| | 7/2001 | |
Fandom v datech
(další)
|
(185)
|
|
|
|
|
Všechna práva © Interkom 1984 - 2001
Hvězdný bulvár
31. května jsem dal přednost svému profesnímu růstu a žranici před návštěvou Krakatitu, SF bozi mě za to potrestali nenadálou návštěvou Martina Šusta, kterého jsem tím minul.
31. května se sportovně zdatní zástupci Pochmurné neděle a její příznivci zúčastnili turnaje v petanque. Na počátku brněnský primátor otevřel nové hřiště pro tento sport, zasadil strom a pronesl řeč. V následném turnaji se špičkovými hráči petanque nebylo družstvo Pochmurné neděle ani jednou poraženo a patrně jen déšť zachránil profesionály od potupné porážky. (M)
1. června mám skoro dokončený IK, leč Felix má odpojené telefony a nebere mobil.
2. června se mi ozvala naše čtenářka Jana Oliveriusová z Denveru, nyní tam studující, možná v ní získáme dalšího zahraničního dopisovatele.
6. června Felix se zase našel, IK vyjde 11. 6. (doufejme).
7. června jsem zašel do Krakatitu o něco dříve, následkem čehož jsem se minul s Frantou Houdkem, který donesl další kapitolu Časem s vědou. Nechtěl jsem se tam zdržovat příliš dlouho, něco mi říkalo, že by Michaela mohla chtít oslavovat 17. výročí našeho šťastného soužití, leč pak se tam objevil Jaroslav Olša jr., celý žhavý na informace z fandomu a okolí. Odtáhl jsem ho tedy sebou do RUR a jak by napsal parlamentní zpravodaj jejich excelence pak strávili čas plodnou výměnou informací...
Když se JOjr dověděl, že už mám doma Bibliografii amerických překladů, nedal jinak, než že mě doveze domů a když jsem viděl, jak se s ní mazlí, neměl jsem to srdce mu ji ne(pro)dat. (Vy byste to také nedokázali.) Protože, ale nějakým nedopatřením bibliografie objednaná původně pro něho, dodnes nedorazila, zbyly mi jen oči pro pláč.
8. června Felix se zase ztratil, má odpojené telefony a nebere mobil, no snad jsem se už dost poučil.
9. června si brněnští SF borci dali partičku petanque. Popíjelo se červené víno, klábosilo se a ani sport nepřišel zkrátka. Oddychové odpoledne pak ještě někteří zakončili na kulečníku. (M)
10. května u Jolany proběhla generálka famózní hry Stráže, stráže! Nechal jsem se odradit drobnými přeprškami a byla to, alespoň doufám, má největší chyba v tomto roce. Samozřejmě, že nejlepší zábava začala až po zkouškách ukončených deštěm.
11. června jsme se pokusili vydat Interkom 6/2001, leč žárliví bozi a nespolehlivý Felix chtěli jinak. Tak jsme v malém hloučku, Cyril Brom (mezi dvěma pobyty v cizině), Pavel Dobrovský, Honza Macháček, Jana Šturmová, Honza Vaněk jr. a já, museli sníst dobrot pro mnohem více předpokládaných pracovníků.
Honza nás bavil svým pojednáním o chybách v překladu povídky Příběh tvého života, která vyšla v březnové Ikarii, můžete jej nalézt v Ramaxu 6/2001.
Dočetl jsem Emancipátora II, řekl bych, že je (ještě) lepší než jednička, a začal jsem číst Čarovný svět Henry Kuttnera. Pohádka mládí, přesto, že se mi zdá, že Pavel Medek ještě nedorostl některým jemnostem Kuttnerova stylu, doporučuji tuto knihu našim mladým autorům jako povinnou četbu. Demonstruje jakou výhodou je pro spisovatele vzdělání, když rozumím dobře (alespoň) jedné věci, nějak se vyznám i v ostatním světě (to se nedá nahradit žádným televizním kursem kung-fu).
14. června se chystám do RUR a volá PeS+. Hovor trval právě tak dlouho, aby začalo pršet. Neviním ho z ničeho, ale také máte s některými lidmi zkušenost, že se v jejich okolí nějak zvyšuje pravděpodobnost nehody? V Krakatitu jsem poseděl s Pagim a Přemkem Houžvičkou, ještě byl nažhaven z nařčení, že sabotoval vyhlášení Akademie. Míla Linc mi představil nového šéfa Trolíka a pohled na Tomáše Němce mi připomněl, že bychom něco měli dělat pro sbírku povídek Zdeňka Páva. Později ještě dorazil Netopejr, ale to už jsem byl na odchodu. Zítra se tam musím vydat znovu a odvléct do SF archivu Cenu Karla Čapka, která na mě čeká ve skladu.
V RUR se Egon se chlubil obálkou tuším, že na dalšího Žambocha, Milan Fibiger je čím dál lepší.
Přečetl jsem si publicistickou část Ramaxu a dost se pobavil nad debatou Valina – Kocourek, dopředu ochytřen článkem Honzy Vaňka.
16. června jsem zanesl do seznamu účastníků cca 80 letošních zájemců o Cenu Karla Čapka. Kdysi to pro mě znamenalo několik hodin otrocké práce, přestože nyní jde o počet skoro pětkrát menší než v dobách největší slávy, i tak mi to zabralo víkendové dopoledne. V několika případech se v soutěži objevuje již druhá generace, musím tedy podle data narození zajistit, abych případné vavříny nepřipsal mylně otci (matce), potažmo synovi (dceři). Pokusím se podobně jako v Krutohlavu o nějaké statistické vyhodnocení těch takřka dvou tisíc psavců.
16. června se do brněnských kin (aspoň do těch normálnějších a ne do multiplexu) vrátila mumie ve filmu s originálním názvem „Mumie se vrací“. Jak už bývá u pokračování zvykem – více padouchů, více triků, méně překvapení. Přesto je to stále zábavná pouťová atrakce s minimálními požadavky na intelektuální rozbory a vciťování se.
Marvin
18. června obnovuji staré kontakty, nějak dolezu na osvitku k Nuseláku a dávám do výroby Interkom. Snad tedy vyjde 25. června. Bude to sice dražší, ale opět půjde tisknou fotky.
19. června mě Piter upozornil na diskusi o Akademii na Průvodci. Z většiny příspěvků čišela neinformovanost i ve věcech, které jsou roky vystaveny na webovém IK. Když jsem se v tom duchu vyjádřil, uvrhl jsem asi Pitera do stavu naštvané zádumčivosti. V tomto nebo příštím čísle doufám naleznete kompletní seznam aktivních akademiků. Nicméně požadavek na zveřejňování konkrétního hlasování každého akademika ve všech kategoriích, který by prý snad diskutující uznali jako krok ke zprůhlednění temných rejdů uzavřené skupinky zkorumpovaných kamarádíčků opomíjejících vkus skutečné čtenářské masy (spokojeně si rochnící v produkci AG Šuntu a Persea), mi připadá technicky nerealizovatelný. Alespoň já nemám čas a znalosti někde na webu přehledně reprezentovat 4-rozměrnou matici výsledků o velikosti 6x150x20x6. A to je jen jednodušší část, druhé kolo, co když bude touha i po zveřejnění prvního kola, to z tohoto hlediska ještě náročnější.
20. června si ti nejskalnější brněnští filmoví fanoušci (zvláště ti s lepší pamětí) nenechali ujít Tarkovského Solaris. Proti Stalkerovi je to skoro akční film. (M)
21. června mi v Krakatitu Pavel Weigel ukázal fotky z Lemovské výstavy v Klementinu, poseděl jsem s Janou Rečkovou a Editou Dufkovou, u pultu jsem nechal materiály pro J. Olšu jr., Přemkovi jsem nabídl rozeslat s Interkomem nějakou upoutávku na Parcon, leč dověděl jsem se, že dva pracovní dny a víkend jsou příliš krátká doba, aby mi stihli něco připravit. Asi si to budu muset natisknout sám, jen nevím, jestli někde najdu nějaké propagační materiály Pconu, které bych opsal. Chystám se odejít, zahlédnu ale Netopejra a dám se s ním do řeči, venku mezitím spouští déšť. Karel mně nabídl porotění v soutěži Edieho Krígla, došlo cca 18 povídek a některé se prý dají číst. Mezitím přestalo pršet a dorazila Jolana, v přízemí Krakatitu se houfují aktéři velkolepého prattchetovského představení. Mám dojem, že poměr délky zkoušek ku vlastní realizaci brzy dosáhne 50 : 1 (pokud se bude hrát jen jednou, a dostat takový ansámbl na jedno místo dvakrát je zcela nemožné). Než se s Jolanou dost přivítám, déšť zase spustí. Slibuji, že se v neděli pokusím dostavit na zkoušku a déšť po chvíli ustává. Zvedám kufr, blíží se ke mě Richard Klíčník, asi mi něco chce. Bacím ho cihlou a rozeběhnu se do RUR, než zase začne pršet.
V RUR jsem zakoupil nového Feintucha. Doma se mi pak oň poprala žena s dětmi. Protože jsem nevěděl, jak by potyčka dopadla, kdybych se přidal, tak jsem jako moudřejší raději ustoupil a čtu teď Mistra a Markétku.
22. června jsem opět zaskočil do Krakouše a byl odměněn zbrusu novou Fantázií.
23. června Vorvaňcon-Piraňcon nejde slovy vylíčit, snad si čtenáři udělají představu z programu conu:
VORVAŇCON 2001 – Piraňcon – 23.6.2001
PROGRAM:
13:30 Start prezence
14:00 Slavnostní zahájení
15:19 Představení dobrovolných potápěčů
15:49 Baywatch promotion
16:57 Společné focení
17:23 Prohlídka ostatku ZOO
19:00 Slavnostní závěr conu
KLUBOVNA KROUŽKU MLADÝCH TERORISTŮ
15:00 Alternativní konec Titanicu (Piranic)
16:00 Piraně
17:30 Piraně II
AKVÁRIA, VIVÁRIA A ČVACHTÁRIA
15:00 Módní přehlídka
16:00 „Achab by jen zíral“
17:30 Holka modrooká
24. června jsem si dopřál návštěvu zkoušení Stráží na zahradě u Jolany. Jako vždy u Čermáků jsme si všichni užili obětavé pohostinnosti, s Dárečkovou pomocí u grilu byl stůl zaplavován kuřecími, vepřovými a hovězími plátky ve výborném koření. S pomocí nože Honzy Kantůrka jsem do sebe nacpal exemplář od každého druhu. Úplně jsem zapoměl na svou dietu (ona ale nezapoměla a v noci mi to dala sežrat). Netopejr se pochlubil obtahy komiksů, které se chystá vydat (South Park je proti nim nedělní škola). Vlasta Talaš přišel v plné zbroji, Jana Šturmová rovněž zkoušela v kostýmu, zato Karotka předváděl striptýz (tedy až při pokusu dostat se do civilního odění). O zábavu se starali i tři zúčastnění nejlepší přátelé člověka: Daisy, Eda a domácí Bert.
Průběh vlastních zkoušek trochu narušil konflikt mezi subretou Ivanou Kuglerovou a režiserem Klíčníkem. Vzpomněl jsem si, jak o podobných konfliktech hovořila divá diva Julia Migenesová a zalitoval jsem, že to Richard asi neslyšel. Po domluvě přítomných, zvláště Netopejra, který využil své optické seniority v našem hloučku (přitom je skoro o rok mladší než já), se obě strany usmířili, a scéna s replikou Vaška Pravdy byla odzkoušena. Přítomní znalci pak usoudili, že Richard nedocenil ženskou složku Ivaniny osobnosti (ve fázi výčitek používala argument, že ztratila hodinu, protože zkouška měla zpoždění, přitom sama dorazila o dvě hodiny později a po zkoušce setrvala ještě hodinu v družném kroužku, zkrátka ženská se vším všudy, i když to občas maskuje).
Na chvíli se zastavil Ivan „Gentleman“ Straka, ale hned zase vyrazil a vzal pár účinkujících domů svým autem. Rovněž jsem nevydržel dlouho a když jsem před osmou odcházel s Veronikou Kvapilovou, zůstali Čermákovi na zahradní spoušť sami.
25. června snášíme IK 6/2001. Vedle obvyklých pracovníků dorazil po šichtě v Pavlovského knihkupectví i Filip Gotfrid s Bí a Danou. Protože snášecí schůzky v redakci už neobsahují práci pro poštu, po úvodní půlhodině běhání okolo stolu (nebo tak nějak) jsme se již věnovali jen komunikaci a konzumaci.
K ránu mi pak bylo krutě mizerně a podezíral jsem se z nemírnosti v požívání křupek, leč ostatním bylo OK a v práci jsem se dověděl, že kolega měl podobné problémy a společně jsme prokleli hospodu Pod Jindřišskou věží a její svíčkovou.
26. června měl narozeniny ON a KJV pořádal večer pro členy a jejich hosty. Vzhledem ke svému zbědovanému stavu jsem raději zůstal doma, snad nám poreferuje někdo šťastnějšího osudu.
Egon rozeslal oznámení: Na rytíře Řádu fantasy jsou pro rok 2001 nominováni: Rastislav Weber, Zdenka Lukovska, Duro Cervenak
Všichni tři za své práce v soutěži O nejlepší fantasy 2001 budou pasováni na rytíře Řádu fantasy na Parconu 2001 v sobotu 7. 7. 2001 večer. Mezi nimi potom bude vybrán vítěz celé soutěže, který obdrží titul Nositel meče a dostane funkční meč.
Za poroty klubu 451°F a KJV
27. června jsem se stavil u Netopejra a vyfasoval jsem paré povídek Ceny Edieho Krígla. Hned první, tipoval bych, že od Hvoreckého, se mi dost zalíbila.
28. června jsem měl v Krakatitu schůzku s Frantou Novotným, chtěl jsem s ním zajít do nového doupěte Neviditelného psa, leč ON se ten den neměl dostavit a tak jsem zůstal s Richardem Podaným, Netopejrem a Katrin. Byl to večer plný nečekaných setkání, postupně dorazili Ivan Adamovič a Kmínek, u baru se prokmitl Jarda Jiran. Když zmizel, zeptal jsem se Přemka Houžvičky, zda s ním stihl probrat účast na knize SuperMaxiMlok. Přemek byl tak zabrán do jednání s nějakým jurodivým sběratelem, že se ani nešel podívat, zda JJ není ještě dole. Když jsem odcházel JJ, se ještě hrabal v knihách. Požádal jsem jej, aby se zastavil u Houžvičky, a odešel s tím, že pro věc nemohu udělat více (Přemku, toto je poslední výstraha).
V RUR jsme dooslavili tajné Filipovy narozeniny a já se poprvé podíval na novou Ikarii sázenou v QuarkXPressu. Vypadá jako Reflex vytištěný černobíle opilým tiskařem. Konečně má úvozovky místo značky palce (alespoň pokud autor dodá text v T602, pokud jako Engliš odevzdávají texty ve Wordu, místo českých úvozovek se můžeme potěšit anglickými).
Dlouho jsem dumal nad logem Rozletu a Soutěže o 6. až 26. místo, nápis je na podkladu připomínajícím knír, protože ale jediný vousatý člen redakce má pouze knírek, usoudil jsem, že by to mohla být křídla Ikarova. Podrobnějšího rozboru se asi dočkáme z pera JVjr, jenž celou cestu z RUR ve svém výtisku cosi zuřivě podtrhával.
29. června jsem z Denveru dostal cestopis naší nové dopisovatelky Jany Oliveriusové.
V Brně dávali film Kostka taky někde jinde než v drahém a vzdáleném multikině. Do uměleckého kina Art se tedy vypravila skupina fanů, aby na místě zjistila, že kvůli poruše potrubí (asi je promítačka vodou chlazená) se ani tentokrát na Kostku nepodívají. Filmuchtivá část zkusila jít na Bílou vdovu, tu taky nedávali a tak skončili na Quills – Perem markýze de Sade. Jít do kina je někdy opravdu utrpení. (M)
30. června se uskutečnil další mač v petanque a večer byl zakončen kulturně: na filmu Ve stínu upíra, svérázné to poctě klasickému němému snímku Nosferatu. (M)
30. června jsem s Vlastou Talašem navštívil Teodora Rotrekla. Cestou do Horního Bezděkova jsme zabloudili stejně jako před lety, kdy s námi jela tuším Jolana. Bezděkov se za tu dobu změnil (na jeho okraji vyrostl hotelový komplex velikosti menšího JZD, zjevně zařízený pro neřesti všeho druhu. Teodor je naštěstí stále stejný. Prvního mu bylo sedmdesát osm a musel jsem mu závidět jeho vitalitu. Protože jsme vlastně přijeli pro obrazy na parconskou výstavu, měli jsme jen málo času na povídání a spíše jsme se probírali Teodorovými sbírkami. Ženy jsou stále jeho inspirací a myslím, že se to nakonec projevilo i na našem výběru.
5. července se v rámci přípravy Parcon opět hrál petanque. Zápas byl předčasně ukončen zabedněným individuem s bubínkem, jehož idiotské plácání přimělo hráče nejprve k úvaze o použití železných hracích koulí jako zbraně a posléze k morálnímu vítězství spojenému s ústupem. Ústupová cesta vedla nakonec přes restauraci G+1. (M)
13. července – kdy jindy jít na film se sloganem „Užijte si pěkný konec světa!“ než v pátek 13.? Výprava byla opravdu početná (11 fanů) a film Evoluce se ukázal být mimořádně zábavný (dokonce zábavnější než Shreck). A navíc jsme se poučili, jak je důležitá péče o vlasy při boji s mimozemskými nestvůrami.
14. července předchozí den jsme se po kině domluvili na již tradiční petanque. Hrálo se nejprve třikráte „téte a téte“ (jeden proti jednomu, každý má tři koule) a potom dvakráte „triplettes“ (dvě družstva po třech hráčích, každý má dvě koule) a to vítězové proti poraženým. Vítězové logicky obě finále vyhráli, přičemž první dokonce bleskovým 13:0. Netřeba zdůrazňovat, že jsem byl ve vítězném družstvu. Jako občerstvení se podávalo lehké červené víno a báječný vychlazený meloun. (M)
5. června Parcon 2001, ale o tom jinde.
8. června odjíždím na dovolenou do Krkonoš, smiřuje mě s tím jen vědomí, že v tom nejsem sám, jak jsem se na Parconu dověděl, Pavel Mikuláštík bude v tu dobu v Peci a Milan Verner ve Vrchlabí, (já ale bohužel ve Špindlu).
19. června jsem zase v Praze a spěchám ohryzán špatným svědomím, že ještě nemám svůj článek o Parconu do RUR, nejsem, jak se bohužel ukázalo, jediný, kdo nestihl příspěvky pro tento IK, Filip Gotfrid nenapsal nic o Parconu, od Jiřiny a Lea Křížka rovněž nic v poště a a překlad recenzí rovněž ještě není zkorigován. Vypadá to, že bude nutné vydat dvojčíslo.
26. července bylo v Krakatitu docela příjemně, Jana R. šířila svůj obvyklý jemný opar deprese, bavorák měl správnou teplotu (ne jako minulý čtvrtek), Egon mi ukázal další výbornou obálku od Milana Fibigera, Míla Linc přivedl mezi scifisty svou přítelkyni, přítomní autoři se vrhali na korektury Interkomu, aby zjistili, kolik bodů dostali... Pagi pak převzal od Pořadatelů Parconu poplatek za použití jeho značky. Díky přátelé.
Zato když jsem se zpožděním dorazil do RUR, našel jsem jen hlouček nejvěrnějších na chodníku. Filip má dovolenou a falešný knihkupec je po šesté vyhnal.
Pokračování příště
