Všechna práva © Interkom 1984 - 2000

       Pak jsem popojel do Krakatitu, kde mi Vlasta Talaš sdělil, že poslal příspěvek na Akademii SF, hned v pondělí pádím do banky, abych potvrdil, že transakce proběhla OK.

       Z bezedného kufříku jsem ještě vyndal vynikající knihu T. Sturgeona Snící drahokamy, kterou jsem přinesl Milanu Petrákovi, a Zprávu o králi Davidovi pro Egona Čierneho. Moc se mi ovšem neulehčilo, protože mi vzápětí vrátila půjčené knihy Jana Rečková. Připadal jsem si chvíli jak za v jistém směru blahých dob totáče, kdy mě Honza Hlavička nazval páterem Vrbou českého fandomu.

       Jedna věc však bohužel v kufříku chyběla, uvědomil jsem si to, když okolo kvačil M. Bronec, zapomněl totiž jsem přinést příspěvky Martina Koutného do CKČ. Když jsem to Michaelovi říkal, nebylo zjevné, zda mě vnímá či ne (možná že to dal najevo pokrčením obočí v době, kdy už ke mně stál zády). Nedalo mi to a požádal jsem Ivanu Kuglerovou, aby, až ho bude příště kopat, mířila do hlavy, tam že to bude k většímu užitku (někdy je mi vlastní nepřekonatelná vtipnost skoro na obtíž, MiB stál takřka za mnou).

       Ještě jsem promluvil s Pavlem Weiglem o jeho snaze dostat do Svazu spisovatelů více scifistů a od Caroly Biedermanové jsem nafasoval recenzi Klanů alfanského měsíce od Dicka (Carolo, v čem jsi to nadrásala, podle koncovky by to mohl být WordPerfekt nebo WinText602, ale vzpouzelo se to všem editorům, musel jsem z toho Tvůj text dobývat nechutnou vivisekcí) a vyrazil jsem s Honzou Silverem Adamcem a Mílou Lincem do RUR. Tam jsem se dověděl spoustu zajímavostí o PSSTC (přišlo na 260 trekies, přednášky Ondreje Herce a Františky Vrbenské byly výborné, ostatní asi takové, jaké byste čekali) a naopak jsem informoval o pikoškách z porady. Filip Gotfrid mi dal recenzi na TravoltoHubbardův scientologický film a reportáž z ComiCZ conu. Na závěr jsem přítomné pozval na pondělí 6. listopadu, kdy by měl vyjít IK 9-10/2000.

       Volala mi Františka Vrbenská, máme možnost získat pro čs. fandom asi devět čtverečních metrů angloamerické SF. Vše je teprve v jednání, nevím zatím, ani jak získat prostředky na přepravu z Británie, natož pak na údržbu knihovny, na druhé straně, když bychom z redakce Ikarie dostali knihy, které fandomu (nebo mě) věnoval Jirka Markus, a přidali je k případným darům ostatních fanoušků, kteří mají doma málo místa, stálo by to už za to, je to výzva...

       Akce to byla velkolepá, jen trochu dál od Prahy, pokud jste nikdy neslyšeli o Medonosech u Mělníka, tak jsme na tom do 3. 11. byli stejně). Hospoda Na výboru se rozkládá v prvním patře Obecního úřadu (v budově bývalé školy, představte si, že já jsem ještě zažil dobu, kdy třídu (jednotřídku) vytápěli důstojné musgráfky a ne podivné teplou vodou naplněné roury a panely. Přijel jsem s Peťou Pavelkem a zabloudili jsme jako snad všichni přítomní, naštěstí, když jsme asi po pěti km cestou tak úzkou, že se nedalo otočit, dojeli k hájovně, dobří lidé nás nejen poslali zpět na vedlejší cestu ale prozradili nám i existenci místa k otočení.

       Pak už ale následovaly jen věci příjemné a ještě příjemnější (až na to ráno). Přijela kapela, spíše asi band, Ivana Doležala, Richard Klíčník se přidal s housličkami, výborná a hbitá obsluha nosila jiskrné nápoje (nebo to bylo naopak) a vynikající guláš, o půlnoci se podávala gemerovská kapustnica Peti Pavelka, úžasná směs zelí, cibule, čabajky, vepřového, hovězího a uzeného, a snad i voda v tom byla.

       Jolana dostala spousty dárků, já ji připravil Kufřík poslední záchrany pro případ ranní deprese třicátníka (CD s náladovou hudbou Dvořákovo requiem, prášky proti bolení hlavy a žaludku, miniaturní dávku fernetu jako ranní vyprošťovák, návod jak jednat s policií a podobné věci pro každý případ...) Bohužel ráno jsem ho potřeboval z přítomných ani nejvíce já, nějak jsem odvykl spaní ve spacáku a ráno mě bolelo všechno, nejvíc hlava. Bavorák okolo osmé, když se začali probouzet i ostatní, mi pomohl z nejhoršího a dopoledne se pak ještě docela vyvedlo.

       Vděčný personál se s námi loučil voláním „Děkujeme, odejděte“.

       Pagi mi pak říkal, že se ztratil krátce po půlnoci, kdy se tvrdé jádro radilo, co s načatým večerem, ale o tom snad někdo jiný.

       U prezenčního stolku Egonovi pomáhala Gudrun a Richard Klíčník. Dorazil jsem skoro až v 10.00, takže jsem toho moc s lidmi neprobral, až za cenu neoběda jsem se věnoval presidentování. Do široké náruče fandomu se přihlásily dva nové kluby: SFK Jetel a Prague by Night.

       Ondřej Neff na Egonovo přání bilancoval uplynulých jedenáct let. Začal ovšem už v letech značně předrevolučních, hodně prostoru věnoval genezi našich SF časopisů, ze kterých nám dnes zbyla jen Ikarie. Pokusím se jeho přednášku získat pro IK a tak jen stručně. Ondřej citoval z diskuse, kterou před léty rozpoutal svým článkem Proč mě nebaví SF Pavel Kosatík.

       Zajímavá pro mě byla definice fandomu jako lidí, kteří nečtou pouze SF, ale chtějí číst i o SF.

       Ondřej dost čerpal z IK, hlavně jeho internetové verze a nešetřil chválou, jen bych zpřesnil jeho informaci, že IK táhnu teprve od čísla cca 45 (to jest asi od roku 1984).

       Bilanci čs. porevolučního SF vývoje zakončil ON zajímavým pohledem na svou tvorbu. Při tom již trochu překročil vyměřený čas, ale mluvil tak poutavě, že ho Egon zapomněl vyhnat, a protože po něm následovala přednáška Vlada Ríši, který by si raději nechal utrhnout ruku, než by Ondřeje přerušil, vše se vyřešilo drobným přetažením Vladovy přednášky do obědové pauzy.

       Po obědě proběhla delší přednáška Zvířata v bájích a pohádkách Afriky a Asie. Tu jsem bohužel musel vypustit pro úřad. Pak následovala přednáška Dany Krejčové Pohled na draka očima veterináře. Dana přivezla delegaci brněnského fandomu: Petru Štrossovou, nového člena Rady Marvina, našeho recenzenta Romana Paulíka a Pitera. Ze vzdálenějších míst ještě dorazili kluci z Ústí, Tomáš Němec a když se vzpamatovali, i účastníci SSSR. Z největší dálky asi dorazil absolutní vítěz 11. ročníku Ceny Jima Dollara Lukáš Krivošík z Prievidze.

       Ale to už jsem se dostal k předávání cen. SFK Spectra letos obměnila schéma „Udílení pak Divadlo“ a vytvořila zábavný celek, do kterého zapojila i oceňované autory. Alespoň mně připadlo, že se tím prolomila několikaletá tvůrčí či možná jen realizační krize, na kterou v posledních letech upozorňovali přední teatrologové fandomu.

       Obzvlášť velkou radost mi udělaly dvě ceny pro našeho spolupracovníka Mílu Lince. Vůbec mi připadalo, že se vkus poroty nějak změnil, vzpomínám si, že v letech, kdy se CJD zúčastňovala např. Edita Dufková, tak na pódium vystupoval tak jeden chlapec na pět děvčat, a letos byl poměr opačný.

SFK Pochmurná Neděle mění způsob vlády! Obzvlášť Velký Vezír, diktátor Piter, se vzdává své funkce a odchází na zasloužený odpočinek. Jeho vůdčí roli přebírá Triumvirát Velkých Vezírů: Klikin, Velký Vezír - fuckeer, Amis, Velký Vezír - Strážce pokladu a nově zvolený Velký Vezír - Strážce harému Miles. Velký Vezír - Strážce harému ihned převzal vedení komise Pro Depilaci Chlupatých Knedlíků a založil Výbor Astrologických Výzkumů se zvláštním zřetelem na měsíční fáze. Prvním státnickým činem Triumvirátu bylo udělení čestného titulu Piterovi - Obzvlášť Velký Vezír ve výslužbě (OVV vv) s přáním všeho nejlepšího v jeho nových aktivitách. Linie zahraniční politiky vůči jiným klubům zůstane zachována. Jednohlasně a s nadšením byl do PN přijat též nový člen - Pavel Závischka.