Všechna práva © Interkom 1984 - 2002

Dříve než se v recenzích ve dvou větách věnovaných kritice překladu dočtu něco na způsob „překlad je celkem slušný, nicméně VJ se měl aspoň trochu zamyslet nad vhodností českého názvu Asimovova díla,“ musím předeslat toto: jsem si vědom, že na Slovensku vyšla Foundation jako „Základňa“, jsem si vědom toho, že Smékal v ineditním překladu pro AF 167 rovněž zvolil pojmenování Základna. Celý cyklus Foundation ovšem vyšel v Čechách pod názvem „Nadace“ a proti takové síle překladatelské tradice se těžko bojuje (Tolstoj také napsal „Válku a mír“, nikoli „Vojnu a mír“; známý Stendhalův román se má jmenovat „Červená a černá“, ne „Červený a černý“ – nicméně žádný nakladatel je v těchto podobách nevydá.)

       Jenže já s tradicí ani bojovat nechtěl. Anglické slovo Foundation je totiž inherentně DVOUZNAČNÉ: znamená jak základnu, tak nadaci. A Asimov ho samozřejmě použil v obou slova smyslech: Terminus je naoko zřízen jako Encyklopedická nadace připravující Galaktickou encyklopedii, zároveň je ovšem skrytou základnou, z níž se do Galaxie bude šířit vědecký pokrok. Protože v češtině neexistuje slovo, v němž by se skrývaly oba významy toho slova, stojí překladatel před nelehkou, přímo Sofiinou volbou: jeden význam bude muset obětovat (alespoň v názvu; pak se mu už nabízejí jiné překladatelské strategie). Argumentaci tím, že Asimov něco vybral, musím odmítnout jako irelevantní – Isaac jednak zapomněl na původní dvojsmysl, ale hlavně: nemá do toho příliš co mluvit, překlad názvu je vždy v kompetenci překladatele, neboť autor nikdy nemůže odhadnout důsledky své volby, obzvláště v slovanském jazyce.

       Pro „Nadaci“ jsem se rozhodl ze tří důvodů – prvním je již zmíněná překladatelská tradice (koneckonců i Neff v doslovu k Duně v roce 1988 mluví o cyklu Nadace). Druhým je jisté ozvláštnění – slovo Základna je obyčejné asi jako anglické „base“, Nadace nikoliv (dost dobře si umím představit, že na Terminu by tento název používali už ze síly zvyku, i kdyby jim Hari Seldon po padesáti letech oznámil, že jsou spíš tou základnou). Třetí důvod je lingvistický a závažnější: angličtina je jazyk analytický, čeština flektivní. Jako překladatel musím odvodit i podobu přídavných jmen: a tam bych se dostal do pasti jako Jindřich Smékal: tvary jako „základnovský letopočet“ či „základnovské lodi“ považuji za skutečně nešťastné, ba skoro směšné. Ač budu stejně jako Smékal častěji používat přívlastek neshodný (tj. „letopočet Nadace“), ponechávám si zadní vrátka v podobě slůvka „nadační“, které je dávno zavedené.

       Opakuji: ani Nadace, ani Základna nejsou stoprocentně správným řešením; stál jsem před forsythovskou „ďáblovou alternativou“ mezi špatným a ještě horším. Doufejme, že jsem si vybral dobře (nebo špatně: jak je komu libo).

       

Redakční PS: Zdá se, že Nadace se proti všem předpokladům slušně prodává, možná se tedy dočkáme i dalších dobře přeložených dílů.