| 10/2001 |
Fandom v datech
(další)
|
(187)
|
|
|
|
Všechna práva © Interkom 1984 - 2001
Hvězdný bulvár
18. září dokončuji Interkom (asi minulý), jde to pomalu, některé slíbené příspěvky uvázly neznámo kde.
Jen vzpomínka na četné dopisy čtenářů, kde to vázne, a představa, že se mi pod okny objeví dav s vidlemi a pochodněmi, mi dodává sílu k další práci.
19. září se po delším čase ozval se VP, absolvoval nějaký seminář o tom, jak se neziskové organizace mohou dostat k penězům. Po plamenné výzvě sepsal seznam pro nás vesměs nesplnitelných požadavků (dotace jsou šity na tělo tělovýchovným organizacím, kde mladí sportovci přispívají na provoz svých trenérů).
24. září se mailem ozvala polská překladatelka a spolupracovnice Fantastiky Joanna Czaplińska. Bude teď s přestávkami cca dva měsíce v Praze.
V Krakatitu veselo, objevil se i David Horák, zaplakal nad cenami komiksů a přislíbil pomoc při tvorbě stránek s výsledky CKČ a Akademie SF.
25. září se po prázdninách uskutečnil opět Večer klubu Julese Vernea. Účast byla hojná, dorazil Pagi s Jitkou Doležalovou jako tuším jediným mimopražským hostem, Vašek Pravda (s budoucí paní Pravdovou, no uvidíme, kdo bude mít alespoň v rodině vždycky pravdu :-)), Gudrun s Keplíkem, Viktor Šanc jako hlavní pořadatel a samozřejmě stálice KJV (Egon, Carola, Petr Brodský, Leo Křížek, kterého jsem zapomněl upomenout o slibovaný článek) a další, z nichž sluší připomenout Jirku Kulhánka a samozřejmě přednášející Honzu Pavlíka a Vlada Ríšu. Honza rozebral mistrovo dílo z hlediska předpověděných létajících strojů a úspěšnosti oněch předpovědí. VR nás oblažil sérií vtipných historek z pilotní školy.
Po první přednášce dorazil Richard Podaný, po druhé Viktor Janiš, který právě dokončil své školní vzdělávání. Je to asi ničím neobvyklá záležitost, ale smekám před Viktorem, který se už tolik let musí živit sám. (Časy se mění, při podobných příležitostech jsme se za totáče stávali lékaři, on je teď lékárníkem:-)
27. září se v Krakatitu objevila Joanna Czaplińska. Probrali jsme otázky česko-polských vztahů a pak jsem ji dovedl do doupěte Neviditelného psa, do knižní kavárny U Rybky (nebo tak nějak, zkrátka v Opatovické ulici). Měl jsem smůlu, že dveře, kterými jsem přišel i odešel byly ty vzdálenější od knih a z mé perspektivy se podnik jevil spíše jako hospoda.
Na zpáteční cestě jsem u Krakatitu potkal Jolanu Čermákovou, Egon ji zapomněl pozvat na KJV v úterý a tak neznala termín příští sešlosti a málem naň objednala SSSR.
29.září (na moje narozeniny) se narodila Eliška Mostecká. Obě holky jsou v pořádku.
Jarek Mostecký
Všem zúčastněným dodatečně blahopřejeme.
red.
1. října konečně vychází IK 8-9/2001. Zastavil se u mě R. Klíčník s Hanou (hrála v prvním Pratchettovském divadle a teď přišla studovat do Prahy), aby pomohli dovléci IK do redakce, nějakým omylem v tiskárně byl ale už snesený, a tak jsme celý večer jen konzumovali ořechy Honzy Macháčka a hráli Melkorovy karty Fans wars (bohužel pravidla k nim přiložená byla k předchozí verzi a tak jsme občas tápali v tom, kdy je bar otevřený a co znamenají nové symboly).
Zastavil se i Petr Habala (jako obvykle mírně nachlazený, český vzduch mu očividně nedělá dobře), donesl
reakci na Viktora Janiše a když odcházel, zmocnil se knihy Morální zvíře. Můžeme se tedy těšit na kvalitní recenzi.
2. října se u mě zastavil Richard Klíčník s nesmělou neofankou K. a donesl mi žádané příspěvky do dalšího IK.
Konečně se mi podařilo předat cenu Istron 2001 šéfovi a majiteli Tritona Staso Juhaňákovi (vedle toho též sponzorovi Akademie a Interkomu). Měl radost a děkuje všem, kteří mu dali hlas a ještě více těm, kdo si knihu i koupili.
3. října dnes má narozeniny Jan „Jam“ Oščádal, snad nezapomenu na blahopřání. Večer jsem v TV slyšel, že Viktor Janiš získal Cenu Tomáše Hrácha, blahopřejeme.
4. října bylo v Krakatitu našlápáno už ve čtyři. Když jsem přišel, neměli si Tom Němec a Martin Šust ani kde sednout. Podělil jsem spravedlivé Interkomy, Albert mi ukázal fotky z Tatraconu (opravdu jsem už tak tlustý?), představil Haně pár přítomných fanů, mezi jinými stále častěji se objevujícího Mirka Žambocha, redakci Laseru, Pagiho a Ivana Adamoviče. Milan Petrák mi slíbil článek o úspěšnosti publikace jednotlivých autorů v našich periodikách. Ivan kupodivu nikam nechvátal, tak jsme si povídali o jeho inzinu.cz, dověděl jsem se, že jsem přehlédl vydání Živlu věnovaného SF, Ivan chválil diskusní skupiny na www.blabla.cz a já na něj valil postřehy získané povětšinou z četby populární evoluční psychologie. Snad jsem ho moc neotrávil. Pak se ještě objevil Leon Křížek (slíbil dodat článek :-) a Helena Šebestová, ale to jsem již spěchal domů.
5. října se na SF konferenci objevil další rozbor (soupis lapsů) nejnovější Ikarie. Pavel Bartoš mi mailoval, že již dostal IK 8-9/2001, výborně, má středeční honička nebyla marná.
6. října se v Chotěboři žení Vašek Pravda. Čest jeho památce. Richard Klíčník se s obětavostí sobě vlastní zúčastnil obřadu a napsal pro IK reportáž.
8. října jsme v RUR blahopřáli Viktorovi k Ceně Tomáše Hrácha. Já jsem přemlouval Jirku Černého k práci na knižním vydání Superseznamu. Honza Vaněk jr. opět nedostal svůj RAMAX a tak nahlédl do překladu Fairylandu a můžeme se těšit na další drtivý rozbor. Jako mimořádnou atrakci jsme vysadili dveře obchodu, strašně vrzaly, a potom si užili spoustu legrace s jejich nasazováním. Eva i Bí se projevily jako zručné pracovnice. Filip ví, nač si je pěstuje.
9. října na SF konferenci zveřejnil Jan Vaněk jr. manifest tlachalismu. Když jsem to četl, připadal jsem si jak sedlák před vraty kostela, na které přibil Luther své teze. Úplně jsem cítil, jak mě tlačí vidle na rameni.
11. října se v konferenci SF klubů objevila upoutávka na Raucon, příliš pozdě, aby mělo smysl ji vkládat do IK.
12 října odjíždíme s Pagim, Jiřinou Vorlovou a Jitkou Doležalovou na Podzimní poradu do Březové. Poslední km jsme se řídili pokyny Honzy Škorpíka, které nemohu neotisknout:
Vážení, silnice Brno – Svitavy je již asi dvě generace uzavřena a ještě dlouho bude (investorem oprav silnice je stát :-( ).
Pro jezdce od severu: ve Svitavách před světelnou křižovatkou (cca 40m) zahnete doprava, 20m oblouk doprava a hned doleva a jste na silnici souběžné s brněnskou. Jedete sídlištěm (opatrně, devět let jsem v něm bydlel), za sídlištěm vlevo Aral, vpravo holobyty, ale Vy furt rovně a za hospodou Sedlovna (je vpravo od cesty, má zbrusu nové dlouhé zdi kolem zahrádky) vyjedete na hlavní brněnskou a po ujetí cca 3 m (ne Km !) jedete v postatě rovně do Hradce n. S. a jím furt rovně směr Březová. V Březové vyjedete před kostelem na hlavní a pak už to znáte (před kopcem doleva hore směr Pohoda).
Pro jezdce od jihu : a/ objížďka vede z Letovic na Poličku, to je na hovno. V pátek odpoledne na silnici Letovice – Březová nemakají, sám jsem to projel (ale nemusíte dojet a můžete dostat pokutu). b/ nevím, ale nejste-li dost otrlí vůči zákazům vjezdů, poraďte se s automapou
Pro jezdce vlakem: žádná změna (pozor na případný čerstvý asfalt při přecházení hlavní tepny)
Pro ostatní způsoby dopravy: viz pokyny pro jezdce vlakem
Neděkujte mi za plánek, neumím ho poslat.
S úctou Škorpík
O poradě snad jinde či později, až vychladnou horké hlavy a Jiřina přepíše zápis, zde jen pár dojmů, které v něm určitě nebudou. Takže opravdu jen neoficiálně:
Letos jsme dorazili takřka poslední, po nás už jen Ivan Aľakša s Heňou, od nich jsme se dověděli, že Šimon nepřijede, je prý v posteli s vi(agrou a )rózou.
Zato se ale objevila Míša v Elle tričku (byla na Tatraconu a Istroconu). Nejprve jsem si naivně myslel, že ji tak strhlo okouzlení naší společností, ale pak jsem si všiml, že místo schůzováním tráví čas ve společnosti Ládi Čermáka.
Ačkoli mi v posledním týdnu nebylo nejlépe, po komunikaci a konzumaci do dvou hodin jsem se v sobotu probudil svěží a celkem smířený s existencí porady. Po dobré a výživné snídani jsme pak s malým zpožděním zahájili poradu. Těsně před tím dorazili od vlaku Ostraváci, buď je ta Ostrava na správném místě, nebo je Březová ideální místo pro porady (příští bude 12.- 14. dubna (4) 2002 a nebude kvůli nikomu překládána).
Do oběda stihli členové Rady informovat o zdravotním stavu Egona Čierneho, pohovořit o své práci od Jarní porady, já o registraci značky Cena Karla Čapka a o stavu fandomové pokladničky. Martin Koutný navrhl pár změn v organizaci CKČ a žádal o jejich schválení, leč obecný názor zněl, že podobné věci jsou zcela v jeho kompetenci a ať činí podle svého uvážení. Někdy potom vzala porada na vědomí vzkaz Přemka Houžvičky, že davá svou funkci tiskového mluvčího k dispozici. Přítomní to ale vesměs pochopili jako rezignaci a po řadě špatných zkušeností (nejen s Přemkem H.) bylo rozhodnuto funkci dále neobsazovat s tím, že Rada (odnese to hlavně Pagi) vypracuje seznam doporučení (v podstatě metodiku), jak by se kluby měly prezentovat směrem k veřejnosti.
Vašek Pravda pak informoval o stavu příprav na Eurocon/Parcon/Avalcon 2002. Bohužel, jak už je naučený z conů, kde na toto téma již zhruba rok přednáší, vzal to z gruntu a chyběly jen diapozitivy. Když měl později specifikovat, jaké změny by fandom měl podstoupit, aby se stal akceptovatelným partnerem v grantových řízeních, nedostávalo se času ani trpělivosti posluchačů a pokud jsem něco nepřeslechl, porada skončila bez vyjasnění tohoto bodu. (Nicméně několik delegátů se mi svěřilo, že i kdyby mělo dojít jen na minimální verzi Vaškova programu, evidence, členské příspěvky a legitimace, zažili by asi lynčování na vlastní kůži).
Ale to předbíhám, ještě nedošlo ani na oběd. Před ním byla ohlášena volba Rady čs. fandomu pro další rok. Dosavadní členové rady projevili zájem kandidovat i v dalším období a Ifan donesl dopis nepřítomného Pepy Vašáta, že to rovněž ještě jeden rok zkusí.
Po obědě a volbě zůstala Rada v takřka identickém složení, jen Pavla Mikuláštíka nahradil Čestmír „Rybka“ Dolejšek. Část fanstva byla trochu znechucena Vaškovými argumenty a žádala, aby v Radě byli proporčně zastoupeni nejen neofani, ale i další národnostní menšiny, všechna pohlaví a sexuální orientace.
Pak probíhalo vyjasňování stanovisek u baru, jen malý příklad dialogu, kdy VP nepředloženě položil řečnickou otázku:
VP: Přece si nemyslíte, že jsem takový blbec.
Draha: Vašku, tys takový vůl, že si to nikdy nebudeš umět ani dost představit.
Pro nedostatek místa (a stejně si již nic víc nepamatuji) přeskočím hned na sobotní večer. Rozloučili jsme se s Brňáky (Mirek Dvořák tentokrát nic nezapomněl) a Jiřinou a věnovali se poporadním radostem s lahví, kytarou a kartami, které jsou pro většinu účastníků na poradě tím nejdůležitějším.
V neděli ráno, po snídani, na které se obvykle dořeší, nač v emocemi zmítané poradě není čas, jsme se s Láďou Čermákem místo Jiřiny vydali krásným podzimním počasím a krajinou do Prahy.
16. října jsem se v RUR zdržel jen krátce, kvačil jsem k Pagimu, kde nocoval Igor Melicherčík, takto jedna z vůdčích duší Tatraconu. Bohužel jsem se to dověděl až těsně před poradou a tak už každý měl nějaký program a nakonec jsme byli s Michaelou jediní hosté, kteří u Pagiho nespali.
18. října jsem v Krakatitu velmi rád popatřil na Egona Čierného, již z nemocnice po infarktu propuštěného. Vítej zpátky, Egone. Pak se tam objevil Netopejr a „Hibi“ Matějíček, domlouvali podrobnosti vydání knihy esejů o SF a fantasy z pera českých myslitelů. No, uvidíme. Dorazil i Tomáš „Laser“ Jirkovský, Cyril Brom, ten se po delším čase vrátil z Německa, a Richard Podaný. S ním jsem se chtěl po Krakatitu, mimochodem v poslední době stále nechutněji našlapaném, už aby jej Vlasta rozšířil, odebrat na menší redaktorsko-překladatelský večírek, ale něco mu do toho vlezlo. Jolana zase onemocněla chřipkou a Joanna Czaplińska odjížděla na víkend domů do Polska. Nakonec jsme se sešli jen v intimním kroužku s Viktorem Janišem, Richardem Klíčníkem, Hanou a Honzou Vaňkem jr. Richard se ujal role hostitele a ze všech sil se snažil nahradit péči, na kterou jsme si zvykli u Vilmy. Viktor četl úryvky z nového románu Jana Jandourka, já hovořil o svých amatérských výzkumech na poli statistické analýzy beletristického textu a ukazoval Melkorovy karty a večer byl náhle kratší, než nám bylo milo.
19. října se u mě zastavil Marcel Arbeit, tahoun velezáslužného projektu Bibliografie americké literatury v českých překladech. Teď pracuje na jejím rozšíření i na oblast novin a časopisů, což je pro SF, alespoň podle mého, ještě důležitější.
21. října jsem se vrátil ze setkání spolužáků po 30 letech (ano, ještě jich pár žije) a volal mi Richard Klíčník, proč neslavím narozeniny s Martičkou rozenou Laser Šebestovou. Venku bylo hnusně, já po cestě zmlácený a k Peťovi je to s průměrným čekáním skoro hodina. Zase budu litovat, že jsem u něčeho nebyl.
22. října se RUR změnilo na centum boje se štíhlou linií. Tolik zlatých piškotů jsem pohromadě ještě neviděl. Opavia by nám měla dát nějakou velkoodběratelskou slevu. Filip mi zapřel, že má Tkalce gobelínů od Eschbacha, ale když odešel, našel jsem je v poličce pod E. Ptal jsem se Bí, zda je třeba platit i za knihy, které úředně v obchodě nejsou, a došli jsme k truchlivému názoru, že ano.
Pokračování příště