Všechna práva © Interkom 1984 - 2001

Jedu ráno do práce, v tom se dnešek nijak neliší od jiných dnů. Vytáhnu z kufříku Teorii memů od Susan Blackmoreové (Dracon a tím i přednáška na něm se blíží), když si ke mně přisedne děvče a začne číst Diamantový věk. Když jsem si pak v metru sedl vedle vousatého mladíka začteného do letošního Mloka, rozhlédl jsem se po vagónu a všiml si, že všichni ostatní čtoucí žmoulají Super nebo zadarmo rozdávané Metro.

       Nejsem ten pravý pro průzkumy veřejného mínění (a SF jehovista ve mně je rovněž nějak unavený), abych se dotyčných zeptal, jak se jim jejich čtivo líbí, či jak k němu přišli, zda náhodou, nebo zda je preferují a jsou vlastně fany.

       Já ostatně během cesty četl vedle Teorie memů i Respekt, a nechystám se vstoupit ani do Královské společnosti nauk, ani do ODS či 4koalice.

       Napadá mě otázka, zda nás dotyční fanoušci za něco podobného nepovažují. Možná, že spoustě čtenářů SF chybí společnost, kde by si o své zálibě mohli popovídat, ale možná je sami odrazujeme svou nepěstěnou image.

       Na druhé straně, doba „ilegality“ je dávno za námi, dnes má snad každý hned několik způsobů, jak nás kontaktovat. Jen musí nabýt dojmu, že mu fandom může něco přinést.

       Když jsem se večer vracel domů, napadlo mě, kde mají fandom a „pouzí“ čtenáři SF shodné zájmy. To, když jsem si naopak já přisedl ke čtenáři SF, tentokrát ale šlo o produkci neblaze proslulého AG Šuntu, dnes snad Banshies.

       Ekonomická věda (skutečné vědy odpusťte) říká, že za určitých podmínek špatné zboží vytlačuje z trhu zboží dobré, stejně jako špatní vydavatelé orientovaní jen na maximalizaci zisku vytlačují ty, kteří jsou ochotni investovat do redaktora a překladatele a následně pak samozřejmě špatní překladatelé vytlačí ty lepší. Tady si myslím, že nám neviditelná ruka trhu nepomůže. Nerozhoduje kvalita výrobku, ale kvalita distribuce.

       Když jsem na BBC slyšel, jak Její Veličenstvo Alžběta II. řekla v souvislosti s terorismem, že k vítězství zla úplně postačí, když slušní lidé zůstanou s rukama v klíně, opět jsem si vzpomněl (asi trochu nepatřičně) na naše malé domácí zlo.

       Bude to znít trochu trochu bombasticky a trpícím obětem i neuctivě, ale vydavatelé pravidelně nominovaní na Koniáše (AG Šunt ve všech jeho mutacích, Návrat, Perseus) jsou pro mě něco jako šiřitelé duševního antraxu.

       Na Miniconu si Ondřej Neff a Ivan Adamovič vyjasňovali své chápání pojmu zla. V abstraktní rovině si netroufali něco takto označit. Nerozumím machinacím našich politiků a nemám dost informací, abych označil svaté a ďábly mezi nimi, nevím, co se honilo hlavou vrahům z NY, ale ať už výše zmínění kazí knihy z hrabivosti nebo neumětelství, je to zlo, se kterým se setkávám nejbezprostředněji a jediné, proti kterému se alespoň mohu snažit něco dělat.

       Nedávno jsem četl v Ramaxu recenzi na 11. díl fantasy Víra poražených vydaný Classicem, Ondřej Jireš se nemohl rozhodnout, zda je dobře nebo špatně, že se překladu opět ujal překladatel prvních čtyř dílů a vrátil se k původním názvům a pojmům. Trochu mě to rozzlobilo a pak rozesmutnilo.

       Já vím, že Honza Vaněk jr. by mi řekl, že mi to patří, když čtu věci od přispěvatelů Fantasy Planet, navíc týkající se spotřební (krmné) fantasy, ale stejně by mi připadlo logičtější před celým cyklem čtenáře varovat (už když došlo k první nekonzistenci v překladu) a doporučit díla, potažmo jejich překlady, které nejsou tak zmrzačené. (Když Ivo Reitmayer dostal k překladu pokračování Hyperionu, přestal jsem je číst i kupovat, stejně jako Gibsonovy knihy vydané v Návratu nebo Spasitele Duny v překladu pana Bojara, tady se mi to dokonce vyplatilo, už existuje nový překlad V. Volhejnové.) Přece ani knihožrouti, pro které jsou ony mnohadílné tasemnicovité série určeny, nestačí ve svém krátkém lidském životě přečíst všechno. Tak proč si nevybírat věci, kterým vydavatel/překladatel věnoval náležitou péči?

       Možná, že v oboru, který preferuje O. Jireš, už žádné takové nejsou a že jsme zde už prohráli a mizerné zboží již dobré vytlačilo.

       Ale jsou i jiní čtenáři (dva jsem potkal) a ti by se měli zamyslet nad tím, jakou SF chtějí číst. A fandom by měl pomoci k tomu, aby i jejich hlas měl nějakou váhu.