněn, že dávat mu nějakou cenu fandomu už vlastně nemá význam. Pepa Vašát navrhl zaměřit jednu cenu dovnitř fandomu a o druhé vždy hlasovat, Pagi však varoval, že to by vedlo k problémům. Dále se hodně mluvilo bez velkého smyslu, ale zřejmě z toho vzešel, aniž bych to postřehl a zapsal, návrh definice aspoň pro jednu cenu; došlo zřejmě především na spory o to, jaký význam má oceňovat zásluhy v uplynulém roce, co přesně je uplynulý rok, jak se kalendář slučuje s termíny Porad a co s tím, když někdo spáchá něco významného na přelomu roku, když se sejdou dvě velké věci v roce jednom a když se v jiném roce nic výjimečného nestane. Zapsal jsem si až Dárečkův návrh zavést výroční cenu Fandomu a nedávat Ludvíka ani Mloka za rok. Jiřina Vorlová navrhla, aby se výrazem „uplynulé období“, který se zatím dostal do návrhu pravidel pro některou z cen, myslel řádově jeden rok a o přesném vymezení se vždy případ od případu hlasovalo. Pagi celý výraz „uplynulé období“ z pravidel vyškrtl, proti čemuž protestovali Jiřina, Melkor i další.

       Jiřina Vorlová (pověřená vedením oficielního zápisu, a proto sepisující závěry probíhající debaty) předložila ke schválení definici jedné ceny jako odměny, za soustavnou a dlouhodobou práci pro fandom, popularizaci sci-fi a rozvoj žánru. Na žádost prezidenta bylo vyškrtnuto slovo „soustavnou“ a návrh byl schválen naprostou většinou hlasů: jen jeden byl proti a já jsem se hlasování zdržel. Pro druhou cenu Jiřina přečetla definici, podle níž by se udělovala za významný počin v uplynulém období. Pagi doporučil změnit výraz „významný“ na „konkrétní“ a výsledný návrh byl opět schválen; tentokrát proti hlasovali dva delegáti. Nakonec tedy zvítězily drtivou většinou hlasů definice, jaké krátce předtím těsnou většinou prohrály. Kupodivu také asi nikoho z nás nenapadlo, že když chceme hodnotit uplynulé období, mohli bychom rovnou odměňovat zásluhy v množství větším než malém.

       Po definicích přišly na řadu názvy. S ohledem na tradici doporučila Jiřina Vorlová nazvat cenu za dlouhodobé zásluhy Mlokem a cenu za konkrétní počin Ludvíkem. Pepa Vašát se k ní připojil, ale Martin Koutný navrhl opačné pojmenování, protože Mlok za vítězství v CKČ se také uděluje za konkrétní dílo v posledním roce a Ludvík Souček se nezapsal do dějin české sci-fi jediným významným činem, ale celoživotní prací. Vašek Pravda řekl, že logicky má Martin pravdu; pro jednoduchost navrhl nazvat obě ceny Ludvíkem, už kvůli odlišení od Akademie. Marvin k tomu dodal, že když ceny pojmenujeme různě, bude to vypadat, jako by jedna z nich byla významnější.

       Dáreček se ozval, že má výhrady proti vedení schůze. Krom toho se vyslovil pro zachování tradice.

       Slávek Ševců se připojil k návrhu nazvat obě ceny Ludvíkem a rozhodně se vyslovil proti prohození tradičních obsahů Mloka a Ludvíka. Přemek Houžvička rovněž podpořil dvojici Ludvíků: Za prvé se Mlok za zásluhy plete s Mlokem za CKČ a s mloky Akademie a za druhé, když Akademie nedokázala vymyslet nic jiného než mloka, představují dva Ludvíci proti dvěma Mlokům pěknou rovnováhu (bez ohledu na to, že akademický mlok se uděluje ve spoustě kategorií).

       Prezident podpořil spíše Dárečka. Pochválil si, jak se na poradě učíme demokracii, a s odvoláním, že nelze odhlasovat změnu přírodních zákonů, doporučil držet se tradic. Dáreček k tomu dodal, že v tradicích nelze hledat logiku, a Martina Koutného to přesvědčilo, aby návrh na prohození tradičních (či lépe řečeno poslední dva roky omylem užívaných) definic Mloka a Ludvíka stáhl. Hlasováním 15:10 (což taky není obzvlášť přesvědčivé, ale přece jen jde o rozdíl větší než jediný hlas) byly zachovány staré názvy „Mlok za zásluhy“ a Ludvík.

       Pavel Mikuláštík chtěl pak přejít k hlasování o tom, zda se bude o cenách rozhodovat na Poradě nebo na nějakém conu, ale Daneš Procházka označil místo rozhodování za podružné, rozhodující je, zda budou rozhodovat zástupci klubů nebo fandomová veřejnost. Daneš doporučil ponechat ceny v rukou klubových delegátů. Hladce jsme se dohodli na tom, že o cenách budou hlasovat zástupci klubů a slavnostní předání proběhne vždy na nejbližším Parconu. Technické podrobnosti hlasování Pavel Mikuláštík odložil na jarní Poradu a přešel ke způsobu nominace. Navrhl, aby se nominace podávaly písemně (včetně elektronické pošty) a povinně obsahovaly, kdo koho a zač na kterou cenu navrhuje. Dáreček doporučil formulaci „Nominace budou předány vhodnou formou prezidentovi.“ Martin Koutný si vyžádal přesné určení, kdo má právo někoho nominovat, a Pagi za všeobecného souhlasu stanovil, že klub, tedy zástupce klubu jménem klubu.

       Další otázkou Pavla Mikuláštíka bylo, do kdy se mají nominace předkládat. Martin Koutný a Daneš Procházka doporučili lhůtu čtrnáct dní před hlasováním, Melkor raději 30 dní, aby do čtrnácti dnů před hlasováním stačil prezident návrhy posoudit a zveřejnit. Daneš navrhl vázat lhůtu na uzávěrku Interkomu, na což Melkor namítl, že na Slovensku není Interkom dostupný každému. Pavel Mikuláštík a Pagi nakonec stanovili uzávěrku nominací na konec ledna a povinnost zveřejnit je (všemi dostupnými způsoby) do konce března. To bylo schváleno.

       Pagi vyzval zástupce klubů, aby se, mají-li přístup k Internetu, hlásili do konference klubů na Pandoře nebo SFK@pandora.cz; konference je uzavřená, ale přihlásit se může kdokoliv, pokud se do dvou měsíců ostatním představí; zastupovat nějaký klub není nezbytně nutné a každý klub může mít v konferenci libovolný počet zástupců – žádné hlasování se tam neodehrává). Pracovní elektronická konference klubů slouží k rychlé výměně informací, případně také k diskusi o problémech a návrzích, která by pomohla předběžně připravit témata pro Poradu a vyjasnit stanoviska, aby jednání Porady probíhalo rychleji.

       Posledním bodem programu bylo jednání o Randalfovi bez Randalfa. Vašek Pravda vysvětlil, proč záležitost nepovažuje za uzavřenou – na podzim v Chotěboři jsme se usnesli, že Randalf poškodil dobré jméno fandomu, ale nevypořádali jsme se s jeho sliby po Parconu, které nesplnil. Ostraváci z Klubu literární fantastiky nás seznámili s tím, že jejich klubu Randalf již delší dobu dluží 3000,- Kč; Standa Otava mu to připomene, kdykoliv ho potká, ale účinek to dosud valný nemělo.

       Tou dobou jsem hanebně utekl z jednání, abych stihl spoj domů. Soudím ostatně, že ačkoliv některé z Randalfových slibů by nejen byly závazné pro čestného člověka, ale možná i vymahatelné soudně, výsledek případného soudního procesu by neodpovídal nákladům, o jiných drsných metodách vymáhání, včetně ilegálních, se dá říci totéž, a po dobrém z Randalfa Fandom nic nedostane. Morálním odsudkem pro mě tedy celá věc hasne a dál už jen doporučuji nezapomínat na Randalfovu nespolehlivost.

       Jak jsem se dověděl později, Porada se usnesla, že Randalfův slib z elektronické konference klubů odvést do pokladny Fandomu přeplatek za ubytování (připomínám, že Randalf vybral za osobu a noc v Tatrarestu 200,- Kč, přestože ubytovna účtovala pouze 150,- Kč) považuje za závazný a pověřila Radu jeho vymáháním. Tím jednání skončilo a zástupci klubů přešli k volné zábavě a neformálním rozhovorům.

       Fandom mi, zvláště po debatě o cenách za zásluhy, připadá jako stařec, který lpí na starých zvyklostech a sem tam něco změní jen proto, že má špatnou paměť. Musím zvážit, kolik úsilí jsem ochoten a schopen vynaložit na získávání mladých fanů, kteří by Fandom omladili a změnili; hlavním problémem pro mne ovšem bude sehnat včas někoho mladšího za sebe do čela Workshopu.