Všechna práva © Interkom 1984 - 2002

       Ne méně než tří reportáží je třeba k zachycení alespoň části toho, co se odehrávalo po pátku třináctého v Bratislavě. Jedna od Pagiho, kde se něco dovíte o programu a hostech, druhá od Silvera (jak to viděl fanoušek pod čtyřicet) a jedna ode mě, když už ji mám napsanou. Stručný komentář jsme vymámili i z předsedy Rady Československého fandomu na Slovensku Šimona.

       Petr Habala dopsal delší dobu slibovanou recenzi právě k druhému vydání knihy. Uveřejníme ji asi na tři pokračování a doufáme, že se mezitím vyjádří i další naši čtenáři jak ke knize, tak k recenzi.

       Dále si vaší pozornosti dovolujeme nabídnout polemiku Radima Kastelána a Marvina ohledně pochodu k budoucí rozhledně Vladimíra Menšíka u Ivančic.

       Roman Paulík recenzuje knihy bratří Strugackých z Je těžké být bohem a Piknik u cesty nakladatelství Triton a Dáša Mehešová se s námi dělí o dojmy nad letošním Mlokem a další knihou od Tritonu Píseň pro Lyu od G. R. R. Martina.

       je název další knihy, která vyšla ve druhém vydání. Pokud nějaký váš přítel, ať už čtenář nebo dokonce autor moderní fantasy jeví příznaky počátečního zblbnutí z této, podstrčte mu pod nějakou záminkou tuto knihu od George Shipwaye, nedávno ji vydal, tuším že, Vyšehrad.

       se snad konečně dostává do širšího povědomí čtenářské obce. Povšiml jsem si, že po Talpressu, Fantázii a Laseru upozorňují na svá vítězství a nominace i Fantom print a Ikarie. Třeba se již podařilo nastartovat samoposilující proces vzájemné reklamy, tak potřebný pro vydavatele i Akademii.

několikrát nominovaný členy Akademie na cenu za celoživotní dílo. Filmy podle jeho scénářů ovlivnily chápání fantastiky u nás na několik generací.

Dnes, 4. října, je tomu čtyřicet pět let od startu první umělé družice Země. O válečných kořenech vzniku kosmonautiky psal v Interkomu již před několika roky František Novotný. Šlo vlastně o drobky ze stolu konstruktérů mezikontinentálních raket, nosičů jaderných bomb. SF se poprvé tak viditelně stala skutečností a přes občasný nářek nad dnešní dobou můžeme vidět pokrok v tom, že současné přeměny scifi na realitu nejsou vykupovány utrpením miliónů v koncentračních táborech a gulagu.

       Do redakce i k šéfredaktorovi se dovoláte na čísla, která se moc nezměnila, pro naše spolupracovníky a čtenáře ze Slovenska pak vůbec, nicméně opravte si pro jistotu vaše zápisníky podle tiráže.

       Nejprve je třeba se dostat do Březové. (Ani to není triviální, některé vlaky jí jen projíždí a pak je třeba volat mobilem o pomoc z nejbližší zastávky, nedoporučuje se nováčkům, sehnat střízlivého řidiče bývá problém).

       Když už ale jste v B/S, tak se rozhlédněte po podivných existencích, které rovněž vystupují z vlaku, pokud mají meč nebo kytaru, směle se zeptejte, zda nejdou do penzionu Pohoda.

       Pokud vystoupíte sami, nic se neděje.

       Od nádraží vede jen jedna cesta. (Nikde nepřecházíte koleje a do vlastní Březové také nepřijdete.) Ta vás dovede na křižovatku s místní hlavní asfaltkou a na protější straně silnice je již ukazatel (zdánlivě jen do polí, lesů a luk) k Pohodě. Opět jdete po asfaltové cestě (užší a stále do kopce). Nikde se tuším nevětví, nikde neodbočujete. A jste tam. Pokud se cesta změní v polní, nezpevněnou, tak jste přešli (ale to jste museli přehlédnout dvoupatrovou budovu s parkovištěm).

       Ještě je dobré mít mobil někoho, kdo je v B/S už od oběda, pokusím se nějaký takový z(a)jistit, ale to jen pro všechny případy (jedni mladší fanoušci omylem přijeli na poradu místo do Chotěboře do Šumperka, i proto je lepší, když se s místem porad moc nehýbe :-)

       Na shledanou se těší