Všechna práva © Interkom 1984 - 1993

       

       Pracovní návyky

       Všechny velké myšlenky pocházejí z podvědomí. Musíte své podvědomí přimět, aby vám předalo svůj obsah ve chvíli, kdy hodláte pracovat. Když budete každý den sedět ve stejné době na stejném místě, podvědomí začne spolupracovat.

       Začněte tím, že si zvolíte jednu hodinu denně, během níž budete pracovat. Dělejte to každý den na tomtéž místě. Pokud vás nic nenapadne, zůstaňte prostě sedět a zírat na svůj zápisník nebo na obrazovku počítače - i kdybyste měli zírat celou hodinu. Mozek nenávidí prázdnotu. Jakmile to začnete trénovat, vaše tvořivost se uvolní.

       Když hodina uplyne, přestaňte. Teprve když získáte rutinu a budete mít úspěch, zvyšujte čas, který strávíte „v práci“.

       Jiná důležitá věc, kterou je třeba si zapamatovat, je ta, že pracovat musíte každý den. Když to neuděláte, ztratíte kontakt se svým projektem.

       

       Pište si deník

       Každý úspěšný spisovatel to čas od času dělá, a většina z nich po celou dobu své kariéry. Deník slouží spisovatelům k mnoha účelům. První a nejdůležitější je ten, že deník jim pomůže udržet myšlenky. Už se vám stalo, že vás napadla nějaká skvělá myšlenka uprostřed jiné práce, vy jste si ji nepoznamenali, a vzápětí jste ji zapomněli a tak navždy ztratili? Každému spisovateli už se to přihodilo, a proto si většina z nich píše deník. Je to také dobré skladiště pro to, čemu spisovatelé říkají „dump writing“ (podřadné, odpadní, okrajové psaní; já tomu říkám zvracení - pozn. překl.) - což je cokoliv, co vám právě leží v hlavě. Zbavte se toho v deníku a můžete zase pracovat.

       Deníkem může být třeba zápisník, kartotéka nebo magnetofon. Všechno, co potřebujete, je vhodná metoda zaznamenávání vašich myšlenek.

       

       Hledání nápadů

       Teď, když víte, jak zachytit a uchovat myšlenky, které vás napadnou, zbývá se naučit vědomě nápady vyhledávat.

       Hlavním zdrojem nápadů pro spisovatele beletrie jsou noviny. Schovávají si články, vkládají si je do deníku a probírají se jimi, když potřebují nějaký nápad.

       Noviny jsou plné příběhů o únosech, loupežích, vraždách, a občas je v nich i něco pozitivního. Jistě, rukojmí ve fantasy světě nebude zřejmě zajat teroristy, ale ty můžete nahradit něčím vhodnějším.

       Spisovatelé zpravidla nepřebírají do svých příběhů skutečné události přesně tak, jak se odehrály. Článek z novin spíše využijí jako odrazový můstek a dále ho rozvíjejí.

       

       Tvoření postav

       Postavy příběh oživují. O tvoření románových postav byly napsány různé knihy, a každý spisovatel má nejméně jeden systém, který funguje.

       O každé plánované postavě byste si měli položit následující otázky:

       

Jaká je její funkce v příběhu?

Kde je?

Co dělá?

Jak vypadá?

Jaký je její životní styl?

Co chce od života?

Co má ráda a co nerada?

Má nějaké zvláštnosti či slovní výrazy, kterými se odlišuje?

Jak se chová, když je vzteklá, šťastná apod.?

Jaký má talent či schopnosti?

Je nezbytná k dokreslení příběhu?

Jak často se bude v příběhu objevovat?

Jak bude zapojena do děje?

Kolik bude mít informací o tom, co se právě odehrává?

Má si ji čtenář oblíbit nebo znechutit?

Je věrohodná?

       

       Plánování a organizace

       Někdo dokáže žít uprostřed chaosu, ale většina lidí nikoliv. Zjistil jsem, že když mám na svém psacím stole nepořádek, nemůžu psát. Začnu se cítit nesvůj a tvůrčí proces se zastaví.

       Zorganizujte si svoji pracovní plochu. Mějte všechno, co potřebujete, po ruce. Každá věc má svoje místo.

       

       Když pracujete na nějakém projektu, plánujte předem. Jednotlivé myšlenky jsou jenom fragmenty či „kosti“. Potřebujete přinejmenším celou kostru, abyste na ní mohli začít pracovat. Dobrodružství musí být celkově konzistentní a nic se v něm nesmí vyskytnout bez důvodu. Jednotlivé linie příběhu by měly mít věrohodné začátky, vývoj i rozuzlení. Toho lze dosáhnout jedině plánováním.

       Řekněme, že píšete příběh, kde postavy doprovázejí karavanu. To je výchozí bod. Nyní musíte doplňovat detaily. Co karavana veze? Jaké zlé síly se pokoušejí ji zastavit? Mají majitelé karavany nějaké postranní úmysly? Stovky dalších detailů jsou nutné, aby vytvořily kompletní dobrodružství; samotný nápad nestačí. Můžete si vytvořit seznam vedlejších motivů nebo sepsat osnovu celého děje - vyberte si, co je pro vás výhodnější.

       Dobrý způsob, jak vytvářet osnovu, který se mi osvědčil lépe než tradiční hierarchická struktura, je lineární schéma. Začněte tím, že načrtnete přímku z dolního levého rohu stránky do pravého horního rohu. Jak se vyvíjí vaše první zápletka, veďte u dolního okraje stránky přímku vycházející z hlavní linie, a napište na ni, jaký vývoj představuje. Vedlejší motivy souvisící s tímto vývojem pište na přímky vycházející z této vývojové linie. Při zachycování dalšího vývoje zápletky postupujte vzhůru podél hlavní diagonální linie. Tento systém není tak nepružný jako tradiční osnova a umožní vám snadněji přidávat věci bez toho, abyste museli přepisovat celou osnovu.

       

       Shánění informací

       Staré přísloví říká: „Piš o tom, co znáš.“ Nová, vylepšená verze zní: „Vyznej se v tom, co píšeš.“ Kdybyste se drželi jen toho, co znáte, omezovalo by vás to. Ale pokud dokážete sehnat dost informací, můžete psát prakticky o čemkoliv.

       Když promýšlíte prostředí, ve kterém se příběh bude odehrávat, věnujte pozornost detailům. To, co vyvolává dojem živosti a reálnosti vašeho světa, jsou drobnosti - jako například ta, že kroužkové brnění vyráběné ve Francii je jiné než to anglické, nebo že Sumerové obchodovali s Indií. Nevypadalo by dobře, kdybyste nechali starého Římana jíst kukuřici a pít kávu, protože to obojí bylo v jeho kultuře neznámé. Pamatujte si: Žádné shánění informací není nadbytečné. Každý detail se může někdy hodit.

       

       Opravy a přepisování

       Dobrá redakční úprava je to, co umožní odlišit vynikající od průměrného. Když jsem psal tento článek, nesedl jsem a nevychrlil naráz 3 000 slov, které bych pak ihned odnesl na poštu. Udělal jsem první koncept, odložil jej na pár dní, a pak jsem ho znovu přečetl; a okamžitě jsem viděl plno chyb a opravil je. Potom jsem udělal druhý a třetí náčrt a teprve pak napsal konečnou verzi (která byla přijata bez velkých změn - pozn. prekl.).

       NEOPRAVUJTE CHYBY, KDYŽ PÍŠETE. Toto, společně se zásadou PSÁT KAŽDÝ DEN jsou dvě základní pravidla psaní. Nic nevede rychleji k tvůrčímu bloku než dělání oprav v době, kdy stále ještě tvoříte příběh.

       Psaní je jako proud vody. Když narazí na skálu, obteče ji. Když se první vlna o skálu zastaví, zastaví se i všechno, co je za ní. Když ale proud pokračuje, překážku sám časem odstraní.

       Jakmile se váš „proud“ zastaví, je velice těžké znovu ho spustit. Napřed musíte všechno dostat na papír, a teprve pak se vrátit a starat se o jasnost, návaznost a bezrozpornost. Přepisování je úplně jiný proces než samotné psaní. Využíváte při něm jinou část mozku. Nechte každou část, aby dělala svoji práci v pravý čas, a rázem budete mít mnohem víc dokončených projektů než těch nezačatých.

       

       Houževnatost versus talent

       Houževnatost je desetkrát důležitější než talent. Můžete být nejtalentovanějším spisovatelem na světě, ale když nebudete mít trpělivost sedět psacího stroje den za dnem, nikdy nebudete mít úspěch. Bývalý prezident Richard Nixon jednou řekl něco podobného: „Všechno, co potřebujete k tomu, abyste se stali velkým právníkem, je zadek z olova.“

       Musíte zůstat u toho, co děláte, a dokončit, co jste začali. Můžete být ve stressu, v koncích nebo mít obavy, ale musíte to udělat i tak.

       Klíčem je odvaha. Musíte věřit sami v sebe a v to, co děláte. Nevadí, když uděláte chybu, ale musíte se z ní poučit. Nepochybujte o svých schopnostech. Začít psát bylo vaše vlastní rozhodnutí a musíte přijímat všechno dobré i špatné, co to s sebou přinese.

       

       Jak se zbavit tvůrčího bloku

       Tvůrčí blok je strašidlo objevující se v nočních můrách všech spisovatelů. Může zkřížit vaše plány, i když přijdete domů plní chuti tvořit dobrodružství nebo román.

       Být pasivní a zkoušet čekat, až blok zmizí, nikam nevede. Buďte aktivní a něco s tím udělejte. Sám mám pět způsobů boje s tímto strašným neštěstím, a zkouším je postupně. Když jeden nefunguje, vyzkouším jiný.

       

       Nejdříve ze všeho zkusím číst něco inspirujícího. Pro mne jsou to například Meditace od Marka Aurelia nebo Bible. Obojí je plné rad, jak snášet protivenství. Také mohu číst básně nebo dobrý román - a nebo dokonce i něco, co jsem napsal já sám v minulosti. Čtení něčeho mi téměř vždy vyčistí mozek a umožní mi vrátit se k práci.

       Pokud to nefunguje, změním prostředí a prostředky. Píšu na počítači na svém psacím stole denně od devíti ráno do oběda. Když mám blok, vezmu zápisník a jdu na procházku. Můžu jít do parku nebo do kavárny a zkusit psát tam. Tato metoda u mne selže jen zřídka.

       V těch vzácných případech, kdy mám stále ještě blok, pustím nějakou hudbu a začnu tancovat. Tuto metodu jsem odkoukal z jedné televizní show a skutečně funguje.

       Pokud procházky, čtení a tanec nezaberou, zkuste horkou koupel. Uklidňující účinky horké vody pomáhají překonávat nejrůznější problémy.

       Vaše poslední šance je začít psát něco jiného. Obecně je lepší pracovat vždy jen na jedné věci, ale pokud je váš blok takhle silný, vaše podvědomí se vám pokouší sdělit, že ještě nejste připraveni pracovat na tom, co vás čeká. Vaše mysl ví, kdy je připravena; a jakmile ta chvíle přijde, nic vám nemůže zabránit dostat to na papír.

       

       Pokud žádný z těchto způsobů nezabere, je lepší změnit plány a dělat chvíli něco úplně jiného.

       

       Sdělování myšlenek

       Psaní je činnost vedoucí k osamění. Strávíte hodiny shrbeni nad svými knihami a poznámkami, pokoušejíce se o něco, co ostatní lidé možná považují za podivné. Jste odděleni od lidí, kteří nesdílejí vaši lásku a posedlost (a dokonce i od těch, kteří ji sdílejí).

       Vylezte z ulity! Spisovatelé mají tvůrčí skupiny (a vy máte WORKSHOP! - pozn. překl.) v kterých se dělí o své nápady, poctivě a zasvěceně si kritizují své věci a stěžují si na nesnáze života, který si vybrali.

       

       ***

       

       Buďte trpěliví, řiďte se těmito zásadami a uvidíte, že se vám romány začnou psát samy!