6-7/2002
Fandom v datech (další)	(195)

Všechna práva © Interkom 1984 - 2002

Hvězdný bulvár (pokračování)

30. května od Akademie se mi nedaří poslat mail Saše Pavelkové a nákaza se nějak šíří, včera se mi začaly vracet maily pro Milana Konečného z Galanty. Co se to na Slovensku děje?

30. května si tým „Le Dimanche Maussade“ odnášel z ligového petanquového zápasu další skalp soupeřů. Takže postupně: umyl „Špinavý záda“, přechytračil „Mozkový trust“, vysušil „Mokrou čtvrť“, zpomalil „Rychlé koule“ a teď i vyběhl s „Hurá na procházku“. „Pochmurné koule“ měly zápas odložen, a tak aspoň přišly povzbuzovat a pak si i zahrát. (M)

30. května v Krakatitu opět veselá společnost Pratchettovských herců, Jolana a spol. Asi jsem něco slíbil Pavlovi Weigelovi na výstavu, co to ale bylo? Andrea Píchová mi představila nový ST klub Starbase 11, budou pořádat multicon v Bolivárově, či Juarezově škole (tam, co byl Parcon). Přivítal jsem je do řad fandomu a slíbil jim jeho pomoc.

31. května, dnes má narozeniny Teodor Rotrekl, popřál jsem mu a dohodli jsme se, že až bude mít Vlasta Talaš koleno v pořádku, vypravíme se zase do Unhoště.

1. června se uskutečnil sportovní trojboj. Původně se jen domlouval sraz na noční pozorování ohňostroje na Špilberku, zahajujícího přehlídku IGNIS BRUNENSIS. Nakonec z toho byla odpolední partička minigolfu (vyhrál Robert Spousta se svým poloprofesionálním nářadím) a petanque, a v podvečer došlo díky srazu v poloprázdné Legendě i na šipky. Samotný ohňostroj nazvaný „Rytířské nokturno“ byl, na poměry přehlídky, spíše střední – vrcholy budou až v týdnu na hladině brněnské přehrady. (M)

2. června odehrály Pochmurné koule svůj odložený ligový zápas v petanque, pochopitelně vítězství bylo naše. Při pozdějším přátelském utkání vystřelen z hnízda malý drozd, následovalo půjčení štaflí a úspěšná akce „zachraňte ptáčátko“. (M)

3. června bylo v RUR podezřele ticho, což mi Filip vysvětlil tak, že děvčata z policejní Akademie odjela na rodnou Moravu užívat prázdnin. Koupil jsem si nového Dawkinse Slepého hodináře a Červeného trpaslíka, zdrbl Filipa, že ještě nesehnal Šiniči Hošiho, a protože se spolek chystal na Epizodu 2, rozpustili jsme se dřív než obvykle.

4. června část Pochmurné neděle před tradičním klubem navštívila výstavu masožravých rostlin v botanické zahradě. Zápis v knize návštěv o počtu sežraných byl mírně nadsazený. Navíc účastníci stihli cestu kolem světa za méně jak 80 minut = návštěva biotopů typu: Himaláje, Japonsko, Středomoří apod. rozmístěných v areálu zahrady.

5. června měli u Brněnské přehrady sraz milovníci ohňostrojů – v klubu byl velkoryse dohodnut sraz na všechny tři soutěžní dny. Ohňostroje jsou odpalovány z pontonu umístěného na hladině a tento měl název „Oheň v srdci“ – pršet začalo asi půlhodinku před začátkem a přestalo asi půl minuty po konci. MHD naštěstí splnila své sliby ohledně značného množství posilových šalin (čti: tramvají).

6. června začínal zápas v petanque pro Pochmurné koule na přání soupeřů už od 17:00. O hodinu později, kdy začínaly zápasy ostatním, už pořádně lilo, takže tým Le Dimanche Maussade raději volil přesun utkání. Pochmurné koule naopak dohrály svůj mač do vítězného konce. Na ohňostroj se kvůli pokračujícímu dešti dostavila jen hrstka nejotužilejších, neomylně se jednalo o nejlepší představení („Mystery“, realizace: Flash Barrandov). (M)

6. června jsme s Michaelou absolvovali výstavu Střed Evropy kolem roku 1000, a tak jsem do Krakatitu dorazil pozdě a zmožen. Dole v obchodě jsem zahlédl nového Pelevina Omon Ra, přesto, že jsme jej vydali v IK, koupím si jej kvůli úžasným ilustracím (navíc mám dojem, že Libor Dvořák na překladu ještě trochu popracoval). Chtěl jsem být u křtu českého Spidermana, naplánovaného na den filmové premiéry, a nebyl jsem sám. Okolo stolů bylo lze zahlédnout Jirku Pavlovského, Václava Dorta, Milana Fibigera, J. P. Krásného a další postavy naší komiksové a kreslířské scény. Na poslední chvíli se objevil i otec projektu Netopejr s Katherin a Jenny Nowak. Křest provedený Alešem Brychtou pak byl tak rychlý, že jsem jej zmeškal. Nicméně pozitivním vrcholem večera byla dohoda, že v pátek uspořádáme večírek, kde si vše dopovíme nezničeni výstavami a představou pracovního dne před námi.

7. června se nám pod záminkou překladatelského večírku podařilo vylákat z jeho doupěte Viktora Janiše, bohužel Richardu Podanému a Frantovi Novotnému do toho něco přišlo, ale i tak to byl velmi vydařený večer. Michaela se vyznamenala ve vymýšlení salátů a pomazánek, a protože nás byla sotva polovina očekávaného počtu, nikdo se nemusel omezovat.

7. června Le Dimanche Maussade poprvé a jen těsně prohrál petanque s nejsilnějším týmem ligy. Na ohňostroj se přesto několik fanů dostavilo – „Válku světů“ si nemohli nechat ujít.

8. června aneb kdy jindy uspořádat v zoo tradiční Vorvaňcon, než na Medarda? Pochopitelně trochu pršelo, ale přece si nenecháme zkazit výlet pěkným počasím. Letošní Vorvaňcon měl vzhledem k své proslulosti dvojjazyčný podtitul: Devil Quest/ Hledání ztraceného ďábla. Jako nová atrakce byla navštívena čerstvě otevřená restaurace nad pavilonem „Tygří skály“. Obsluha si vzala z tygrů přiklad a taky se skoro nehla. Proto někteří navštívili v centru Brna Klobásový festival. Poloprázdná restaurace U stopků jasně dokumentovala, že festival končí, jídelní lístek tomu také odpovídal. Na večerní nesoutěžní ohňostroj dorazili jen nejodolnější (nebo ti, kteří zoo vynechali). Tentokrát byl na Špilberku, takže z mého okna jsem ho slušně viděl.

9. června navzdory opravdu rušnému týdnu se někteří nezmaři sešli dopoledne na hradě Špilberku shlédnout rytířský turnaj. Většina se po té sešla odpoledne v Olympii na Spider-Manovi. O filmu se podrobněji nezmiňuji – přečtěte si (mou) recenzi.

10. června v RUR stále mrtvěji, někam jsem spěchal a po víkendovém sběru jahod bych stejně nevydržel dlouho postávat, takže jsem popadl nové knihy a pryč.

11. června mi Netopejr nechal v Krakatitu další ročník soutěže O pohár Eddieho Krígla, buď je toho méně, nebo použil menší font než loni.

12. června hráli Le Dimanche Maussade petanque o den dříve, ale opět v tradiční formě = připsali si další vítězství.

13. června si pak připsal vítězství i tým Pochmurných koulí. Soupeř před tím dohrával zápas s minulého týdne a mezi jeho protivníky jsem zahlédl i Radka Dojivu (dlouholetého člena AF 167).

13. června i Krakatit neobyčejně mrtvý, Egon se nedostavil, Tomáš Laser Jirkovský byl tak zničený, že odjel už před pátou, zkrátka Prahu zasáhla zničující vlna veder. Nicméně Franta Novotný slíbil do týdne dodat druhý díl Valhaly, a kdyby se hledalo, snad by se ještě našlo něco pozitivního.

14.-15. června: volební víkend, škoda slov.

16. června se pokouším dojet na večírek u Peteho, o tom jinde.

16. června se nás sešlo před kinem Kapitol neuvěřitelných deset fanů. Na to, jaká pověst předcházela film Asterix a Obelix: Mise Kleopatra, to byla nečekaná účast. Řídili se heslem: „je to blbina a sám bych na to nešel“ a výsledek předčil mnohá očekávání: došlo i na parodii na Darth Vadera a egyptské kung-fu! V kině byl jediný dětský divák a většině vtipů nerozuměl (a to ne kvůli dabingu). (M)

17. června šli nenapravitelní milovníci francouzských komedií na Wasabi, čest jejich památce. Tolik se obětovat v boji za evropskou kinematografii zas nemusím. (M)

17. června promítání Zaklínače v Praze, ale o tom jinde.

19. června se ozval Jarda Olša jr., přijel na Eurocon.

20. června v oku ozonové díry proběhla na nádvoří Klementina vernisáž výstavy o ČS fandomu. Úvodní slovo držel ředitel NKČR a pak Pavel Weigel, jeho shrnující přednáška by mohla posloužit jako slovníkové heslo nebo stručný úvod do problematiky SF a fandomu pro nezasvěcené a pokusím se ji vystavit na stránkách IK. Před a po proslovech zahrál Vlastislav Matoušek, autor SF opery na motivy Hvězdné deníky S. Lema, nejprve na renezanční šalmaj a potom na japonskou flétnu šakuhači (dohodli jsme se později, že na počátku devadesátých let navštívil tehdejší SF muzeum a dodnes ještě nevrátil některé zápůjčky, ale bylo by výborné, kdyby všichni návštěvníci měli alespoň takovou paměť :-).

Výstava sama je výborně udělaná a doufám, že nám vzhledem k umístění v knihovně získá nové příznivce v řadách gramotných vzdělanců z této planety. Přes úmorné vedro a konkurenci čtvrtečního Krakatitu spojeného se zkouškou euroconského divadla se nás sešlo opravdu hodně. Vedle obvyklých návštěvníků SF akcí jsme po čase mohli pohovořit s předsedou SAFu Jarkem Mosteckým, který dojel z Olomouce, předsedou Rady Fandomu Pagim, Ludmilou Freiovou, Honzou Hlavičkou, Vaškem Pravdou, Slávkem Švachoučkem, Frantou Novotným a málem bych ten výpis zkrátil slovy, přišel takřka každý, kdo v pražské SF něco znamená, kdybych si neuvědomil, že např. Ikarie opomněla vyslat zástupce.

24. června na skok v RUR, Filip Gotfrid slaví zítřejší narozeniny, vytáhneme lahvičku šampaňského, schroupneme keksík, koupíme knihu, Filip mi donesl Víc než nic od R. Wrighta, autora Morálního zvířete, jen Šiniči Hoši a Elektrický život stále nejsou, koupím si ho u Fišera, a zase domů.

25. června KJV tentokrát v restauraci Austria na Smíchově, salónek ještě menší než minule, ale jsou prázdniny a tak právě stačí. Honza Pavlík přednáší o teoriích příbuzenských a jiných vztahů mezi kpt. Nemem, dr. Moriartym a knížetem Dakkarem, jak o nich psal Starr a Farmer.

Já proslovil přednášku na téma Základy sociobiologie demonstrované na příkladech z vydávání SF. Velkou satisfakcí mi bylo ocenění Leona Křížka, že až nyní pochopil některé základní principy, které se našemu školství podařilo dokonale překroutit. Větším vyznamenáním by již bylo, jen kdyby si předplatil Interkom.

27. června v Krakatitu jsem již před obědem, mám zde schůzku s Jeho Excelencí vyslancem ČR na Princových ostrovech, Zimbabwe, etc. Jaroslavem Olšou jr. Konečně se až ke mně dostala disketa se zbytkem Supermegamloka. Další část je od podzimka u Ondřeje Neffa, pokusím se vše shromáždit a zjistit, jak vlastně je kniha vzdálená dokončení.

Odpoledne opět v Krakatitu roznáší Tomáš „Laser“ Jirkovský překladatelům Nové dobré kusy od Gardnera. Ještě ten den vydal Xenocidu v překladu konzistentním s ostatními díly. Pavel Weigel navíc dostal ještě signální výtisk (chacha, kde ty časy sou), Lewandovského Kočkodlaka. Honza Vaněk jr. se domlouvá s Vlastou Talašem na převozu G. R. R. Martina z letiště a uvažují, zda se vejde do běžného auta.

Když se bar po odchodu Kočovné Klíčníkovy divadelní společnost trochu zklidnil přišel Ivan Kmínek, kterému jsem zde sjednal schůzku s legendárním Mr. Houserem. Ivan byl zvědavý na redaktora Science Worldu a já s ním měl nějaké kšefty okolo sociobiologie. Pavel se do Krakatitu trochu bál, pěstuje si k řadě svých roztomilých psychotických úchylek i strach před velkým množstvím lidí pohromadě, scifistů zvláště. Nakonec ale musel uznat, že okolo sedmé je již Krakatit docela příjemné místo.

28. června do Prahy dorazil G.R.R. Martin (Vešel se?). Honza Vaněk jr. zjišťuje, kde se pro něho dají sehnat cínoví vojáčci. Z nové adresy a nového telefonu se mi ozval šťastně přestěhovaný Richard Podaný. Já píšu přednášku, doháním práci před týdenní nepřítomností a balím na

29. června – 7. července chotěbořský Eurocon.

8. července v RUR rozebíráme Eurocon. Filip nás zapomněl včas vyhodit a tak byl obchod přes nedostatečné občerstvení otevřen až do půl osmé.

9. července místo na práci na IK musím uklidňovat fany vyděšené Vaškovými žertovnými úlety na téma konání trucEuroconu v Chotěboři příští rok.

10. července dopoledne cca dvě hodiny hovořili Martin Koutný a Richard Klíčník o SF, Euroconu atd. na Svobodné Evropě. Spadla mi síť a tak se asi jako poslední dovídám, že Vašek poslal na konferenci vysvětlení, že opravdu šlo o nepochopené žertování.

11. července je v Krakatitu G. R. R. Martin, Honza Vaněk jr. nás představil, ale při mém analfabetismu jsme si moc nepopovídali. Nejlepší cizinci stejně mluví česky, jak se prokázalo, když se objevila Kristin Olsonová, představitelka literární agentury, přes kterou k nám putuje většina SF. Později ještě přibyl Richard Podaný a Pagi. Já ale s Frantou Novotným probíral rukopis Valhaly a pak, když přišla Michaela, jsme vyrazili za ON do zakouřeného pajzlíku zvaného literární kavárna Rybka, zjistit, zda už ON našel SuperMega Mloka. Nenašel a tak jsme z plynové komůrky rychle vypadli na prohlídku okolních knihkupectví. Mám dojem, že to bylo ve Votobii, kde se mi podařilo koupit Elektrickýživot od Robidy.

15. července jsem v RUR pobyl jen pár minut, bolela mě hlava a spěchal jsem do caffé Černá labuť, kde probíhal křest knihy Gustava Murína A budete jako bohové (nebo tak nějak). Gusta pro mě píše článek o feminismu jako utopii a tak jsem chtěl probrat podrobnosti. Bohužel byl nejprve plně zaměstnán debatou s kmotrem své knihy Zdeňkem Mahlerem (Gusto je předsedou slovenského PEN klubu a tak mohlo jít i o něco „úředního“) a pak vlastním křtem, takže jsem s ním mluvil jen pár minut. O to více času jsem strávil s vydavatelem Ivem Železným, který předpokládám akci z poloviny platil (první část večera tvořila vernisáž kreativních napodobitelů Andyho Warhola), společně jsme se probili k pultíku s občerstvením a ještě jsme urvali preclík a minerálku :) Informace pro naše čtenářky: GM nosí od dob Alexandra Dumase nevídané vesty.

17. července si u mě Richard Klíčník před odesláním vydavateli balil Americké bohy. Já knihu přečetl na jeden zátah a byl jsem upřímně překvapen, kolik pochybení Richard nalezl a na kolika místech bude možné překlad dalšího vydání vylepšit.

18. července v Krakatitu pražský křest knihy Jenny Nowak Veselá smrt.

20. července se nám žení Bedřich , nezapomenutelný představitel Jeefse a loni tuším Tračníka.

21. července veselá neděle v Úžicích u Vilmy a Martina Klímových.

Zdeněk Rampas

Pokračování příště