Všechna práva © Interkom 1984 - 2002

       Není mnoho slov, ve kterých by bylo tolik historicko lingvistické komiky jako v tomto. Nerozborný není primárně český výraz, nicméně je převzat od jazyka blízce příbuzného, takže jej intuitivně snadno vstřebáváme. V době svého největšího rozkvětu znamenal něco jako nenarušitelný, nezničitelný. Nerozebratelný. Nerozborné bylo ještě před patnácti lety například přátelství československého a sovětského lidu. Dnes není ani to přátelství ani československý ani sovětský a když už jsme u toho, vlastně ani lid. Všechno se rozdělilo na (zatím, jakž takž) prvočinitele.

       Spojka éa` zůstala a znamená totéž, co za komunismu. Máme se tedy o co opřít.

       Za nerozborné můžeme pojímat i něco, co nejde rozebírat. Tedy nejen že to nelze rozebrat, ale vlastně na tom nelze ani provádět činnost vedoucí (v případě úspěchu) k rozebrání. Což byla za komunistické diktatury smutná realita. Nebylo možné rozebírat takové věci jako československo – sovětské přátelství (nebo internacionální solidaritu pracujících či hráz míru, když už jsme u toho) a zůstat bezúhonným človíčkem s bezúhonnými měšťáckými neřestmi jako je lenošení v pracovní době a večerní pivko. Takový rozbor, pokud už k němu došlo, musel být konstruktivní.

       Zkrátka, rozebírat nerozborné je činnost vedoucí k objevování stále nových paradoxů. Přesto bylo tenkrát různých rozborů dost a dost. Ty politické byly většinou k smíchu, někdy z nich šla hrůza (Jak je vidět, ono se toho v posledních letech zas tolik nezměnilo.). Mluvnické a jazykové rozbory ve škole byly jinačího kalibru, přípony, přísudky, přívlastky a pády ústící nejednou až do číslovky 5 znamenaly téměř pro všechny nemalou hrozbu. Ne každý dokázal odhalit holou větu, stejně jako dodnes nedokáže každý odhalit význam politické promluvy. Vyžaduje to kumšt svého druhu, stejně jako ho vyžadovala rozborka a sborka samopalu. A kruh se nám uzavírá, protože některá přátelství trvají do té doby, dokud fungují samopaly. Stejně tak některá slova, která, byť významově jasná, jdou proti duchu lidí.

       Neboť (pozor, přijde moudro) nerozborné jsou věci jenom do té doby, než je někdo rozebere.

       Tak se to stalo například i ekonomice socialistického státu, v závěrečné fázi reálného socialismu vydané všanc zlodějům a zlodějíčkům nejrůznějšího kalibru i jazyka. Někdy si říkám, co vlastně drží tu naši novou republiku pohromadě. Že by spojka éa`? Doufejme, že je nerozborná.