Všechna práva © Interkom 1984 - 2001

       Představením jsem vyrovnal skóre přečtených a v divadle zhlédnutých mistrových děl. Každá z prezentací má něco do sebe, ale stejně mi mistrovi fanoušci občas připadají zábavnější než jeho dílo.

       Já zase na obě konference poslal info o ukončení prodeje IK v Brně. (Kdybych byl jako tolik jiných fanů paranoidní, hledal bych souvislost s tím, že do obou prodejen nosil IK PeS+, a že se takto třeba snaží vytvořit situaci, kdy se s ním nebudou muset potkávat :-)

       29. října mi dorazilo písemné vystoupení klubu Rauko z Fandomu. Jako důvod byl uveden zánik klubu.

       Do tisku odešel IK 10/2001.

       Večer byl v RUR nejen Filip, ale i jeho hrozný pán Pavlovský. Jak jsem později zjistil, dal si zde schůzku s Veverkou (ten trochu zhubnul a stále řve jako strýc Pepin v Postřižinách). Morfogenetické pole nebo jiný čerchmant mělo na svědomí, že jsme se, dokud nedorazil, bavili hlavně o komiksech. Kdosi například (nebo jsem to s vtipností sobě vlastní byl já?) nařkl Filipa, že jinde vyprodané Asterixe získává tak, že pro ně posílá zvláště vybrané sličné brigádnice, které se pak stávají obětí chlípných choutek zvrhlých skladníků...

       Ve Čt 1. listopadu jsem rozeslal upozornění na chystané SSSR. Ivan Kmínek zamluvil hospodu Pod úrovní, kde jsme byli na KJV. Rozeslal jsem pozvánky štamgastům, ať už raritám, či služebně mladším, a na PeSovu radu jsem to zapsal i do kalendáře akcí.

       2. listopadu jsem se sešel s Ondrejem Hercem, dovezl mi pro SFF v Liverpoolu Krutohlava 2000, a pak jsme společně sháněli číslo na Filipa Štěpánka, se kterým měl ještě nějaký kšeft.

       7. listopadu jsem měl dojem, že je mi dnešní datum něčim povědomé, možná bych na to přišel sám, ale už dopoledne se někdo zmínil o lampionovém průvodu...

       V Krakatitu bylo dost rušno, mám dojem, že i kuřáci okamžitě objevili možnost kazit vzduch a akustika byla rovněž dost příšerná, chvílemi nebylo rozumět sousedu u stolu a nemusel to být jen Pavel Weigel, doufejme, že to bylo výjimečné, uvidíme za týden.

       Třebaže to několika pražským raritám (JWP, Fr. Novotnému, O. Neffovi, R. Lipčíkovi) letos nevyšlo, podařilo se přilákat hosty v jiné roky nevídané: Honzu Hlavičku, Iva Železného, Petra a Inku Hanušovi a Ivana Adamoviče a takřka kompletní KJV. Egon ale musel odejít dříve, aby zvládl pořádání Miniconu, ale už je fit, v nemocnici mu řekli, že ho propouští v lepším stavu, než ho přijali (asi na to sami nejsou zvyklí).

       Měl jsem tu čest držet projev na téma oslavenců, nějak jsem to zvládl jen s obvyklou ostudou, a pak jsem se musel na chvíli přesunout do restaurace Sklep, kde se opožděně loučil se svobodou Dawood Hla Shwe. Abych ve své osobě neohrozil noční poutí po Karlíně presidentský úřad, a abych nebyl v pokušení se zdržet dlouho, šla se mnou jako bodyguard Eva, má za sebou už pár semestrů policejní Akademie. Předal jsem Dawoodovi pár dárečků od scifistů, ze kterých jsem sestavil edici „První pomoc v manželství“ (Stručná Kamasutra, Nejhorší blbosti říkají otcové a Zdravý rozvod).

       O přestávce jsem potkal pár dinos, které už vídám jen na conech, Vítína Štacha z Villoida doby bájného Alberta a Pyvose a Pepu Gibu ze scifi klubu (jakjensejmenoval) při pražské VŠCHT, který pořádal první Minicony ještě za totáče na Jižním Městě.

       Po SSSR jsem byl trochu rozlámaný a zase se mi ozval zánět spojivek, a tak jsem poslouchal všechny přednášky se zavřenýma očima, doufám, že si toho přednášející nevšimli.

       Ondřej Neff, Vašek Vlk st. a částečně i historik Jiří Rak, reflektovali probíhající světovou válku s terorismem. Poslední přednášející Jarek Mostecký hovořil o své cestě do Alžíru (islámu se nedalo vyhnout ani zde), neodhadl ale s Egonem potřebnou dobu a tak musel skončit dřív, než se dostal do Tasili.

       Někdy v mezidobí proběhla podpisovka Miroslava Žambocha, nicméně autor na mě nezapomněl a věnoval SF muzeu pamětní vydání svých čtyř povídek mikro1. Dále jsem pro muzeum zakoupil sborník soutěže O cenu Jima Dollara, ale to již bylo u Broncova stánku za 60 Kč.

       Následovalo vyhlášení Ceny Jima Dollara, stejně jako tuším loni propojené s divadelním představením.

       Na film Psi a kočky překládaný Honzou Pavlíkem jsem už nevydržel, nechtěl jsem si odrovnat oči na zbytek víkendu, což jsem pak stejně udělal sledováním Malého velkého muže.

       Večer jsem v Krakatitu viděl při práci Janu Šouflovou, domalovávala draka ve fantasy místnosti (proti původní skice z minulého čtvrtka je čínštější). Líbil se mi, a ocenil jej i přítomný profík Jan P. Krásný. Ten mi pro SF muzeum dal CDčko se svými kresbami, které budou v propagačních materiálech firmy HP.

       Pak jsme odkvačili na soukromnější večírek k Cyrilovi Bromovi. Sezvali jsme obvyklé osazenstvo večírků u Klímů s programem korektur IK. Cyril ještě zlákal Editu Dufkovou (její sestra letos bodovala v Jimu Dollarovi), Ivanu Kuglerovou a Richard Klíčník sloužil jako živá návnada na Terezu Nekovářovou, která se později také na chvíli objevila. Když jsem odcházel, přibyl ještě Ondřej Jireš z Fantasy Planet.